Pia a Thomas kralují maratonu i letos

Ivan v druhé polovině lehce zrychlil a do cíle dorazil jako 25. se ztrátou jednadvaceti minut.
"Se svým výkonem jsem relativně spokojený, i když jsem doufal, že budu do patnáctky. Závod pro mě nebyl prioritou a jel jsem ho z objemové přípravy, jen jsem doufal, že zajedu, ale to se nepotvrdilo. Loni na Kanárských ostrovech jsem byl super rychlokvaška, po nemoci jsem hned jezdil v intenzitách, ale letos zatím hrotíme objemy a první dobré závody chystám až na květen, kdy začínají poháry doma. Vymlouvat se určitě nechci, do té patnáctky dvacítky bych měl zajet. Za začátku jsem to dnes přepálil, pak mi seklo a ve druhé třetině jsem se rozjel s Marciem Dehem..."říká sedmadvacetiletý rodák z jihočeské Jistebnice.

Turecký svěťák hodnotím kladně. Měl pár mušek, jako že se vám offroad zastaví uprostřed cesty na hotel a řidič s úsměvem vysvětlí "Hmm out of petrol...", akreditaci dostal snad každý Turek s kompaktem a současně talentem na překážení a nebo že se do cíle přiřítí skupina tureckých bikerů a pocit s rukama nad hlavou si vychutnávají tak dlouho, dokud ve čtyřicítce nevlítnou mezi fotografy čekající na opravdového vítěze. Fotograf přežije dost, ale technika už méně, takže objektivy: -1 ks.
Celkově měl ale závod příjemnou atmosféru. Start i cíl lemovaly stovky diváků, kteří vydrželi až do samotného vyhlášení. Důvodem bylo losování biků Bianchi. Z více než tisíce rozdaných lístků vzešlo 11 šťastlivců. Trať byla pořadatelsky zajištěna dobře, na některých místech dokonce stáli vojáci se samopaly. Chyběly neutrální občerstvovačky pro všechny - kdo neměl doprovod, měl problém.
Turecko si tedy udělalo druhou čárku. Po mistrovství Evropy v cross country zvládlo i světový pohár. Uvidíme k čemu až Turky dožene touha propagovat svou zemi.