Letní „time out“: Borůvky

Svištíte lesem, v kapse sacharidový gel, jehož mdlé chuti nepomůžou ani přidané vitamíny a zaručeně neškodné přírodní aroma. Občas usrknete ionťák, minerály vám pomalu klouzají do krku a ostrá příchuť drhne o patro. Ač to tak vypadá, rozhodně dnes nechci shazovat výdobytky moderní sportovní výživy, nicméně pro samou funkčnost a maximální pohodlnost „aplikace“ občas zapomínáme na jednoduché, občas sice trochu nepraktické, ale velmi zdravé potraviny, které jsou našemu organismu schopné dodat obrovskou škálu velmi cenných látek v té nejpřirozenější formě.

Takže, milí cyklisté, v případě, že nemáte zrovna připnuté startovní číslo na řidítkách, dejte si „time out“ a hoďte do sebe, budete-li mít možnost, alespoň tři hrsti borůvek.

Nyní se vás pokusím k takové nepatřičnosti svést...

Fialová kulička v kostce
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.) barví mlsné jazyky nejen Evropanům, ale i obyvatelům severní Asie a Ameriky. Drobné kuličky se pyšní obsahem draslíku, železa, hořčíku, fosforu, síry. Z vitamínů jsou zastoupeny vitamín C, provitamín A a početná rodina „béček“. Zdrojem energie jsou pak rychlé jednoduché cukry, absence tuku zaručuje rychlou a snadnou stravitelnost. Brusnice borůvky ale obsahují i mnoho dalších látek s velmi specifickými účinky na lidské zdraví. Výrazné jsou především antioxidační účinky tohoto ovoce, ty jsou v posledních letech vděčným předmětem vědeckých studií. Slavná americká klinika Mayo dokonce zařadila borůvky do prestižního seznamu deseti nejprospěšnějších potravin pro lidské zdraví. Aby se potraviny do tohoto seznamu dostaly, musely splnit několik kriterií — nadprůměrný obsah vitamínů, vlákniny a minerálů. Dále vysoký obsah antioxidantů snižujících riziko výskytu rakoviny a kardiovaskulárních chorob a nízkou kalorickou hodnotu.
Brusnice borůvky dále působí výrazně desinfekčně a protizánětlivě, sušené si hravě poradí například i s úpornými průjmy. Pikantní výhodou je, že díky nárokům na lokalitu a podmínky, ve které rostliny obyčejně rostou, by mnohé plody poměrně hravě splnily podmínky pro BIO certifikaci.

Echinoccocus multiloculari: Liščí tasemnice
Jelikož je klíšťová encefalitida již poněkud okoukaná, vystřídala její teplé mediální místečko echinokokóza, jejíž „zdrojem“ mohou být nemyté lesní plody. Dle tiskové zprávy, kterou vydala Státní veterinární zpráva, není riziko nakažení sice velké, ale vyloučit jej nelze. Nemoc způsobuje maličká tasemnice, jejímž hlavním hostitelem bývá liška, popř. pes či kočka.

Jiří Duben ze Státní veterinární zprávy popisuje proces následovně: „Vajíčka opouštějí zažívací trakt hlavního hostitele a ulpívají kdekoliv ve vnějším prostředí. Člověk se nejčastěji nakazí infikovanou zeleninou, lesními plody, houbami nebo i přímo z vnějšího prostředí při nedodržování hygienických návyků. Vajíčka, která člověk pozře, se dostávají do zažívadel, zde se uvolní larvy, které se dostanou do krevního oběhu. Játra jsou prvním cílovým orgánem, v němž způsobují onemocnění alveolární echinokokózu. Z jater mohou být larvy rozneseny do dalších orgánů (i svalů a mozku). Dle toho také vypadá klinický obraz onemocnění člověka. Z infikovaných lidí onemocní 10 — 15 %, záleží na vnímavosti, stavu organismu a infekční dávce.“ Prevence je jednoduchá, ovoce si umýt.

Jste ochotni sléz na lesní cestě čas od času z kola a „nadopovat se“ neodolatelnými borůvkami či malinami? Nebo se vám svět v této době zúží výhradně na tachometr a několik metrů před vámi?

Foto: Jamie Whastly