Kona Coilair Deluxe TEST

Testovací rubrika dnes: patří Kona Coilair s pérováním Magic Link do Síně slávy?

Autor: Tomáš Taich

Kona, to je, jak pochopitelně vykřikne každý školák, roky čtyřramenný systém pérování. Potíž může být v oněch letech — dnešní internetová generace je totiž na novinkách a změnách snad závislejší, než na pravidelném přísunu mcdonaldovských pochutin. Čtyři ramena zadní stavby Konu jakkokoliv nedegradují a dlouhodobé ladění konstrukce má hodně do sebe. Každopádně přede dvěma lety značka ale udělala smělý krok a představila nové pérování Magic Link. Pro enduro/freeride kategorii biků, hodnocených podle katalogu jako super sjezdové náčiní, ale rovněž coby solidní vrchař. Hmmm, dobrá. Pokud by však zůstalo u toho, svět se neotřese v základech. Můžeme snad ale prozradit — Fuldo, nevadí to, ne? -, že Kona pro příští sezonu plánuje implantovat řešení na takřka bestsellerovou back-country řadu Dawgh. A to už zavání slušnou revolucí. Vrhli jsme se proto vstříc dlouhodobému soužití s magickým.

Kouzlo Magic Linku
Veškeré čarování se odehrává u Kony v poměrně elegantní formě, kompaktně ukryto v oblasti středu. Hlavní čep zadní stavby, tedy ten, kolem kterého se otáčí dolní vzpěry zadní vidlice, je uložen pohyblivě na vahadle, stlačujícím přidanou pružinku. Kona v kooperaci s Brianem Bertholdem, produkujícím plovoucí uložení diskových brzd pod značkou Brake Therapy, touto konstrukcí dosahuje změny geometrie kola u hlavového a sedlového úhlu, plus změny délky zdvihu i charakteru pérování v jednom. Zdá se to příliš jednoduché, příliš zavánějící utopií a dokonce i s trochou pachuti nevalné instatntí kávy dva (či kolik) v jednom? Na druhou stranu je přeci ale známo, že Kona není tím, kdo bude třeba stavět na karbonu, jen protože to dělají všichni a pod. a tedy si zaslouží nějakou tu důvěru. Princip Magic Linku je vlastně jednoduchý: náraz překážky na zadní kolo má tendenci kyvku tlačit dozadu a vzhůru, ať již pod více či méně ostrým úhlem. Naopak, záběr jezdce do pedálů přitahuje skrze řetěz kolo ke středu. Odtud se pak odvíjí konstrukce Magic Linku, deklarovaného výrobcem jako takřka DH speciál ve tváři jedné a 100mm sportovní full při šlapání. Šlapání totiž drží hlavní čep kyvky vpředu, geometrii hlavové trubky na 67°, zdvih na 150 mm a jeho charakteristiku měkce — lineárně citlivou. Náraz zadního kola na překážku pak posune čep — stlačením pružinky — vzad, a zdvih tím v maximu až na nějakých 175 mm. Geometrie se tímto posunem položí a změnou pozice tlumiče dojde také k nárustu progresivity konce zdvihu. Kromě toho, že tedy jeden nemusí šmátrat po páčkách blokací a podobných „známkách pokroku“ a přitom mít bike uzpůsoben pro oba směry kopce, jsou tu další pozitiva. Překážky s ostrou hranou, jako terénní schody či ploché kameny totiž vyžadují trochu jiný pohyb zadní stavby, než oblejší nerovnosti. V prvním případě tak náraz zpracovávají obě pružiny v součinnosti, u druhé pak hraje prim zase spíše jen skutečný tlumič. Je tu však ještě víc! Vedle klasického ladění vzduchové pružiny tlumiče a přepínání mezi mody tlumení komprese (u testovaného Coilairu Deluxe je to vypnutý/zapnutý ProPedal), řešení nabízí ještě operace s usazením přidané pružiny a jejím předpětím. Pro lehčí jezdce a citlivější reakci Magic Linku je doporučeno Konou volit nižší oko uchycení pružiny ve vahadle hlavního čepu a menší předpětí, pro těžší a ostré jezdce pak opak. Na své si přišla obě seřízení, ať bike ukáže naplno, co v něm je.

