Češi ve vinicích v Langenlois vyjeli tři zlaté

Jedenadvacátý ročník březnové klasiky v rakouském Langenlois přinesl neméně kvalitní medailovou sbírku jako vloni. Jen posuďte sami: Kulhavý, Cink, Machulková zlato, Škarnitzl, Rauchfuss a Bartoň bronz. Český šampion navíc v Langenlois vyhrál potřetí v řadě. Čistý hattrick. Češi tak z hornorakouských vinic odjeli velmi spokojeni. Rakušané poprvé v historii v elitní kategorii mužů nezískali ani jednu z medailí…

Nádherné slunečné počasí doprovázelo po celý den bikery ze 14 zemí závodem Kamptal Klassic Trophy, který je zařazen do kategorie C1. Na "oldskůlovém" okruhu, fyzicky velmi náročném, ale bez technických pasáží, se dnes pekelně prášilo. Což je na březen přeci jen poněkud netypické.

V deset hodin dopoledne vystartovaly hned 4 kategorie najednou. V nepřehledném závodě se mezi sebou mísili junioři, juniorky, ženy a masters.

Jako první proťala pásku juniorka Barbora Machulková z týmu 4Ever Cyklo Bulis Bystřice pod Hostýnem. Řekli byste první závod a radost z vítězství? Ba ne, Bára myslela na soupeřku.

"Sice jsem dojela první, ale Nikča jela ze začátku se mnou a pak píchla, takže z toho takovou radost zase nemám. Lepší by bylo, kdybych jí normálně někde ujela," vysvětlovala zkalenou náladu z prvního letošního triumfu. Na kole jezdí teprve měsíc, za sebou má loňská česká juniorská jednička i 14 soustředění v Chorvatsku. "Já jsem něvěděla, do čeho dnes jdu, nevěděla jsem, co očekávat. Vím, že mám natrénováno, ale netušila jsem, jak na tom jsou soupeřky."

Její kamarádka a soupeřka Nikola Hlubinková (Moravec Merida), která vloni doplatila na zranění klíční kosti, jež si přivodila v Novém Městě na Moravě, se vrací zpět do formy. I přes defekt dojela na čtvrtém místě. Barboru tak na stupních doprovodila Slovinka Tina Perse a Rakušanka Franziska Niederacher.

Čeští junioři do bojů o medailie v Langenlois nezasáhli. I když byli vidět, zejména pak Daniel Lukeš ze Slavíčkova tábora Remerx Merida Kolín, který dojel šestý. A také týmový kolega Machulkové Martin Fusek, i on se vešel do top ten, když skončil devátý.

Z vítězství se radoval domácí mladík Michael Mayer (Inn Bike ARBÖ), stříbro vybojoval Philipp Bertsch (GER, Corratec Landshut) a bronz Jihoafričan Kyle Dorkin (BMC South Africa).

Jestliže se vloni Pavlína Šulcová (Merida Biking) radovala ze třetího místa a Tereza Huříková (S. Spitz Haibike) ze čtvrtého, letos neměly důvod k radosti vůbec. Tereza alespoň devátým místem zachránila elitní desítku, Pavlína cílovou pásku proťala až jako šestnáctá.

"Potřebuju zase chvíli zůstat v klidu doma a necestovat. Cestování do Afriky a zpátky zabralo skoro čtyři dny. Pak další dva dny v Praze tiskovky a focení. Oproti Kypru mě neuvěřitelně bolí nohy, nevím, čím to je," řekla Tereza mezi tím, co gratulovala svým soupeřkám.

Závod se stal jednoznačnou kořistí Polky Maji Wloszczowske (CCC Polkowice). Největší překážkou na trati jí byli pomalejší závodníci kategorie masters a junioři, kteří startovali před dámami bojujícími o olympijské body… Vicemistryni světa, která před týdnem překvapivě zvítězila v úvodním závodu světového poháru, na paty dlouho šlapala Němka Adelheid Morath (Felt Oetztal Xbionic). Ta nakonec získala stříbro a domácí Elisabeth Ösl (Ghost Factory), za mohutného povzbuzování domácích diváků, bronz.

Třešinkou na dortu byl odpolední start mužů. Přítomnost mistra světa přilákala na svahy vinic (produkující vynikající ryzlink) i štáb rakouské televize ORF, přeci jen se v Langenlois tak silná konkurence možná ještě nikdy nesešla.

