Táborský okruh očima současných i bývalých reprezentantů

Bývalý český reprezentant a současný spolupracovník naší redakce Tomáš Ježek nemusí příliš pátrat v paměti, jaké to bylo se na táborské trati prohánět s nejlepšími závodníky světa. Celý okruh jsme si prošli a rozebrali. K tomu nám pomohli i současní reprezentanti, kteří se jako první vypravili načíst závodní trať.

Na jezdce čeká tradičně fyzicky náročná trať v areálu Komora, která je více méně totožná s tou z roku 2020 a 2019.  2950 metrů dlouhý okruh je rozčleněn do dvou hlavních částí. Tou první je spodní převážně technická část pod sídelní budovou ČEZ Cyklo Teamu Tábor, druhá část je namotána na louce v Areálu Komora a kombinuje náročné silové pasáže s technickými. 

Tomáš Ježek v roce 2018 dojel mezi juniory na 9. místě...

"V roce 2018, když jsem tu závodil naposledy, byl jiný nájezd do terénu po startu, jinak byl okruh více méně stejný," řekl Ježek, který zde svůj poslední start v SP zakončil na 9. místě mezi juniory. "Byl jsem z toho zklamaný, doufal jsem, že budu na bedně. Vůbec mi tady neseděl ten zmrzlý podklad, který postupně povoloval, všude to strašně klouzalo. Nejhorší to bylo v pasáži po prvních schodech, kde je úzká, skoro 180stupňová točka malinko do kopečka. Když to tam člověk nevyjel, tak se strašně zasekal," vzpomíná Tomáš. Takový podklad ale v neděli nehrozí, pokud nespadne příliš mnoho deště, bude okruh tvrdý. 

Nejvýhodnější startovní pozice první lajny...

Ve středu na trati trénoval domácí jezdec ČEZ Cyklo Teamu Tábor Šimon Vaníček, který trať okomentoval slovy: „Všichni si uvědomují, jak důležitý bude start, proto každý pojede naplno. Hned po startu je dlouhá cílová rovinka a po tři sta metrech následuje nájezd do terénu. Tam se najíždí ve velké rychlosti. V první pravotočivé zatáčce je ideální najet si vnitřní stopu, protože hodně vynáší." 

"Na startovní rovince je to velká loktovačka, hodně se to přelévá, rovinka je hodně dlouhá a každý se cpe dopředu. Před zatáčkou jsme tam jezdili víc než 40 km/h. Startovat z první lajny je velká výhoda, ale ani ten, kdo jede zezadu není ztracený, musí sledovat, kde se to otevře a nemít strach to tam poslat."

První zatáčka, často tu bývají pády. Pokud jste masochisti, stoupněte si na start právě tam...

"Po nájezdu do terénu následuje krátký brdek, kde se to pravidelně zastaví a ucpe. Projede maximálně prvních pět až osm jezdců. Zbytek startovního pole musí hodně zpomalit a jezdci už slézají z kola, tím se startovní pole dost natáhne. Další důležitou pasáží jsou první schody, kterých je osm. Po jejich vyběhnutí následuje krátký uklouzaný brdek s protilehlou levotočivou zatáčkou. Jezdec musí podle situace zvážit, jestli se mu vyplatí sednout na kolo, nebo běžet až na vrcholek. Dá se tady získat, ale i ztratit a i v této pasáži se pole dost natahuje. Po nájezdu na umělý kopec přichází dlouhá rovinka, kde už se jede na maximum. S druhými schody přichází náročnější část okruhu, která je víc kopcovitá. Druhé schody jsou těžší, protože když je člověk vyběhne, tak je to stále do kopce a rozjíždíte se prakticky z nuly,“ komentuje Vaníček.

Krizové místo, kde se to může hodně zbrzdit...