Zlaté střední cesta vybavení
Samotný rám Coilairu (hliníková slitina 7005) se pyšní hranatými hlavními trubkami, hlavovou trubkou s 1,5“ spodní miskou a klasickým parametrem 1 1/8“ nahoře. Masivní je vahadlo i spodní rameno zadní stavby. Ta je přitom připravena na montáž plovoucího uložení třmene brzdy D.O.P.E. Kona má letos v rukávu tři Coilairy, testovaný Deluxe je středovou volbou za 99 900 Kč. Odpruženou odpovědnost na sebe plně vzal Fox s tlumičem Float RP2 s přídavným pláštěm rozšiřujícím vzduchový objem pro větší linearitu pérování a vzduchovou vidlicí Float 36 RC2 se 165 mm zdvihu a separátním laděním tlumení komprese v malé i vysoké rychlosti. Brzdy Shimano SLX spoléhají na 180mm disky, kola Mavic Crossline s pevnou zadní osou na matky mají každé 28 přímých drátů a jsou obuta Maxxisy High Roller 2,35“. Kliky Race Face Evolve XC kooperují s řazením Shimano SLX, přesmykačem z téže řady a přehazovačkou XT. Suma sumárum, s kokpitem v režii Kona a WTB jde o solidní vybavení. Kompletní bike váží poctivých 16,2 kg.

Bok po boku
Z řady konkurentů objektu tohoto testu byly zvoleni ti, kteří představují nejrůznější povahy nejednoznačného Coilera — tedy od jezdivějších po freeridovější biky.

Konkurenční srovnání
 

Kona
Coilair Deluxe

Cannondale
Moto Carbon 3
GT
Sanction 1.0
Ghost
AMR Square

cena

99 900,-
104 999,-
99 999,-
103 999,-
materiál rámu
alu 7005
karbon
alu 6061
alu 7005
vidlice Fox 36 Float RC2
RockShox Lyrik U-Turn
Fox 36 TALAS RC2
Fox 32 Float TALAS RLC
tlumič
Fox RP2 XV
Fox RP 23
Fox DHX Air 4.0
Fox Float RP 23
zdvih př./zad.
160 /150-175 mm
160 / 160 mm
160 / 150 mm
140 / 140 mm
systém odpr.
Magic Link
jednočep s přepákováním
i-Drive
čtyřčep
úhel hl. trubky
67°
67,5°
66°
68°
úhel sedl. trubky
72°
72,5°
71,7°
66°

Život s Coilairem, den prvý
Bylo to spíš enduro, než freeride, čemu byla revoluční Kona vystavena. A soudě dle vybavení — kokpit se 75mm představcem a 680mm řídítky, středozátěžová - endurová kola Mavic Crossline, tlumič Fox Float namísto DHX Air... — neběží o nijak nemístné využití. Konec konců, berme test částečně i jako prognózu pro využití řešení u ještě jezdivějších 150mm Dawghů (snad) za rok. Takže první švih, první metry, první dojmy. Coilair nabídl výborně ergonomicky řešený kokpit od gripů po sedlo, jezdec je na Koně ihned doma a připraven i pro celodenní jízdu. Záhy je ale také znát, že nejste v sedle plnokrevníka pro steeplechase, nýbrž poctivého, pracovitého valacha. Jistě, svůj díl nese na asfaltu i dezén pneumatik — ten však s prvním dotykem hlíny mění své vlastnosti k maximální spokojenosti. Také odpružení samo o sobě tu nemůže být haněno: bike sice neakceleruje jako slibovaný 100mm sporťák, rozhodně ale jistě v mantinelech trailbikové kategorie — a to je na bike s maximálním zdvihem skoro 18 cm výtečné. Hmotnost přes 16 kg ale neskryje ani dvojité espresso italiano... Tato základní charakteristika Dne 1 přitom platila po celý test. Coilair nabídne výtečné pérování, v celku je však hmotnost ve výjezdech či při skocích znát. Opora záběru je přitom v kopcích famozní, bez jakékoliv aktivizace ProPedalu bike stoupá i nejprudšími výjezdy, přitom s aktivním pérováním a za podpory ostrého dezénu gum. Biker ani nemusí příliš řešit výšku předku, geometrie je velice přirozená, v příkřejších kopcích stačí posun posedu na špičku sedla a citlivá pilotáž vše kompenzovat.

