Datle a rozinky, nebo energetické gely?

Hlavní složkou energetických gelů jsou jednoduché cukry - glukóza a fruktóza, které tělu zajišťují ultrarychlý přísun energie. Dále většinou obsahují i některé další, pro sportovce cenné látky, jako je např. taurin, L-carnitin, kreatin. Otázkou však je, zda bývá u všech prodávaných výrobků obsah uvedených „bonusových“ látek opravdu významný. Nechme však nyní gely v jejich plastových úkrytech a pojďme se podívat na poněkud měně prakticky balené energetické „nakopávače“.

Víte, na co jezdí velbloudi a jejich průvodci při svých extrémních karavanových dobrodružstvích?
Jelikož jsou přírodní zákonitosti většinou navýsost logické, nemusí si obyvatelé pouště posílat pro ideální gáblík k eskymákům. V poušti se jezdí, a nejen jezdí, na datle. Na severu Afriky a v Arábii bývaly, a některých oblastech ještě stále jsou, datle základní složkou jídelníčku. Slisované do nepříliš vzhledného bochníku sloužily jako vydatná energetická konzerva, jenž bývala hlavním zdrojem potravy pro karavany cestující pouští. Datlová palma je rostlinou na svém místě, nejen že se pod ní dá příjemně klimbat ve stínu na rohoži z datlových vláken a žvýkat čerstvé datle, ale naříznutý kmen je též zdrojem sladké šťávy, ze které se kvasí víno a pálí kořalka. Z plodů se dále připravuje lahodné a zdravé sladidlo — datlový sirup (med). Vrcholové pupeny palmy lze používat jako delikátní a chutnou zeleninu. Máčená a drcená semena zase slouží jako tučné krmivo pro domácí zvířata, ale to jsem ve svém „datlování“ už poněkud odbočila.

Nutriční obsah jako z pohádky Tisíce a jedné noci
100 gramů  (zhruba 10-15 datlí) obsahuje 1100 -1200 kJ, což může představovat kolem 10 % denní energetické potřeby průměrně fyzicky aktivního muže. V sušených plodech nalezneme asi 10 % vody, 60 % jednoduchých („rychlých“) cukrů, 8 % vždy potřebné vlákniny, malé množství bílkovin a ještě menší množství tuku, což je pro rychlé dodání energie poměrně dobré složení.
Ale to ještě není všechno!  Z vitamínů nás potěší především vitamíny skupiny B - B1 (tiamin), B2 (riboflavin), B3 (niancin) a B6 (pyridoxin), z nichž jsou zejména B1, B2 a B6 poměrně důležité pro podání dobrého sportovního výkonu. Datle potěší i obsahem beta karotenu, který je výtečným antioxidantem a známým ochráncem před nepříznivým vlivem slunečního záření. 
Sladká jízda nicméně nekončí! Každý, kdo někdy zažil svalové křeče a následně se dopoval hořčíkem, může k pilulím ještě přihodit pár plodů datlovníku, ty jsou na hořčík, ale také na železo, draslík, vápník, mangan a měď poměrně bohaté.

Na kašel i na nervy
A jako každý plod či bylina mají i datle své léčivé účinky. Pominu-li jejich přínos pro podporu laktace, který asi většina návštěvníků tohoto serveru příliš neocení, možná vás potěší, zvláště v chřipkou prosycených dnech, že plody datlové palmy umí mírnit dráždivý suchý kašel a pomáhají při chorobách dýchacích cest. Výzkum prováděný na Berkeley University naznačil, že díky obsahu vitamínu B1 a hořčíku je konzumace datlí velmi prospěšná pro nervový systém, oceníme je tedy nejen při námaze fyzické, nýbrž i psychické, zejména při stresu.

Datle vám „nejedou“? A co rozinky?
Pakliže datle zrovna nemusíte, možná nepohrdnete prachobyčejnými rozinkami, které se svými 60% jednoduchých cukrů (glukózy a fruktózy) plodům datlovníku směle konkurují. Podobně jako datle obsahují jen nepatrné množství tuků a bílkovin. Své příznivce potěší obsahem vitamínů řady B, vitamínem A, E a špetkou „céčka“.  V rozinkách byl též zjištěn významný obsah fytonutrientů, konkrétně antioxidantů rostlinného původu. A právě díky nim jsou řazeny k potravinám s vysokým antioxidačním potenciálem.
A  čemu je toto zjištění dobré? Při sportovních aktivitách dochází ke zvýšené spotřebě kyslíku a k tzv. oxidačnímu stresu při hyperventilaci (zjednodušeně; nadměrné hluboké dýchání). Vyšší kyslíkové nároky pak mají především svaly a mozek. Díky změnám, které za těchto podmínek v organismu nastávají, dochází ke zvýšené tvorbě škodlivých volných radikálů ( látky odpovědné za celou řadu civilizačních onemocnění), ke kterým sportující jedinec daleko vnímavější (a intenzivněji je absorbuje z okolního prostředí — kouř, ozón apod.), než postávající fandící slečna. 
Milovníky sušených hroznů možná potěší, že dle posledních výzkumů neškodí ani zubům a dásním, neboť přítomné fytochemikálie zpomalují růst bakterií způsobujících zubní kaz (Streptococcus mutans, Porphyromonas gingivalis).

A na co jezdíte nejraději vy, milí čtenáři?

Foto: Michal Červený, Wikimedia