Zdeněk Štybar se chystá na MTB

Rodákovi ze Stříbra je zřejmě stříbro souzené. V posledních dvou sezónách je to nejen nejčastěji vydolovaný kov, ale nejčastěji opakované umístění. Připomeňme jen loňské stříbro na mistrovství světa, letos dvakrát ve světovém poháru a nakonec i na mistrovství světa.

Stejně jako v Táboře ho i na světovém šampionátu dokázal porazit jen Belgičan Niels Albert. Ač ho druhé místo trochu mrzelo, s výsledkem je spokojený, dostal spoustu gratulací, třeba i od Romana Kreuzigera, Toma Boonena nebo Terezy Huříkové. Přijal ho belgický starosta města, ve kterém Zdeněk bydlí, slavil na malé párty pro 750 lidí.

Před Zdeňkem nyní stojí posledních šest závodů cyklokrosové sezóny a pak....? Pak se rozhodl zkusit štěstí na horských kolech, více v rozhovoru.

MTBS: Zdeňku, blahopřejeme k obhajobě stříbra na mistrovství světa. I když jsi říkal, že chceš zlato, tak to přece musí být skvělý pocit být druhý nejlepší na světě?
Zdeněk Štybar - Děkuji. Určitě jsem spokojený, ale přece jenom jsem tak moc toužil po tom titulu a věděl jsem, že nohy na to mám! Ale z výsledku mám obrovskou radost. Nejhorší je, že rozdíl mezi mistrem světa a druhým místem je stejný jako vzdálenost mezi ČR a USA!

Můžeš srovnat loňské a letošní stříbro?
- Oba to byly nesmírně těžké závody, ale letos to bylo těžší. Jel jsem skoro hodinu sám, vloni se rozhodlo až v závěru posledního kola. Tady jsem poslední kola jezdil v křečích. Mrzí mě to, myslel jsem si, že bych se ještě mohl kousnout, ale Niels měl náskok deseti vteřin a to už nešlo.

Čekal jsi takový průběh závodu? Trať přece jen nahrávala tomu, že pojede dlouho skupina pohromadě.
- Ono to je vždycky tak, když fouká silný vítr, že většinou odjede malá skupina nebo jednotlivec, tak jak to bylo ve všech předešlých kategoriích. Já se celou dobu připravoval na běžecký závod v bahně, tohle bylo kritérium. A hodně těžké. Já jsem už před závodem čekal, že právě Niels tuhle taktiku zkusí.

Co tě po závodě nejvíce potěšilo?
- Reakce fanoušků, mého týmu, přátel a rodiny. Dostal jsem spousty esemesek, byl jsem na radnici v Essenu, kde bydlím. Toho si opravdu vážím, když takhle přijmou cizince. Starosta je velký fanda cyklokrosu.

Viděl by jsi rád budoucnost cyklokrosu na olympijských hrách?
- Samozřejmě, mohlo by to být vše mnohem jednodušší, na druhou stranu mnohem větší konkurence!!

Začínal jsi na BMX, kde jsi získal titul mistra světa, nyní jej máš i z cyklokrosu, nepoohlížíš se po silnici či horských kolech?
- Již několikrát jsem zmínil, že bych rád zkusil horská kola, ale jak to bude vypadat v reálu je těžké v tuto chvíli říct!

Podle slov nového reprezentačního trenéra bikerů Jana Slavíčka jsi se ale rozhodnul zkusit start na letošním mistrovství Evropy MTB v Holandsku. Co se za tím skrývá?
- Ano, je to tak a v podstatě se za tím skrývá úplně všechno! Bude to příprava na krosovu sezónu, chci si poměřit síly s bikerama a musím přiznat, že mě láká i olympiáda. Letos se budu snažit nominovat se na mistrovství Evropy. Je to pro mě každopádně velká motivace!

A nepřijedeš si otestovat formu na domácí šampionát? Myslím, že fanoušky bys potěšil a českou špičku pěkně prohnal!
- Jako jedno z mnoha nominačních kritérií je, že bych měl domácí mistrák jet. Uvidíme, teď nemůžu s jistotou říct ano či ne.

Sleduješ bikovou scénu? Kdo se ti z českých závodníků nejvíce líbí?
- Sleduju, i když ne úplně detailně. Zajímalo mě, jak si povede Sven (Nijs) ve svěťáku a hlavně na olympiádě. U nás si dobře popovídám s Terezou Huříkovou. Sleduju samozřejmě Jardu Kulhavého.

Proč nemáme nějakého Štybara i v horských kolech (pominu-li Michala Prokopa)? Co našim bikerům nejvíc schází?
- Těžko říct. Nejsem v pozici abych hodnotil závodníky jako jsem já. Možná dobrý tým, možná lepší zázemí, těžko říct, vážně nevím.

Foto: Michal Červený & Jan Němec