Tetřev Hlušec ptákem roku

Ekologové vytahují "šumavské" trumfy a začínají hrát na city milovníkům zvířat. Doplatí na to bikeři? ...

Autor: Petr Bureš
Tetřev Hlušec ptákem roku

V minulém týdnu zveřejnila Česká společnost ornitologická výsledky své ankety o Ptáka roku. Stal se jím po kukačce obecné (2010) a strnadu obecném (2011) tetřev hlušec.

Tetřevu hlušci hrozí v České republice vyhynutí a jelikož se poslední populace tohoto opeřence vyskytuje již jen na území Národního parku Šumava, chtějí ornitologové jeho volbou za Ptáka roku upozornit na jeho možné vyhynutí mimo jiné také v souvislosti s připravovaným rozšířením turistických cest na Šumavě.

„Volba na tetřeva padla proto, abychom zdůraznili důležitost diskuse, která se nyní vede o budoucí podobě Národního parku Šumava,“ objasňuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Šumava je posledním místem, kde přežívá životaschopná populace tetřevů čítající asi 300 jedinců. Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí, ať by to byla plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest.“ dodává Vermouzek.

Tetřev je mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima, kterým myslivci říkají poušky. Samice jsou o poznání menší a hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost létají tetřevi poměrně dobře a dokáží bravurně manévrovat mezi stromy. Celkově jsou ale velice nenápadní, zdržují se v odlehlých místech a je těžké je spatřit.

O něco nápadnější jsou tetřevi jen v době toku, ale i tehdy je, navzdory tradované představě, velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají. Ona příslovečná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku. Právě v té chvíli se mohli lovci, a dnes spíše fotografové, o pár kroků nepozorovaně přiblížit.

Možná se po přečtení těchto řádek ptáte, co že jsme se to pustili do přírodopisných osvět? Hned objasníme. Několik roků zpátky, když se otevíral bikepark na Špičáku, se totiž tetřev hlušec skloňoval poměrně intenzivně v souvislosti právě s novým bikeparkem. Kauza nakonec i po přímluvách tehdejšího ministra životního prostředí skončila stotisícovou pokutou pro bikepark, nicméně ten pak po provedených úpravách tahanice s ochranáři nakonec přežil a je dodnes provozován ke spokojenosti jak bikerů, tak provozovatelů, ovšem s povinností ukončit provoz vždy již v září právě kvůli nerušení zmiňovaného druhu.

Na Šumavě se ale nyní, jak někteří říkají, "potichu" připravuje rozšiřování turistických stezek a to je pochopitelně trnem v oku ekologům, kteří se snaží zuby nehty bránit vše živé nejen na území Národního parku Šumava. Česká ornitologická společnost tak vyšla ekologům v jejich snahách vstříct, když tetřeva hlušce zvolila Ptákem roku, protože od toho očekává další medializaci a vyvolání debaty zejména na půdě parlamentu, který svými rozhodnutími bude v nemalé míře ovlivňovat to, kterým směrem se bude Šumava ubírat.

"Mám úctu k odborníkům a ochráncům prostředí, kteří do debaty o podobě zákona NP Šumava rozhodně patří," říká člen ČSO a poslanec Viktor Paggio. "Národní park Šumava se musí stát místem, kde je na prvním místě ochrana přírody a kde se dobře žije i místním. Že to vůbec není v rozporu, vidíme za hranicemi v Národním parku Bavorský les."

Šumava je hodně oblíbeným místem, kde spousta bikerů tráví každoročně svou dovolenou. To jak se dál bude dařit ji zpřístupňovat nejen pěším, ale i cyklistům, záleží na politicích a výsledcích odborných debat ekologů s nimi. Věřme, že i díky tetřevu hlušci se tato debata povede konstruktivně a výsledkem bude rozumný kompromis jak pro nás cyklisty, tak pro šumavskou zvířenu a květenu a nedopadne to jako nesmyslné blokády hnutí Duha proti kácení kůrovcem napadených částí lesa a podobná bláznovství fanatických rádoby ekologů, o kterých občas slyšíme po celém uzemí republiky.