Kromě zaváděcího kola, kterému dominoval Švýcar Thomas Litscher (Felt Oetztal Xbionic), hrál prim Jaroslav Kulhavý a jeho duhový outfit. Hlídal si špic a jen tu a tam před sebe pustil Tonyho Longa (ITA) nebo Jana Škarnitzla (Rubena Auto-Menčík Specialized). Právě tato trojice spolu vydržela, s malými výjimkami, až do posledního okruhu. Úvodní tři okruhy, tedy přesně polovinu závodu, trojlístku zdatně sekundoval i Ondřej Cink (Merida Biking).

A i když po příletu z Afriky neměl Jaroslav zrovna dvakrát času na aklimatizaci, dokázal si třetí vítězství v řadě ohlídat téměř bez vidiny zaváhání či krize. "Příletěl jsem do Prahy až ve čtvrtek ráno, ve středu jsem tam ještě jel závod. Z letadla jsem hned šel na kolo na trénink," popisoval Jára.

"Dneska to byl rychlý závod, jel jsem si svoje a testoval jsem se. Ještě jsem ladil posed a měnil jsem pedály, a tak snad už to bude všechno 100%. Rozhodnutí jsem nechával na poslední kolo, docela jsem si na něj věřil, ty kopce jsem jel tak na 80%. Longo vypadal ze začátku hodně silně, ale překvapivě hodně ztrácel ve sjezdech. Utrhnul jsem ho, ale ještě před závěrečným sjezdem do cíle ve stoupání ve vinicích," pokračoval mistr světa, na kterého se nyní mohou těšit i příznivci silniční cyklistiky. "Teď pojedu Bíteš a pak uvidím, před Houffalize bych potřeboval jet nějaký závod, ale zatím fakt netuším. Buď zase nějaká silnice, nebo vyrazím na biky."

Tony Longo, který přicestoval s celým italským nároďákem, vydržel s Jaroslavem o trochu déle než Jan Škarnitzl a se čtrnáctivteřinovou ztrátou obsadil druhou příčku. Škarna si po zpackaném závodě v Africe dojel pro skvělé třetí místo, a znovu tak potvrdil, že je jasnou českou dvojkou.

"Přiznám se, že jsem z toho měl strach, Ale závodilo se docela dobře," líčil Honza v cíli. "Až do středy jsem byl úplně mrtvej z Afriky. Cesta byla fakt dlouhá a asi z tý klimatizace v letadle jsem nastydnul, fakt mi to nesedlo. Před závodem v Africe jsem dostal teplotu, cítil jsem se slabej. Cestou zpátky jsem myslel, že umřu, naštěstí to bylo jen na dva dny, tak to jsem moc rád," pokračoval úřadující mistr republiky. "V týdnu jsem jel pak jen vytrvalost, a tak jsem překvapanej, jak se mi jelo slušně. Dvakrát jsem i tahal špic, takže to nebylo jen o hákování. V posledním kole už mi dělal problém přechod přes hrany a začínal jsem chytat. Když pak za to Jára trochu vzal, tak jsem hned chytil díru a bylo vymalováno."

Sympatický výkon předvedl Ondřej Cink, který nastoupil na zbrusu nové mašině Merida NinetyNine. "Je to raketa, dostal jsem ji teprve před pár dny," rozplýval se Ondřej nad svou novou zbraní, jedinou v České republice.

I když to v první půli vypadalo na lepší umístění, nakonec cílem projel jako sedmý. I to mu však stačilo na vítězství v kategorii do 23 let. "Snažil jsem co nejlépe odstartovat. To mi radil Viktor Zapletal, abych si je nenechal ujet. Což se mi povedlo, protože vím, že na to po startu mám, a když si člověk to jedno kolo vydrží dávat, tak si pak odfkrne, ale je na špici. Většinou i ti první zvolní. Tři kola jsem se s nima vozil a vytvořili jsme si náskok. Věděl jsem, že to nevydržím a že pak budu ztrácet, ale jsem spokojenej, jelo se mi fakt dobře."

Poprvé se letos na startu představil i Kristián Hynek (Česká spořitelna Specialized) a hned svou premiéru přetavil ve slušné dvanácté místo. V první dvacítce se ještě umístili sedmnáctý Milan Spěšný (S&H Superior) a osmnáctý Pavel Boudný (Česká spořitelna Specialized).

Foto: Jan Němec