Syncros MarathonMan 2011 skončil tradičně v Seiffenu

Už desátý ročník evropského maratonského seriálu Syncross MarathonMan Europe dojel do cíle. Jaký byl? Jak ho hodnotí nejlepší čeští účastníci? Jaký je program 2012? To vše právě tady.... 

Autor: Martin Bali-Jenčík
Syncros MarathonMan 2011 skončil tradičně v Seiffenu

Největší evropský seriál MTB maratonů vyvrcholil jako obvykle v krušnohorském městečku lázní a dřevěných hraček. Finále v rámci Erzgebirgs-Bike-Marathonu není náhoda, jednak díky termínu a pak také proto, že jeho ředitel Albrecht Dietze MarathonMana založil.

Desátý ročník Syncros MarathonMan-Europe přinesl v letošním roce několik zásadních novinek. Seriál se rozšířil o závody v Rivě a Willingenu a pořadatelé zavedli další dvě kategorie (Masters a Senior Masters). To mělo za následek takřka zdvojnásobení počtu „platících“ účastníků – suma sumárum 391 bikerek a bikerů z 11 zemí.

Absolutně nejlepším Čechem se stal Daniel Polman (Lidé a hory Duratec), celkově skončil devátý, v kategorii mužů sedmý. Česko mělo ale i medailisty, v kategorii Senior Master zvítězil Tomáš Přibyl (ELEVEN MTB Příchovice), bronz mezi ženami vybojovala Lucie Vlášková (Kellys Bike Ranch).

Erzgebirgs-Bike-Marathon 2011
Krušnohorský bikemaraton se honosí přídomkem nejstaršího závodu svého druhu v Německu. Letos se konal už podevatenácté a přilákal na start jedné z tras 40 (800 v.m.), 70 (1600 v.m.) a 100 km (2400 v.m.) přes 1200 účastníků, z toho 112 Čechů. Tradičně pršelo, ovšem na rozdíl od předchozích let začalo lít asi hodinu a půl po startu a přestalo před sedmnáctou hodinou, tedy před vyhlášením vítězů. Do cíle se tak místo závodnic a závodníků valily koule bláta.

„Od pondělí tu hodně pršelo, naštěstí ve čtvrtek přestalo, stejně ovšem zůstalo v lese dost bláta. To je ale prostě mountainbiking.“ krčil rameny jakoby omluvně ředitel závodu před startem.

Albrecht Dietze a jeho stočlenná parta je "konzervativní", celý víkendový program byl podobný jako v předchozích ročnících. Tedy v sobotu se konaly závody dětí, společná vyjížďka Seiffen Tour o délce 35 km a večer završil divácky populární sprint do vrchu Alp de Wettin a party.

Trasa nedělního maratonu také nedoznala žádných změn. Po sprinterském a účastníky ne moc oblíbeném zaváděcím okruhu po asfaltu a šotolině měřícím 12 km se najelo na 28 km dlouhý „cross-country“ okruh vedoucí převážně po lesních cestách, který bylo nutno zdolat jednou až třikrát podle zvolené distance.

Raritou jsou gumičky nasazované pro kontrolu ke konci jednotlivých okruhů. Systém byl kdysi převzat z triatlonu, kterému řada pořadatelů EBM holduje, tak proč měnit, když to funguje…

Na hlavní trati, tedy stovce, se v absolutním pořadí výborně prezentovali Češi. Druhá místa vybojovali Jan Hruška (Nissan Dolák) a Veronika Bláhová (Drásal Team Holešov). Jan Hruška získal skalp Thomase Nickeho (Fiat – Rotwild), se kterým vjížděl do posledního třetího okruhu závodu ještě pohromadě. Nad jejich síly byl nedostižný Rene Tann (1. Suhler MTB Club/Black Tusk Racing Team). Ten si jel od začátku svůj vlastní závod a nakonec vyhrál o více než osm minut, Hruška v závěru nadělil Nickemu skoro čtyři a půl minuty.