Zdroj : Česká Společnost ornitologická

Přečteno - 30931x Tagy: dh bikepark špičák šumava
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Světový pohárMont St. Anne se rozloučilo s Minnaarem, SP DHI ovládli Bruni a Höll
    Mont St. Anne se rozloučilo s Minnaarem, SP DHI ovládli Bruni a Höll
  2. Český pohárMistři ČR ve sjezdu horských kol Sehnal a Havlická
    Mistři ČR ve sjezdu horských kol Sehnal a Havlická
  3. Světový pohárPremiéru gravity svěťáku uvidí Bielsko-Biała
    Premiéru gravity svěťáku uvidí Bielsko-Biała
  4. Světový pohárPo XCO svěťáku je o víkendu na programu sjezd, hostí ho Fort William
    Po XCO svěťáku je o víkendu na programu sjezd, hostí ho Fort William
  5. TechnikaFotogalerie: GT Fury 2024
    Fotogalerie: GT Fury 2024
  6. PreviewGT Fury 2024 - sjezdařův sen
    GT Fury 2024 - sjezdařův sen

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #16 zachy - vloženo: 17.02.2012 v 15:02:35

    odpověď na hendors — #15 Vážený hendorsi, nikoho neurážím což ty asi nezvládneš.. Přitovnávat hnutí Duha a podobných individuí k lidem z listopadu 89 je ubohost a nedostatek tvojich racionálních argumentů. Kdekoli kde se motají greenpeace nebo duha a podobné spolky zelených teroristů, mám averzi. A co se týká mých schopností chápat, jsem student ložiskové geologie Přf UK (Snad víš co to je), takže vím jaké bláboly a nesmysly tyto lidí vydávají za pravdu, proto je nemám rád.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #15 hendors - vloženo: 16.02.2012 v 17:56:23

    odpověď na zachy — #12 Kdyby několik stovek tisíc "rozmazlených" lidí v listopadu 89 nezačalo křičet, tak tu je pořád bolševik, vážený zachy :) Zájem většiny slušných lidí je, aby jsme měli lesy a ne že je někdo vyveze ven aby se nám z nich vrátila Ikea:) Možná, tak asi v šesté třídě, to všechno pochopíš:) TETŘEVA TEĎ RADĚJI NE, PROTOŽE TO JE NAD TVÉ MOŽNOSTI CHÁPÁNÍ, KDYŽ NECHÁPEŠ BROUKY!

    1. na tento komentář reaguje zachy — #16
    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #14 Mářa - vloženo: 16.02.2012 v 16:52:56

    odpověď na zachy — #12 protože je to národní park a né hospodářskej les

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #13 zachy - vloženo: 16.02.2012 v 13:09:02

    Naprostý sohlas

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #12 zachy - vloženo: 16.02.2012 v 13:06:43

    odpověď na Bátus — #11 Nechápu v čem je dobrá existence hnutí s formou protestu alá malý rozmazlený dítě: tady se přivážu a budu křičet. A proč by se v případě kácení měl brouk upřednostňovat před zájmy lidí?????

    1. na tento komentář reaguje Mářa — #14
    2. na tento komentář reaguje hendors — #15
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #11 Bátus - vloženo: 15.02.2012 v 23:50:15

    odpověď na Markus — #10 Souhlasím s Markusem, nemohl to napsat líp. Cyklisti to je jen jedna zájmová skupina, pak jsou tu jěště offroaďáci s džípama a motorkáři a čtyřkoláci, ty všichni asi taky neřeší, že by mohli vystrašit "nějakýho ptáka" a chtěli by víc práv pro sebe. Je dobře, že jsou tady hnutí, jejichž členové se přivazují ke stromu atd. Jsou to radikálové, kteří razí cestu umírněnějším formám vedoucím ke kompromisům. Nebýt jich a tak ve většinový společnosti "uživatelů" přírody by k nim těžko mohlo dojít.

