Chceme pořád inovovat, říká šéfka Cape Epicu

V našem seriálu článků o Cape Epic vám krátce představíme i člověka, který celý ten obří a úspěšný bikový kolos řídí. Pod vizitkou „Race Director“ si totiž řada lidí představuje suchopárnou kancelářskou práci, ale v případě sympatické a snad stále usměvavé Kati Csak to tak úplně není ...

Vím, že máš za sebou řadu úspěšných projektů v Evropě,  jak jsi  se v roce 2005 do týmu Cape Epic dostala?
Vyrůstala jsem a studovala v Evropě a pak se v roce 1997 přestěhovala do Jihoafrické republiky. Zpočátku jsem pracovala na ekonomických průzkumech a propagaci obchodu, než jsem se přesunula do Event Management (společnost organizující Cape Epic, pozn.red.). Toho času jsem pracovala pro jihoafrickou správcovskou společnost, která měla na starosti firemní pobídky a soutěže primárně pro německé korporátní klienty. Při té příležitosti jsem potkala Kevina (Kevin Vermaak, zakladatel Cape Epic, pozn.red.), seznámili mě s ním mí kamarádi. Protože jsem sportovní maniak a mám současně hluboké znalosti v organizování soutěží, bylo to perfektní spojení. Ze začátku jsem si myslela, že to bude příležitostná práce, ale namísto 6-7 měsíců v roce se z toho stal full time job, kdy jsem pracovala naplno, často 16 hodin denně,  po dobu několika měsíců v řadě zejména v počátcích existence Cape Epic.

Co je vlastně předmětem Tvé práce? Máš ještě nějaké jiné aktivity, či vlastní projekty?

Jsme v naší kanceláři patnáctičlenný kolektiv lidí, který dělá celý rok jen na přípravě Cape Epic. Z devadesáti procent jsem nucena sedět u pracovního stolu a řídit celý tým, který se stará o všechny možné činnosti a služby, související s etapovým závodem horských kol, což mimo jiné každoročně představuje vymyslet novou trasu a získat v tomto smyslu potřebná povolení, řídit registraci závodníků, zpracovat podrobná pravidla závodu, zabezpečit organizaci lékařských a záchranných složek, zajistit časomíru a výsledkový servis na úrovni odpovídající důležitosti akce, školení a účast traťových maršálů, v neposlední řadě fungování doplňkových služeb a extra požadavků pro závodníky (např. požadavky na dietní stravu nebo speciální občerstvení na trase etap, pozn. red.), připravit personál a dobrovolníky. Z logistického pohledu to je mimo jiné plánování a realizace stanového městečka, jeho stavba, celkové zabezpečení, sprchy, umývárny, mytí kol a bikepark, transport bagáže závodníků, samozřejmě catering. K tomu všemu náš tým musí komunikovat s různými etapovými místy, městskými orgány a municipalitami, každý rok více méně v jiných lokalitách a se snahou naplnit jejich očekávání a pracovat s nimi tak, aby pro ně příležitost, stát se etapovým místem, měla nějaký pozitivní dopad. Takže na další mi už fakt nezbývá čas ani energie...
Jaké jsou Tvé další koníčky a  život v takovém ráji, jakým Camps Bay, kde bydlíš, skutečně je? Nemáš chuť si závod sama vyzkoušet v sedle kola?

Mám ráda úplně všechny outdoorové sporty, včetně cyklistiky, samozřejmě potápění, pádlování , lezení po horách, jachting, těžko zmínit všechny. Cape Town je ideálním „hřištěm“ pro takové vyžití! Aktivní životní styl je ideální příležitostí jak si odpočinout a zrelaxovat a místní skvělá kuchyně a jihoafrická vína v kombinaci s nějakou tou párty s přáteli, to je prostě nejvíc!

A když se ptáš, jestli bych chtěla Cape Epic absolvovat jako závodník, musím říct, že jezdím celou trasu nejméně jednou v roce v září nebo říjnu, ale obvykle víckrát, a to před vlastními závody, protože pak ji testujeme v plné délce zejména abychom zjistili, zda je celkově připravená, označená a sjízdná. Je to jednodušší, raději se spolehnu na vlastní pocity než posílat na tratě někoho jiného. Je pochopitelné, že jsem nikdy nemohla vlastní závod absolvovat, když pro Cape Epic pracuji a zrovna v tu dobu mám nejvíc co dělat. Jsem si ale jistá, že v budoucnu se zúčastním nějakých jiných maratonů ve světě, protože je důležité přesně vědět, co si závodníci přejí a k tomu je nejlepší vlastní zkušenost. No a jak jsem říkala, jednoduše mě to těší, dělá mi radost být součástí takových akcí a je to další zkušenost.

Příští ročník CE je desátý jubilejní. To přímo vyzývá k tomu vymyslet něco, aby účastníci na takový ročník nikdy nezapomněli. Proslýchá se, že by se trasa mohla vrátit do původních lokalit, to jest podél Indického oceánu z městečka Knysna do Cape Town. Přiznám se, že to by i pro mě osobně byl úžasný moment, protože tehdy jsem se do Cape Epic  zamiloval. Můžeš čtenářům MTBS exkluzivně prozradit některé z myšlenek, které by se mohly ročníku 2013 týkat?
Asi Tě nepotěším, ale závod se definitivně nepojede po staré trase z Knysny podél Indického oceánu a nebude mít každý den jiné etapové místo. Změna formátu etapáku v roce 2009 na „dvě noci v jednom místě“  zaznamenala velký úspěch. Vedlo to k tomu, že jsme mohli vybrat mnohem lepší traily, znamená to víc technického ježdění než umožňovaly předchozí dlouhé, jednoduché a možná i nudné pasáže po nekonečných kamenitých silnicích (africké silnice okresního formátu nejsou asfaltované, jsou to sice široké, ale kamenité cesty plné hrbolů způsobených brzděním aut, pozn. red.). Také můžeme lépe zabezpečit stále širší infrastrukturu závodu, a za takových podmínek už není  možné stěhovat celou „vesnici“ každý den. I tak je logistika pěkný oříšek; najít vhodné prostranství pro tak obrovský kemp je dnes už docela oříšek.  Chceme se každopádně dívat dopředu a pořád závod inovovat; respektovat však minulost a oslavovat ji. Plány pro desátý ročník jsou momentálně na stole a všichni účastníci se rozhodně mají na co těšit. Bude to osm nepřekonatelných dní s mnoha překvapeními.  
Pro bikery z Evropy a tedy i z Čech je velmi těžké se v nepříznivých klimatických podmínkách naší zimy připravit na tak těžký podnik, jakým Cape Epic bezesporu je. Chtěla bys  jim něco vzkázat?

Rozumím tomu, nepochybně to znamená dát do toho všechno,  oddat se na čas myšlence závodu a obětovat i některé další aktivity. Můžu jen slíbit že to  bude stát za to a každý se může těšit na osm krásných dní závodění v teple pod africkým sluncem. A když přijde studený, deštivý den, takový, jaký jsme letos zažili v páté etapě, bude to pro vás jen takové osvěžení! Přeju vám každopádně hodně štěstí do tak náročného tréninku; ale pomyslete, v jaké budete super formě, až se vrátíte a bude právě začínat vaše jarní sezona!

Díky za rozhovor, přeji hodně štěstí a třeba se jednou podíváš k nám do České republiky na nějaký pěkný maraton.
Bylo mně potěšením a díky za pozvání! 


Foto: Michal Červený, Sven Martin, Nick Muzik