„Jsme spokojeni. Měli jsme druhou nejvyšší účast v historii, účastnický rekord na dětských závodech, byl pokořen rekord trati ve sprintu do vrchu a premiéra enduro akce se taky vydařila. Děkuji všem účastnicím a účastníkům, pomocníkům a sponzorům. Gratuluji všem, kteří dokončili, obzvláště René Tannovi k absolutnímu vítězství na stovce. Bohužel osminásobný vítěz a dosavadní král EBM nepřišel o svůj trůn kvůli skvělému třetímu místu, ale kvůli tomu, že se nedostavil na vyhlášení vítězů,“ zhodnotil Albrecht Dietze uplynulý víkend v Seiffenu a okolí.

Konečné výsledky série Syncros MarathonMan-Europe 2011
(započítány nejlepší tři z maximálně pěti výsledků)

Hendikepovaní muži:
1. Thomas Schäfer, GER (Nordharzer Racingteam/BadBikes); 2. Hubert Lichtenegger, AUT (RC Wals-Siezenheim); 3. Thomas Beckstein, GER (RU Wangen).

Muži Senior Masters:
1. Tomáš Přibyl, CZE (ELEVEN MTB Příchovice); 2. Joachim Oberföll, GER (Augenoptik Kreuzpeintner-Lahr); 3. Stephan Hummitzsch, GER (Craft - Rocky Mountain).

Muži Masters:
1. Stefan Danowski, GER (Trenga De Team); 2. Holger Sievers, GER (Conway Racing Team); 3. Jens Scholze, GER (Team Vogtland).

Muži:
1. Marcin Piecuch, POL (SZiK Martombike Eska Team); 2. Bastian Wauschkuhn, GER (TBR Team // RSG 52 Stollberg e.V.); 3. Björn Papstein, GER (Conway Racing Team), 7. Daniel Polman (Lidé a hory Duratec)

Ženy:
1. Sarah Zimmerlin, GER (Wheeler-iXS); 2. Sylvia Schmidt, GER (Streusandbüchse); 3. Lucie Vlášková, CZE (Kellys – Bikeranch Team).

Hodnocení obou českých medailistů v sérii Syncros MarathonMan-Europe 2011
Lucie Vláškové a Tomáše Přibyla jsme se zeptali na jejich názory a komentáře k sérii a jednotlivým závodům. Nechtěli jsme slyšet pouze chvalozpěvy a superlativy. Jde nám o to, aby potenciální účastník měl dostatek objektivních informací o seriálu....

Lucie Vlášková - Kellys Bikeranch Team

„Závody ze série MaratonMan-Europe jsem do svého závodního kalendáře zařadila zejména kvůli úžasné atmosféře, která na každé z těchto cyklistických akcí panuje, ať už se jedná o bohatý předzávodní nebo pozávodní program, či samotný průběh závodu, který mi přijde výjimečný zejména díky divácké kulise.

Velký klad této série spatřuji v možnosti si zazávodit nejen u nás, ale i v zahraničí s možností porovnat svoji výkonnost se zahraničními bikery. To vše mi nabízí příležitost vyrazit na tuhle akci s dalšími nadšenci do cyklistiky a společně s takovou partou lidí strávit více dnů plných cyklistického vyžití.

Lucie Vlášková, Kellys Bike Ranch Team

V plánu jsem měla objet 4 závody z celkových 5 závodů této série, ale zejména kvůli delšímu cestování na závod do italské Riva del Gardy a tím časové náročnosti jsem se nakonec rozhodla pro absolvování pouze 3 závodů, které mi podle propozic stačí do celkového hodnocení série.

Na Malevil Cupu jsem absolvovala trať 65km, která je plná krásných technický pasáží jak ve sjezdech tak výjezdech. Každý, kdo je vyznavačem pravého "bajkování", si zde přijde na své. Záporem bych viděla, že není pro tuto kratší trať (65km) vedena alespoň jedna přední vlna pro rychlejší závodníky, jako tomu je u dlouhé trati 105 km.