    1. na tento komentář reaguje zachy — #12
    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #10 Markus - vloženo: 15.02.2012 v 19:09:08

    odpověď na Míraa — #7 Ty ale musíš být nějak frustrovaný, když píšeš takový bláboly. Nechápu, proč ty lidi, kteří se hlásí k zeleným, tak urážíš. Možná jdou někdy špatnou cestou,já s nimi taky třeba někdy nesouhlasím, ale buďme jim vděčni za to, že se někdo proti devastování přírody ozývá. A jen Hňup může napsat, že může vystrašit nějakýho ptáka jízdou na kole. Já s tím souhlasím, protože je mnoho dalších cest, kde se není třeba obávat toho, že zmizne nějaký živočich. Musíš chlapče myslet taky trochu jinak než nohama na kole. A i ty si asi budeš muset zvyknout na to, že i do soukromého majetku v některých případech se bude kecat. A tvá předposlední věta? Myslím, že ty jsi s výchovou úplně mimo a tvé úvahy z tebe zřejmě vypadly bezprostředně po vykouření jointa.

    1. na tento komentář reaguje Bátus — #11
    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #9 Mářa - vloženo: 15.02.2012 v 15:49:26

    odpověď na Míraa — #7 a ještě něco. Kůrovec napadá jen oslabené stromy a v oblastech, kde to před několika lety bylo, kvůli kůrovci, celé suché, už je vidět zeleň. Ten les se obnoví sám

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #8 Mářa - vloženo: 15.02.2012 v 15:46:52

    odpověď na Míraa — #7 důležitý je říci, že Šumava je teď údajně nejvíc zalesněná v celý svý historii. A to, že se příroda mění, není nic nenormálního. Tak že buď to akceptujeme anebo zrušíme národní park a uděláme z toho obyčejnej les.

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #7 Míraa - vloženo: 15.02.2012 v 15:26:53

    Na Šumavu občas vyrazím, a co se lesů týká, tak za pár let si budeme moci říct - tady všude býval les, pak přišel kůrovec a dařilo se ho zvládat. Pak přišli zelení fašisti s jejich představou, že lesy se musí nechat napospas kůrovci, ať to stojí co to stojí. Nyní je kompletně celá Šumava odsouzena k tomu, že tam příští generace les neuvidí. Všude jsou roztroušena ložiska kůrovce a není v lidských silách situaci dál zvládnout, bohužel. Ale netýká se to jen onoho místa, které polobozi (ekologističtí fanatici společně s vědci) prohlásili za národní park. Týká se to i přilehlých soukromých lesů, kam se kůrovec dostane a majitelům tak způsobí obrovské škody. Zde už se projevuje ona úchylná zelená ideologie, která nerespektuje soukromý majetek.

    Co se tetřevů týká, mrzí mě, když jsem omezen v okolí Březníku pohybovat se na kole, abych náhodou nevystrašil nějakého ptáka. A okolo mě si to poměrně rychle, hlučně sem tam propálí správa NP nebo jiní mocipáni v jejich offroadech. Zelení mozkové si pro sebe usurpují nějaké právo na přírodu ale ostatním to odepírají. Navíc to všechno dělají za peníze daňových poplatníků. Nejhorší na tom je, že pro ně by nejlepší situace byla, kdyby člověk vyhynul, protože ho evidentně nepovažují za součást přírody.

    Nicméně troufám si říct, že mám k přírodě co by bajker mnohem blíže než kdejaký pomatený zelený anarchista. S přírodou se snažím vycházet, využívat jí ale nezneužívat v můj prospěch. Přírodu se taky snažím neznečišťovat. Může za to především výchova a vlastní úvaha. Nikdo mi nemusí říkat co můžu a co ne.

    1. na tento komentář reaguje Mářa — #8
    2. na tento komentář reaguje Mářa — #9
    3. na tento komentář reaguje Markus — #10
    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #6 ekoterorista - vloženo: 15.02.2012 v 13:38:14

    No k rostoucí populaci tetřeva na Šumavě přispěl i uschlý les zatímco reintrodukce tomu moc nepomohla a stála v letech 1998 -2007 12 milionu.Do roku 1988 byl Tetřev běžně loven, mimo jiné na polévku a zejména pak jako trofej samci. Až v roce1996 byl zařazen mezi celoročně hájenou zvěř bez vyjímek.

