Rozhovor - Cape Epic 2005

Druhého ročníku etapového závodu Cape Epic v Jihoafrické republice se zúčastnila i česká elitní maratonská dvojice týmu Rock Machine Cyklomax Martin Horák a Robert Novotný. Po loňském úspěchu na Transalp Challenge, kde skončili čtvrtí, odjeli zkusit štěstí do míst, kde nám mountainbiking stále zní trochu exoticky - do černé Afriky. Jejich osmé místo není žádnou ostudou, ba naopak, kluci dělají svými skvělými výsledky v těžkých etapácích čest českému bikingu. Třetím Čechem pak byl Petr Cirkl závodící za rakouský tým Hrinkow, Petr jel ve dvojici s domácím bikerem Reanem Exelbym a společně dojeli na krásném šestém místě. Češi se tedy v Africe rozhodně neztratili.

Závod od první etapy držel pevně v rukou, nohou a v hlavě tým Giant v zastoupení Barta Brentjense a Roela Paulissena, druhé skončilo duo Siemens Cannondale - Christoph Sauser a Fredrik Kessiakoff, třetí rakousko-jihoafrická dvojice Silvio Wieltshnig a Kevin Evans

Cape Epic : : 2.-9.4. 2005 : : JAR
Počet etap	8
Délka	900km
Převýšení	16.000m
Počet startujících	800
Startovné	700 EUR/os

Martin s Giovanem, jak je mezi bikery Robert přezdíván, jsou již přes týden doma a připravují se na další závody. Jejich zážitky nám po telefonu líčil Martin Horák:

---

- Co vás vůbec vedlo k přihlášení se na Cape Epic?

- Zdá se, že preferujete závody ve dvojicích, kromě Crocodile Trophy jsou to samé závody dvojic. Jak to je?


- Říkal jsi, že Cape Epic byl pro vás jako příprava na sezónu, tak prozraď jak bude vypadat, kde bude váš nebo tvůj vrchol?

- Jaká byla vaše příprava na Cape Epic?
- Každý jsme začínali odděleně na horách, od 5. února jsme byli 3 týdny na Kanárech společně s Radkem Dítětem. Potom jsme byli 14 dní doma v Čechách a v polovině března jsme odjeli do Jihoafrické republiky, kde jsme strávili 19 dnů u Kapského města před startem samotného závodu. Tedy celkem měsíc a třičtvrtě přípravy s jedním závodem v teple.

- Za tři týdny, respektive za čtyři, jste mohli leccos o Jihoafričanech zjistit?
- Tak věnovali jsme se především kolu a tréninku. Je to dost sportovní národ, moře lidí jezdí na kole, ale spíše na silnici. Než jsme přijeli, tak byl silniční závod Cape Argus 120km, kde startovalo 40.000 lidí a s celkovými prémiemi 600.000 Kč!! My jsme si dali před Cape Epicem ještě takový 35km "hnoják" a na startu se objevilo 650 bikerů. Starty mají strašně brzy, už v půl osmé.

- A teď už konkrétně k závodu, jak bys zhodnotil Cape Epic po organizační stránce?

- Bylo tedy znát, že hlavním organizátorem závodu jsou pečliví Němci?
- Asi ano, organizace byla fakt dobrá, všechno po kupě. Na drobnější práce tam bylo spousta černých domorodců. Ti byli ze všeho nejlepší, pořád se smáli, byli strašně ochotní, hrozně je to bavilo, zdálo se, že by se pro Cape Epic by se rozkrájeli.

- Přibliž nám náročnost trati.

- Znamenala tahle místa největší problémy?
- Samozřejmě s tím jsou spojené i defekty, kterých jsme měli hodně, takže defekty byly naším největším problémem. Ale ty měli všichni. Byl to takový globální problém posledních etap. Defekty i hodně zamíchali pořadím. Nejdříve to vypadalo, že od čtvrté etapy to zůstane až do cíle stejné, podle porovnání výkonnosti, ale potom se to od třetího místa do šestého, díky defektům, ještě pěkně proházelo. Na ostré trny nepomáhali ani pěny do pneumatik.

- Dalo by se tedy předpokládat, že full byla ta správná volba?
- My jsme to objeli na pevných kolech - já Rock Machine Team Eleven 2005 a Giovan Team Ten 2004, oproti katalogovému standardu jsme měli kola Mavic CrossMax. Pláště nám kupodivu vydrželi jedny - Kenda Karma. Jinak bych řekl, že ostatní volili ze 70% celoodpružená kola, nejvíce byli vidět Specialized Epic, Scott Genius a Giant RST? V průměru dost drahá kola, nic pod XT.

- Potkala vás cestou nějaká velká krize?

- Jak jste byli spokojeni s výsledkem?


- Naznačoval jsi, že Robert měl nějaké problémy?


- Viděli jste cestou nějakou divokou zvěř?

- Jaký byl váš nejhezčí zážitek?
- Když jsme byli v cíli :-))) Že jsme to celé absolvovali ve zdraví. Jinak samozřejmě to byla nová krajina, noví lidé, takže zážitek sám o sobě.

- Co vám problesklo hlavou po projetí cílem?
- Že to je konečně za námi a dvanáctihodinová cesta domů před námi:-)))

- Kolik by si musel připravit nadšený biker, kdyby chtěl v budoucnu vyrazit na Cape Epic?
- 700 EUR startovné, 21.000 letenka a zhruba 15.000 útrata za ubytování a jídlo na místě. Ve startovném bylo ubytování a snídaně. Zvláštností byly občerstovačky, kde bylo jen pití, žádné jídlo. Když někdo chtěl něco sníst, musel si to koupit, když měl kde. Platilo se třeba i za vyčištění a servis kola, i když pořadatel psal, že mechanici budou zdarma. Finančně nám velmi pomohl Cyklomax a Salomon, za což jim i touto cestou děkujeme.

- Do kolikátého místa se brali prémie?
- Bohužel jen do pátého, takže jsme jako osmá dvojice přišli zkrátka.

- Co příští rok? Chystáte repete?
- Zážitky jsou ještě příliš čerstvé, takže na to nemyslíme. Ale já bych jel, Giovanovi se moc nechce :-)))

- Ještě jednou gratuluju a hodně štěstí v sezóně.
- Díky

Foto: Stefan Eisend/Gary Perkin - The Cape Epic