Mám druhou rodinu, říká Tereza Huříková o novém týmu

Víte co má Šárka Záhrobská společného s Terezou Huříkovou? Narozeniny. Obě se narodily 11. února, obě tedy slavily včera. Ani jedna nebyla ovšem doma, každá na jiné straně zeměkoule. Šárka ve Vancouveru a Tereza v Lorce. Šárka pětadvacetiny, Tereza třiadvacetiny.

Od doby, kdy Tereza představila své nové působiště Trek Lorca Taller del Tiempo již nějaká voda utekla. Navíc se blíží její první start v sezóně, který může leccos napovědět. Bude to první sezóna mezi ženami a pokud si vzpomínáte, Tereza s přechodem do vyšších kategorií neměla zatím problémy. Spíše naopak. První rok v juniorkách hned získala bronz na MS horských kol a stala se mistryní světa v silniční časovce. V roce 2006 jezdila prvním rokem v kategorii do 23 let a z Evropy si přivezla stříbro a na "světě" dojela čtvrtá i v konkurenci dvou Číňanek. Od té doby lepšího skóre nedosáhla. A loňský rok, poslední v kategorii do 23 let, byl tím nejhorším a daleko za očekáváním.

Terezino další směřování poznamenal konec týmu Česká spořitelna MTB a mohla se tak vydat za svým snem - do zahraničního týmu. Po osmi letech bylo jasné, že změní dres a vozit jej bude v barvách domácí šampionky. 23. 11. 2009 oznámila, že si vybrala poměrně neznámé španělské angažmá Trek Lorca Taller del Tiempo. O jejím kroku potom bylo vyřčeno mnoho názorů a většina z nich byla spíše negativních.

A proto jsme se s Terezou spojili a kromě přání k narozeninám připojili i několik dotazů, abychom zjistili, jak se před velmi důležitou sezónou cítí...

Viděla jsi se ve třiadvaceti tam, kde nyní jseš?
Pokud máš na mysli mé představy o třiadvacetileté Tereze, když jsem byla dítě, co si hraje s panenkami, musím přiznat, že se mé představy ubíraly zcela jiným směrem... viděla jsem studentku nějakého uměleckého směru, třeba návrhářku. A sport jako součást mého života, jako relax od práce a nabírání inspirace. Když se to začalo ubírat úplně jiným směrem, byla jsem ale ráda, protože jsem vždycky toužila dělat něco velmi výjimečného a to cyklistika je! A myslím si, že to je i česká bikerka ve španělském týmu

Kde se teď nacházíš a jak probíhá tvá zimní příprava?
Právě jsem na jihu Španělska v sídle týmu Trek Lorca Taller del Tiempo. To město se jmenuje Lorca a leží 40 km od pobřeží a 150 km od Alicante, což je velmi oblíbená destinace nejen na dovolené ale i profi stájí pro zimní přípravu. Denně jsem v kontaktu s mým novým trenérem Domingem Copellim, ke správné volbě tréninku nám taky pomáhá analyzátor variability srdeční frekvence Palackého Univerzity v Olomouci.

Jaká bude oslava narozenin?
Ono je těžké si to na soustředění uvědomit, že mám narozeniny. Každý rok jsem na nějakém. Vzpomínám, jak mi roku 2007 na Kanárech Michal Pick objednal obrovský čokoládový dort a dal mi dáreček, šampaňským mě pak dopřekvapil ještě hotelový personál, když mi ho mezitím dal vychladit na pokoj. Dnešní narozeninové ráno mě překvapily dárečky od mého přítele Pavla narafičené na jídelním stole. To byl první signál, že dnes je jiný den, než ty předchozí. Pak trénink, na který nám začíná příjemně svítít sluníčko. Odpoledne mi přiletí další dárečci... moji rodiče! Večer si pak půjdem užít relaxu do lázní hotelu Jardines a na závěr si dáme sklenku vína, to pro mě bude po tom všem asi mok na dobré sny.

Kdy a kde se letos poprvé představíš na startu?
V Itálii na Maremma cupu v Massa Marittimě a pak ve Španělsku na jejich poháru (Superprestigio Massi, pozn. redakce)

Jak funguje tým a trenér?
Výborně! Manažer je strašně ochotný a snaží se, aby vše klapalo, jak má. A umí dělat srandu, do které se všichni rádi zapojíme! Trenér je to samé. Po táborském MS byl u nás na návštěvě a tak jsme měli čas probrat důležité tréninky. Vše mi vysvětluje do té doby, dokud si není úplně jist, že chápu účel toho tréninku. Je do naší práce zapálený a velmi rychle se tím lepší i jeho angličtina a moje italština.

Je těžké si zvykat na nové prostředí, systém tréninku nebo komunikace?
Myslím, že jsem si zvykla hodně rychle. Prostředí týmu je jako v rodině. Sergio mě učí španělsky a já jeho česky... už umí říct 333 stříbrných stříkaček stříkalo nebo "fičíme", což jsme používali s Luťákem. Storek už mám ale na knihu. A tým kolem Dominga je naše další skvělá rodina! S těmi se ale známe už delší čas.

Co se ti na Španělsku a Španělech nejvíc líbí?
Ten klid a stále dobra nálada a úsměv na tváři. A taky siesta je někdy opravdu fajn věc!!

Jak jsi se sžila s novým materiálem?
První den na biku jsem si myslela, že ovládám levitaci - to kolo pode mnou je tak lehké a pevné, že jsem ho ani necítila! A to jsem ještě nevěděla, co přijde, až dostanu silničku... Na ní mám pocit, že jedu na časovkovém speciálu - každý můj pohyb se přenáší citelně dopředu.

Dáš v závodní sezóně přednost fullu nebo hardtailu?
Fulla otestuji později, myslím si totiž, že první část sezóny bude účelnější hardtail a full se bude hodit spíš ve druhé půlce, takže teď čas využiji na vyladění a navyknutí na silničku a bika.

Foto: Michal Červený