    Na jeho úbytku se pak podílí zejména intenzívní lesní hospodářská činnost, likvidující jeho přirozené místa hnízdění a zdroj obživy. Další velký podíl na jeho zápisu mezi ohrožené mají malí predátoři , zejména, kuny, lišky a divočáci. Vliv turistiky je v porovnání s těmito zmiňovanými příčinami jeho vymizení z českých hor malý. A u cyklistiky, která se prakticky neobejde bez komunikací ( cesty, chodníky, singly), na rozdíl od pěších turistů a houbařů, je pak opravdu na posledním místě. Neznám případ cyklistou přejetého tetřeva.

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #5 Mářa - vloženo: 15.02.2012 v 13:09:28

    zaujatej článek... Nechápu, jak to sem vůbec můžete vypustit. Když už, tak ať si tohle píše pan Bureš někam na svůj blog.

    Hlušce posoudit nedokážu, netroufám si o tom nějak polemizovat. Snad bych jen namítl, že když ho nevidíme, tak to neznamená, že ho nevyrušíme (což snad každej, kdo někdy byl v lese, pochopí!).

    A kácení? Vážím si lidí kteří se připojili k blokádě, protože jen díky nim se o tom začalo mluvit. Začalo se o tom mluvit mnohem víc, než když na to upozorňovalin například vědci z JČU anebo vědci (nebavíme se o spřízněných lesnících) vyhození z vědecké rady národního parku. Je třeba si uvědomit, že Národní park Šumava je národní park a né hospodářskej les, což je sakra velkej rozdíl. V hospodářském lese chceme maximální výnos, tam se s kůrovcem bojovat musí, v národním parku chceme "divokou" přírodu.

    Mimochodem, byli jste se někdo podívat třeba v okolí Plechého na ten "mrtvý" les? Krásně je tam vidět, jak ze sušin a popadanejch stromů roste les novej. Malé stromky si berou živiny z tlejících stromů a díky stojícím sušinám jsou i chráněny proti přílišným výkyvům teplot.

    a k bavorskému národnímu parku... http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/tschechisch/doc/cz_leitbild_ziele.pdf

    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #4 zachy - vloženo: 15.02.2012 v 11:12:44

    jsou to ekoteroristi!! a co se týká kácení, mělo by to fungovat jako ve zmiňovaném Bavorském lese. Tam o případném kácení rozhodují jednotlivé obce, která tam leží a ne politici či fanatičtí zelený ekomagoři zavřený v Praze v kanclu.

    odpověz na tento komentář
  14. avatar
    #3 algheroteam - vloženo: 14.02.2012 v 19:33:57

    odpověď na Ondry — #2 Toto už je politka a nemá smysl to řešit.

    Hláška o tunelu pro medvědy mě ale dostala :-)

    odpověz na tento komentář
  15. avatar
    #2 Ondry - vloženo: 14.02.2012 v 17:41:02

    odpověď na matsnep — #1 Tak o tom že se někteří škůdci ničí kácením se učí na ZŠ, na prvním stupni ZŠ?! přitom to většina mániček neví, ale rádi se poutaj ke stromům, i když je ten strom třeba mrtvej a ohržuje ostatní.

    Hlasuju: proto aby v čr bylo víc tunelů pro medvědy.

    1. na tento komentář reaguje algheroteam — #3
    odpověz na tento komentář
  16. avatar
    #1 matsnep - vloženo: 14.02.2012 v 17:25:10

    "nesmyslné blokády...a podobná bláznovství fanatických rádoby ekologů"- no, to neni uplne nezaujaty zaver :-) ona proti tomu kaceni je kupodivu i vetsina skutecnych ekologu.

    1. na tento komentář reaguje Ondry — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744