Brýle na kole

O bezpečnost většiny důležitých orgánů lidského těla je poměrně solidně postaráno. Srdce a plíce si odpočívají jako v klícce za hradbou žeber, mozek si nasadil svou pevnou lebeční přilbu a ještě mu to nebylo málo — něžně kolébán v mozkomíšním moku a komfortně zabalený do mozkových plen si na bezpečnost a pohodlí při „běžném provozu“ nemůže příliš stěžovat. Jeho příbuzná mícha si zase oblékla praktický futrál z páteřních obratlů. Zato oko o sebe moc nedbá — očnice sice částečně chrání lehce zranitelnou bulvu, ale poměrně velká část je stále z pochopitelných důvodů vystavená všem nástrahám špičatého a hranatého světa. A když se tyto nástrahy ještě vynásobí například rychlostí, kterou vyvinete při jízdě na asfaltu z kopce, může být i zásah malým kamínkem, větším broukem nebo jen zvířeným prachem poměrně nepříjemnou záležitostí.

Neúprosná statistika
Samozřejmě že cyklistika není jediným sportem, kdy je víc než praktické oči chránit. Nepěkné překvapení může způsobit i přímý zásah squashovým nebo golfovým míčkem (mají malý průměr, a tak je v těch nejtragičtějších případech nemusí okraj očnice zcela zastavit). Pakliže bychom měli hodit na stůl nějaká čísla, statistiky tvrdí, že sport je každým rokem přímým viníkem okolo 30 tis. úrazů očí. Bohužel až třetina z nich má trvalé následky! Zvláště ponecháme-li si u některých sportů na nose klasické dioptrické brýle. Tehdy mívá srážka i fatální následky na zrak. Při roztříštění skel dochází až v 75 % případů k perforačnímu poranění oka. Zhruba desetina takových úrazů končí ztrátou zraku.

Partnerem článku je dlouholetý odborník a zkušený provozovatel internetových informačních a prodejních serverů s brýlemi a čočkami.

Některým typům zranění sice předejít nelze, avšak mnohým bychom se vyhnuli prostým nasazením kvalitních ochranných sportovních brýlí. Ty jsou dle mínění očních lékařů pro většinu sportovních odvětvích naprosto nezbytné. Není žádným tajemstvím, že u jedinců kteří prodělali vážnější poranění oka, se zvyšuje riziko vzniku zeleného zákalu. Netřeba snad též zdůrazňovat i funkci ochrannou před stále agresivnějším UV zářením.

Odchlíplá sítnice, odřená rohovka a další „lahůdky“...
Odborníci dělí úrazy očí na povrchové, perforující, poleptání a zhmoždění. Mezi nejvíce frekventované nehody, při kterých si neplánovaně zaslzíte, patří především povrchová zranění (odřeniny rohovky, spojivky) způsobené např. větvičkami stromů, drobnými letícími kamínky, hmyzem apod. Oko je v takovém případě podrážděné, červené, slzí, bývá citlivé na světlo, nepříjemně pálí. Často se přidruží pocit cizího tělesa v oku. Situace se buď upraví sama, nebo pomůže speciální oční mast či kapky (předepisuje oční lékař). Nicméně i lehká poranění čas od času zkomplikuje nepříjemný zánět. Pakliže tedy potíže neustupují, bude lepší zajít k lékaři, než si hrát na hrdinu.

Jak odstranit cizí tělísko z oka? * Pozor, odstraňovat můžete výhradně tělíska volně plující v oku ve spojivkovém vaku! /V případě, že cizí těleso pronikne do oční bulvy, zásadně jej nevyjímejte! Takové typy poranění patří výhradně do rukou odborníka!/ * Poraněné oko je naprosto nevhodné mnout a jakkoliv „žmoulat“. Ideální bývá, je-li po ruce někdo, kdo vám oko prohlédne. Oko prsty široce rozevřete a palcem stáhněte dolní víčko. * Poté se postupně dívejte na všechny strany, předmět tak půjde lépe nalézt. * Růžkem čistého kapesníku (tkaniny) předmět vyjměte. * Jistou alternativou bývá výplach borovou vodou nebo Ophtalmo-Septonexem. Pokud nejsou k mání, postačí i čistá voda. * Varovnými příznaky přetrvávajícími po odstranění předmětu, které by vás měly směrovat k odbornému vyšetření, jsou zejména: dvojité či zhoršené vidění, dlouhodobé pálení nebo jiné nepříjemné podráždění oka.