Závod Salzkammergut Trophy je výjimečný zejména obrovskou diváckou kulisou, která každého závodníka žene vpřed a vytváří tak úžasný zážitek z jízdy. No a další charakteristikou pro tuhle akci je naprosto jiný povrch, než na kterém se závodí u nás. Tratě na Salzkammergut Trophy totiž tvoří zejména široké šotolinové cesty, které pro mě, a myslím že i další české bikery, představují atypický závod společně s dlouhými výjezdy, které se u nás nedají jen tak natrénovat. Tady člověk zkusil jinou podobu "bajkování".

Salzkammergut 2011

Seiffen, další závod z jedné série, je ale naprosto odlišný než zbylé dva. Rozdíl byl zejména v zaváděcím 12km dlouhém okruhu, který byl pouze po asfaltu a podle mého názoru ne příliš vhodný, stejně jako pomalá jízda po startu, která byla mnohem více nebezpečná než ostrý start. Pro diváky to byla určitě pěkná podívaná, ale pro nás závodníky spíše trápení. Co se však týče 28km dlouhého okruhu, na kterém se kroužilo, slyšela jsem samou chválu a ta byla i z mé strany. Krásná členitá trať s několika singly, technickými sjezdy a zejména prudkým asfaltovým výjezdem, kolem něhož byla neuvěřitelná atmosféra umocněná hudbou. Tady to byl pro závodníky zážitek k nezaplacení.

Ohlédnu-li se zpátky, musím říct, že série MaratonMan-Europe mi přinesla to, co jsem od ní očekávala a tím jsou nezapomenutelné zážitky, radost z jízdy v sedle, potvrzení, že cyklistika je opravdu krásná, dokonce i za deštivého počasí a v neposlední řadě myšlenky na start v této sérii v příštím roce.“

Tomáš Přibyl - Eleven MTB Příchovice

Děkuji za gratulaci, určitě mě to potěšilo, člověk potřebuje být za tu dřinu nějak odměněný, jinak by to nemělo moc smysl.

K seriálu jako takovému bych řekl, že se mi moc líbí uspořádat jakési neoficiální mistrovství Evropy v maratonech jako dlouhodobou soutěž. I systém bodování se mi jeví docela rozumný. Zdá se mi ale, že popularita tohoto seriálu nenabývá na intenzitě tak rychle, jak by jí slušelo. Nevím, jestli je to špatnou propagací nebo třeba i tím, že na celkové vítěze nečekají žádné lákavé ceny. A protože známe lidi a nutno sebekriticky podotknout že i sebe, tento fakt nepřispěje k tomu, že se budou houfně hlásit do série v roce 2012. Je třeba si to chlapsky přiznat, prostě lákavé ceny dělají dnes hodně. Řada lidí vkládá do cyklistiky šílené peníze a každé přilepšení - věcné nebo finanční - se hodí. Takže z pohledu závěrečného ceremoniálu tohle, myslím, není doceněné, a i když to nikdo nedal najevo, lidi byli zklamaní.

Měl jsem také za to, že když je partnerem ELEVEN, budou jisto jistě předány nějaké vítězné dresy; určitě by to nebyl problém, ELEVEN je flexibilní a dokáže vyrobit věci rychle. Atraktivní trikot se sponzory seriálu a třeba nápisem "Winner 2011" by potěšil. Stejně tak, jak říkáš, nikdo se na místě nedozvěděl o startovném na rok 2012 zdarma jako ceně pro medailisty. Sice nejsem extra němčinář, ale takovou informaci bych asi zachytil, nehledě na to, že by se to dalo lépe využít a prezentovat to třeba formou nějakého pěkného voucheru by se na stupních vítězů prostě nabízelo.

Pokud půjdu k závodům jako takovým, asi nenajdu vážnější negativa, pokusím se uvést pár slov ke každému z nich.

Rocky Mountain Bike Marathon na Gardě
Super místo, tradiční závod, trať na začátek sezóny těžká, ale pro všechny. Byl jsem moc spokojený a rád, že jsem se tam konečně odhodlal, díky MME, startovat. Bylo to fakt dobré.

Rocky Mountain Bike Marathon ve Willingenu
Mám německou důkladnost rád. Trať se mi líbila, i když skalní bikeři asi budou namítat, že je málo technická. Ale nemusí být všechny tratě stejné; je to zase něco jiného, nevadí tam tolik špatné počasí a organizace byla ve všech směrech výborná.

