Ve smogu raději zůstaňte doma a dejte si pohov

Co si vlastně představit pod poslední dobou často skloňovaným pojmem "smog"? Jednoduché vysvětlení podá malá exkurze do angličtiny. Slovo smog je totiž složeninou dvou anglických výrazů, a to: smoke (kouř) a fog (mlha), což přesně vystihuje podstatu věci. Slovem smog se označuje chemické znečištění ovzduší, obvykle způsobené přičiněním člověka. Odborníci smog rozlišují na dvě základní skupiny; na smog redukční a oxidační. Nicméně pro nás je důležitá spíše praxe než teorie. A tak nás zajímají především důsledky smogových excesů; zejména to, jak smog působí na lidský organismus (a nejen na něj, stejně negativně ovlivňuje také zvířata a rostliny).

Všeobecně známé zdroje znečištění „obohacují“ ovzduší hned o několik „základních ingrediencí“ smogu. O oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, prachové částice, těkavé organické látky a také o přízemní ozón.

Praha si o uplynulém týdnu smogu užila dosyta (foto: Martina Machová)

Jak smog působí na organismus

OXIDY DUSÍKU (i OXID UHLENATÝ) se vážou na krevní barvivo a zhoršují přenos kyslíku z plic do všech tkání (svalů, orgánů atd.), což negativně ovlivňuje celkovou výkonnost. Navíc jsou tyto látky značně dráždivé pro dýchací cesty a mají tak přímý i nepřímý vliv na rozvoj respiračních onemocnění. Tuto nekalou činnost umocňuje velmi dráždivý OXID SIŘIČITÝ, který je spojován nejen s úporným kašlem, ale také se záněty průdušek a astmatem. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám oxidu siřičitého ovlivňuje negativně krvetvorbu, může přispět k rozedmě plic a dokonce i k poškození srdečního svalu. Koktejl těchto látek vytváří spolu s hustou vlhkou podzimní mlhou „chutný“ kyselý aerosol, který dráždivost sliznic ještě zvyšuje.

Dalším agresorem atakujícím při smogu dýchací cesty je POLÉTAVÝ PRACH. Dle docenta Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR jsou z hlediska zdravotní závadnosti nejrizikovější jemné prachové částice menší než 2,5 mikronu (s označením PM 1 až 2,5). Tyto jemné částečky se dle docenta Šráma vážou na karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (např. karcinogen benzoapyren), již jsou dávány do souvislosti nejen s onkologickými onemocněními, ale také s bronchitidami u předškoláků, nepříznivým vývojem těhotenství v jeho počátku a neplodností u mužů. Tým docenta Šráma dává dokonce na základě provedených výzkumů do souvislosti několikatýdenní působení benzoapyrenu na organismus se změnami DNA.

Nejlepší obranou proti smogu je, pokud před ním můžete utéct. Třeba na hory (foto: Tomáš Gladiš)

Při smogu nesportujte!

Sport vám v tomto případě víc vezme, než dá
Z uvedeného výčtu negativního vlivu na organismus je zřejmé, že dlouhodobá expozice smogem znečištěnému ovzduší je ze zdravotního hlediska riziková, a je zcela nevhodné tuto dobu jakkoliv prodlužovat či ji umocňovat zvýšenou fyzickou zátěží. Vzhledem k intenzivnější ventilaci je organismus vystaven daleko větším objemům nebezpečných látek. Navíc většina z nás dýchá při intenzivní jízdě na kole či běhu ústy, a vyřazuje tak z chodu ten nejzákladnější přirozený filtr a ohřívač vzduchu – nos.

Volné radikály poškozují buňky
I laické veřejnosti je již vcelku známé, že během intenzivní fyzické aktivity narůstá v organismu objem škodlivých volných radikálu, jejichž množství značně navyšuje pohyb ve znečištěném prostředí. Volné radikály poškozují buňky a jsou přímými viníky jejich rychlejšího stárnutí. Dále pak oslabují imunitní systém, a přispívají tak ke vzniku mnoha civilizačních chorob (astma, diabetes, nádorová onemocnění, neurodegenerativní nemoci atd.). Z pohledu sportovce navíc urychlují svalovou únavu a prodlužují dobu regenerace. Jednoduchým způsobem, jak jejich negativní vliv částečně omezit, je zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na antioxidanty.

• Nejvýznamnější antioxidanty: vitamíny A, E, C, B2, B15, selen, zinek, mangan, beta, bioflavonoidy (resveratrol v červeném vínu), některé druhy tříslovin (z čajovníku čínského), enzymy (koenzym Q10) a některé aminokyseliny (taurin)
• Potraviny bohaté na antioxidanty: borůvky, modré hrozny (ideálně s barevnou dužinou), červené víno, ostružiny, maliny, černé jeřabiny (arónie), česnek, rajčata, brokolice, mrkev, zelená koření (např. medvědí česnek, řeřicha, pažitka, libeček, petržel), čaj (černý, žlutý, zelený, bílý), rybí tuk, kvalitní krůtí maso, losos
• Více o antioxidantech najdete ZDE.

Nejohroženější jsou astmatici, alergici….

Smog je absolutní kontraindikací pro venkovní sportování astmatiků, alergiků a osob s chronickým onemocněním dýchacích cest, u nichž by se mohly výrazně zhoršit symptomy onemocnění. Navíc bývají takto postižení jedinci při delší dobu trvající smogové kalamitě i při běžné zátěži dýchaviční, dušní a zahlenění.

Naprosto extrémní smogový exces (tzv. Velký smog), který postihl na několik zimních měsíců na přelomu let 1952 a 1953 Londýn, si dokonce vyžádal několik tisíc obětí. Jejich smrt byla dávána do přímé souvislosti s katastrofálním stavem ovzduší v té době.

Užitečné informace

Aktuální informace o kvalitě ovzduší najdete na www.chmi.cz. Hodit se vám mohou také informace o zdrojích znečištění ovzduší v ČR a nebo žebříček nejznečištěnějších míst.