A co čočky?
Pakliže vás příroda vybavila méně dokonalým zrakem, a vy jste odkázání na „druhé oči“, máte v podstatě dvě možnosti, jak ochranu oči při sportu řešit; opatřit si ochranné dioptrické brýle (popř. dioptrickou vložku) nebo kontaktní čočky doplnit klasickými sportovními brýlemi. Koupě dioptrické vložky vám přinese mnohdy nákladné laborování s výběrem ideálního kousku, neboť někteří cyklisté po nákupu zjistí, že si na dioptrickou vložku oproti předchozímu předsevzetí prostě nezvyknou. V druhém případě bývá praktické poradit se o vhodném druhu čočky s odborníkem, protože na trhu je v současnosti nespočet druhů těchto pomůcek a laik se v nich jen s těží orientuje. Navíc různé sportovní aktivity kladou na kontaktní čočky, podobně jako na sportovní brýle, specifické nároky. Sportujete-li každý den, možná budou vhodnější spíše čočky „na plánovanou výměnu“ (měsíční apod.). Jako materiál se upřednostňuje především silikon-hydrogel. Ten je dokonale propustný pro kyslík, čímž zabraňuje podráždění rohovky. Pokud  sportujete spíš nárazově, doporučují se většinou jednodenní kontaktní čočky. 

Několik postřehů z cyklistické praxe Dovolila jsem si vyzpovídat jednoho ortodoxního „cyklobrýlaře“, který se byl ochoten podělit o několik postřehů z praxe. — Při nákupu brýlí na kolo si s sebou vezměte přilbu, brýle by při jejím nasazení neměly tlačit! — Brýle chrání nejen před mechanickým poškozením oka, ale samozřejmě je oceníte i při nepříznivém (např. větrném) počasí. Už při rychlostech nad 10 km/h vám bez nich budou slzet oči. — Je užitečné si uvědomit, že jinak vypadají brýle např. na downhill a jinak na silnici. — Je praktické, jdou-li skla vyměňovat — tmavší při slunečném počasí, žluté (oranžové), když je zataženo. Na večer poslouží také skla čirá. (Universálně se prý kupodivu jeví skla růžová. Někdo zase dává přednost samozabarvovacím sklům.) — K zahození nejsou ani ohybatelné koncovky nožiček, jež lze ohnout tak, aby vám za uchem co nejlépe seděly. — Při koupi se ptejte i na odvětrávání, které oceníte, až se vám brýle zamlží a zpotí. — Rozhodujete-li se mezi více brýlemi, nerozpakujte se ptát na hmotnost. — Statistika na to sice neexistuje, ale větší riziko, že vám do oka něco nepěkného vletí, je při jízdě v blátě, kdy se nečistoty přilepí na pneumatiku a následně svižně létají do vašeho obličeje. Drsňáci prý sundávají brýle s tím, že bláto vymrkají. Možná je ale lepší jet ve špinavých brýlích, než s kamenem v oku. — Někdy brýle začnou tlačit až po několika desítkách kilometrů, obvykle stačí je trochu posunout, nebo na chvilku sundat. — Noste si na brýle originální futrálek, nejenže si je po závodě či tréninku věčným pěchováním do zavazadel nepoškodíte, ale také vás nebude manželka (manžel) dusit za to, že ty hříšné peníze, co jste do brýlí vrazili, mohla rozfofrovat jinak.

Milí čtenáři, další obrýlené postřehy jsou vřele vítány!

Foto: Fan Klub Zdeňka Štybara, Jan Němec