 

Kellys Malevil Cup
U nás jeden ze závodů, které jsou vypiplané k dokonalosti. K tomu není co dodat. Startoval jsem po několikaleté přestávce a moc mě potěšilo, že start byl později, než v začátcích, mohl jsem dojet ráno z domova. Kdysi jsem se s Radkem Patrákem několikrát pohádal, protože jsem tvrdil, že je možné start posunout a on demagogicky trval na svém. Ale to už je dávno. Jedinou připomínku mám k tomu, že jsem předpokládal, po prvních dvou závodech, že je celý seriál propojen a vyfasované startovní číslo na Gardě si ponesu celým seriálem. Pravděpodobně je to technicky nemožné, ale v prvních dvou maratonech to tak bylo.

Salzkammergut Trophy
Závod, který tradičně přitahuje desítky Čechů. Skvělá záležitost, ze které mám vždycky obrovský respekt. I když technicky nijak obtížná, převýšení a délka kopců, to jsou vražedné údaje. Organizačně maličko horší než Němci nebo Malevil Cup, nacpané na malém prostoru a trochu chaos. Osobně jsem například byl přihlášen v MME, ale nebylo mi přiděleno startovní číslo a trochu jsem si to tam musel odstát a protrpět. Neškodilo by přesunout registraci do větších prostor, také reklamace na jednom PC, to bylo martyrium... Ale samotný závod a jeho zabezpečení, to bylo skvělé. Také už vědí jak na to.

Kellys Malevil Cup 2011

Erzgebirgs-Bike-Marathon
V Seiffenu jsem byl opět díky MME poprvé a mám z toho rozporuplné pocity. Trať jako taková se mi líbila, ani tři okruhy mi vůbec nevadí, je to změna a pro diváky obrovsky vděčné. K tomu nemám připomínky. Němci budou říkat "tradiční", já budu říkat trochu dětinské setrvávání u gumiček na kontrole průjezdu. Měl jsem důvodné podezření o zkrácení trati, domácí borci si jistě dokáží sehnat plný pytel gumiček. A jezdit bez čipů, to už si dneska nedovolí na mnohem méně významných závodech. Kontrola průjezdů by byla jasná, byly by k dispozici mezičasy, a tak dále. Vrcholem jakési neobratnosti je startovní procedura. To jsem vůbec nepochopil. Udělat padesát metrů široké startovní boxy a vzápětí lisovat bikery jak ve strojku na maso na cestu čtyři metry širokou, to je zbytečné, korunu tomu nasazuje přesun krokem dolů do města. Chytrý místní borec je schopen získat při takovém startu několikaminutovou výhodu, nehledě na velké nebezpečí poškození kola, šaltru a podobně, v takové tlačenici po tak dlouhou dobu. Osobně bych postavil tak jako jinde boxy dole ve městě a rovnou to odpálil do prvního asfaltového stoupání. Jsem přesvědčen, že by nikdo neprotestoval a zablokování ulice by trvalo maximálně hodinu.

Každopádně jsem pro seriál všema dvaceti, avšak chtělo by to vylepšit. Výběr závodů je ale super.

%pagebreak(Syncros MarathonMan-Europe 2012)%
Bohužel došlo ke kolizi termínů, nedalo se jinak, a pořadatelé Rocky Mountain Bike Marathonu ve Willingenu a Malevil Cupu musí příští rok uspořádat své závody ve stejném víkendu. Přesto věříme, že si zájemci o start vyberou z prakticky čtyř maratonů alespoň tři, které budou započítány do celkového hodnocení.

Jak již bylo mnohokrát avizováno, Pakli sport klub organizuje v příštím roce mistrovství Evropy Evropské cyklistické unie UEC 2012 v bikemaratonu a sice v neděli 17.6.2012. Malevil Cup se bude konat ve stejný den, pro jeho účastníky zůstane jinak vše při starém (trasy, kategorie, vyhlašování, atd.), pouze budou startovat s časovým odstupem za reprezentantkami a reprezentanty jednotlivých národních států bojujícími o tituly evropských šampiónů. V sobotu pak bude předcházet bohatý doprovodný program zahrnující závody dětí a mládeže, orientační závody horských kol, Český pohár v trialu (tedy aspoň podle původního kalendáře odvolané komise MTB ČSC), večerní party atd.