Před druhou osmičkou schodů je oproti minulému roku malá změna, "šikana" je zhruba o čtyři metry prodloužená. "Dřív se klidně celá šikana a schody běžely, teď to asi bude jinak a závodníci budou šikanu projíždět a seskakovat až těsně pod schody. Tam je dobré držet se vpravo, protože  po schodech následuje již zmíněná silová pasáž do kopce a aby jezdec měl k rozjezdu co největší rychlost, právě na pravé polovině trati je svah trochu mírnější," doplňuje expert Ježek.

Po absolvování této těžké pasáže následuje sjezd a první průjezd depem. Divácky nejatraktivnější a pro jezdce jeden z dalších náročných úseků se nachází po projetí depem - překážky. Ty jsou umístěné v kopci, a proto se stává jejich překonání na kole ještě náročnějším než na rovině.

Prodloužená šikana před schody...

Pravá polovina je po absolvování schodů mírnější, a tedy výhodnější pro naskakování na kolo...

"Jezdec musí vyvinout vysokou rychlost, ve které musí setrvat i pro přeskočení druhé překážky, poněvadž jezdec mezi nimi nestihne přišlápnout do pedálů. Tradičně býval tento úsek rozhodující, překážky dříve skákal pouze Sven Nys či Tom Meeusen, dnes už je skáče ale nespočet jezdců, a to jak v kategorii elite, U23, tak v juniorech," popisuje Ježek, který se při závodě na skákání překážek necítil.

Po překážkách následuje úsek se zatáčkami a poté další kopec, po kterém jezdci vystoupají k nejvyššímu bodu trati, kde jsou umístěny smyčky. Po jejich absolvování se začne s drobnými výjezdy víceméně sjíždět směrem k cíli, následuje průjezd depem a dlouhá cílová rovinka na asfaltu, kde je lepší samozřejmě jet ve skupině se soupeři.

Pavel Jindřich zvládá provizorní překážky velmi slušně...
Nejzazší místo na trati po loukách s rovnými úseky a šikanou...

"Do technických pasáží ve spodní části je naopak lepší najíždět na první pozici, krátké výjezdy a uzavřené zatáčky natahují skupinu a jezdec si poté musí na dlouhých větrných rovinách skupinu dojíždět a zbytečně tak plýtvat silami," doplňuje dál Ježek.

Přestože je první oficiální trénink na okruhu až v sobotu odpoledne, už včera si okruh vyzkoušeli i jezdci z celku TJ Stadion Louny Jindřich a Adam Seemanovi, oba, stejně tak i Šimon Vaníček, účastníci mistrovství Evropy v Col du Vam. K trati i ambicím do závodu nám také sdělili pár dojmů.

"V loňském roce jsem tu byl na 16. místě, letos bych chtěl umístění určitě vylepšit. Trať mi tu sedí, protože je dost náročná, kopce jsou tu do tahu a silové, což je pro mě spíš výhoda. Výkonnost nemám momentálně špatnou, v týdnu jsem pořádně potrénoval, teď si před závodem odpočinu a snad to půjde v neděli,“ řekl k trati, ambicím a formě junior Adam Seeman a na otázku, který úsek mu sedí nejvíce a který nejméně odpověděl jednoznačně: "Nejméně mi sedí kopec s překážkami, protože je neskáču, tam budu asi ztrácet, dost mi ale sedí cílová rovinka a ty tahavé kopce, tak snad tam ztráty doženu."

Junior Adam Seeman

I Pavel Jindřich, jezdec kategorie U23, hodnotil zdejší trať pozitivně: „Oproti loňsku se mi tu jezdí mnohem líp, přijde mi to takové jezdivější. Nejvíce mi sedí úsek na překážkách, které skáču, doufám, že tam budu získávat. Sedět mi asi po startu nebude spodní úsek, na startu budu stát vzadu a bude se to špatně předjíždět. Cíl mám pro závod ale jednoduchý, zlepšit výsledek z mistrovství Evropy.“

Takto vypadal okruh v loňském roce z pohledu jezdce...