Kellys Malevil Cup 2011 - start v Jablonném v Podještědí

Kalendář závodů na rok 2012:

28.04. 2012 Rocky Mountain Bike Marathon, Garda/Trentino (ITA)
16.06. 2012 Rocky Mountain Bike Marathon, Willingen/Hochsauerland (GER)
17.06. 2012 Malevil Cup, Jablonné v Podještědí/Heřmanice (CZE)
14.07. 2012 Salzkammergut Trophy, Bad Goisern (AUT)
05.08. 2012 Erzgebirgs-Bike-Marathon, Seiffen (GER)

Přihlašovací systém na stránkách série bude spuštěn koncem října tohoto roku.

Výsledky a další informace naleznete zde:
www.erzgebirgs-bike-marathon.de
www.marathonman-europe.com

Text: Martin Bali-Jenčík, Pakli sport klub - pořadatel Malevil Cupu a spolupořadatel série Syncros MarathonMan-Europe

Fotky: Sportograf.com

Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Český pohárSouboj Boroš vs. Štybar na MČR je zbožné přání, favoritem na domácí titul je táborský rodák
    Souboj Boroš vs. Štybar na MČR je zbožné přání, favoritem na domácí titul je táborský rodák
  2. Český pohárMistrovství ČR v cyklokrosu hostí Tábor, bude to generálka na MS
    Mistrovství ČR v cyklokrosu hostí Tábor, bude to generálka na MS
  3. Český pohárSP CX Val di Sole: V u23 Zemanová vítězí, Hladíková bronzová
    SP CX Val di Sole: V u23 Zemanová vítězí, Hladíková bronzová
  4. Český pohárToi Toi Cup ovládli Konwa a Zemanová, v posledním díle vítězí Jidřich a Ungerová
    Toi Toi Cup ovládli Konwa a Zemanová, v posledním díle vítězí Jidřich a Ungerová
  5. Český pohárFinále Toi Toi Cupu a MČR mládeže hostí Veselí nad Lužnicí
    Finále Toi Toi Cupu a MČR mládeže hostí Veselí nad Lužnicí
  6. Český pohárFotoreportáž - zasněžený šestý díl Toi Toi v Hlinsku
    Fotoreportáž - zasněžený šestý díl Toi Toi v Hlinsku

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 Martin Bali-Jenčík - vloženo: 11.08.2011 v 09:19:44

    P.S.: Děkujeme serveru MTBS za mediální podporu a účastníkům MME za účast. Slibujeme, že vyhlášení celkových vítězů v Seiffenu příští rok vylepšíme. :-)

    Původní ‚filozofie’ seriálu byla pouze taková, že lidi se budou moci za zvýhodněné startovné a nějaký dárek (tričko nebo dres) podívat snadněji i do zahraničí, a to na závody mající nějakou vysokou úroveň organizace a jsou svým způsobem jiné, než co je u nás běžné. Kdo dokončí tři závody, dostane diplom, kdo přitom ujede aspoň 300 km, dostane titul MarathonMan. Žádné větší ambice v tom nebyly. V úvodních ročnících ani nebylo celkové hodnocení, které jsme zavedli později až po velkém nátlaku účastníků.

    Že se seriál dostane do takových rozměrů – zeměpisných i účastnických - , jsme ani ve snu nedoufali. Udivíme, jak se to bude vyvíjet dál, tzn. zda série dál zaujme účastníky především z řad hobíků a tím si obhájí právo na svou existenci.

    Jak uvedeno shora, vyhlášení vypilujeme. Když už to dospělo tak daleko, ať to má nějakou úroveň. Pár dobrý ch tipů jsme koneckonců dostali, ale na druhou stranu z toho nechceme dělat nějaký elitní podnik. Hlavní jsou jednotlivé závody a MarathonMan nechť je jen třešničkou na dortu.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744