Změny zdvihu a geometrie se přitom obejdou bez jakéhokoliv pocitu sklápění kola, tvrdnutí pérování pod nohama, tahání za řetěz, tedy velice plynule a nenápadně. A že bike v tomto směru pod jezdcem pracuje ukazuje pohyb sekundární pružinky při letmém mrknutí pod sebe, stejně jako pocity z komfortu pérování v nohou. Coilair velice slušně zabírá, náraz překážky přitom jakoby i při běžné jízdě polňačkou otevřel další komnatu s přídavným zdvihem. Posun geometrie je přitom mnohem méně výrazný, než změny pérování, spíše neznatelný. I tak je Kona superstabilní v rychlosti i jistá v technických padácích. Bike je kompaktní, bezpochyby ale jsou i tužší stroje do boku. Superplynulé — a přitom účinné — se ukázaly být brzdy SLX s výborným designem ramene páky. Bezchybně funguje i řazení, Maxxisy High Roller si získaly značnou důvěru za bahna, při záběru i při točení. Otázka po křtu terénem tedy zní: lze, podobně jako před lety u GT i-Drive, nalézt lehčí řešení téhož?

Vyjížďky číslo 2 a 3
Promazaná těsnění vidlice i tlumiče vrátily po bahenních lázních pérování vláčnost. Zdvih je sice komfortní cadillac, pilot se v něm při ovládání kola ale netopí. Ani nyní nebyly pozorovány výraznější změny geometrie v prudkých sjezdech. Přesto právě v těchto freeridových trialech se jeden cítí velejistě nejen díky vzpomínaným brzdám a obutí, ale i pro aktivní pérování. Vidlice přitom nepodklesává a zadní stavba je znatelně účinná i pod bržděním. Navíc je vyloženě cítit, jak i v pomalé rychlosti Kona skvěle zvládá ostré hrany a schody — pérování je v těchto situacích skutečně luxusní. Ve výjezdech opět až zaskočila schopnost kola šplhat vzhůru. Je však skutečně znát ona tíha — gravitace prostě funguje. Jistě, stačí častěji používat nejlehčí převody, nicméně jsme rád, že jsem shodou náhod pro rodinnou slezinu Coilair nebral na celodenní švih k Sázavě.Výplet zadního kola začíná zpívat — napnutí drátů překvapivě nepřežilo čajíčkové enduro zacházení... Každopádně se nemohu zbavit přemítání: Coilair je výtečný odpruženářský počin, je však o tolik napřed před takovým i-Drivem, Bioniconem, VPP či Maestrem?

V sedle po čtvté, páté....
Objevený manuál k rámu a odpružení konečně detailně poučuje, jak co nejlépe vyladit na pérování. Pružinka putuje do spodního oka pro lepší funkci při crosscountryovějším ježdění a touze po aktivnějším režimu přepínání jednotlivých modů Magic Linku. Klasický středeční midweek švih v Prokopáku ukazuje, že po několikerém sedlání se bike snad i zdá lehčí, jeho vedení pak jezdci vlezlo pod kůži. V rozumném tempu se s parťáky houpeme v neustálém rytmu nahoru, dolů po členitých stezkách s volnými kameny. Coilair technické výjezdy jakož i sjezdy absolvuje jeden za druhým s přehledem — díky výbornému pérování nad oběma koly, geometrii i vybavení, z něhož září především brzdy a obutí Maxxis. Posun pružinky do aktivnější pozice se však překvapivě projeví jakoby progresivnější, tedy méně ochotnou reakcí ke změně odpružené charakteristiky v rychlosti. Definitivně bych tedy volil první nastavení s přídavnou pružinou ve vyšší pozici a její snazší aktivací ve druhé polovině stlačení. Zbyl prostor rovněž k vyhrání si s regulací komprese vidlice — k citlivému zadnímu prérování ladila nejlépe jen minimální předvolba jak pro nízkou tak i vyšší rychlost. Vidlice je tak citlivá, přitom již takto málo stačí, aby zbytečně nepodklesávala na skalkách při brždění.

- výborné vlastnosti odpružení pod záběrem - vysoká hmotnost
- zdatné pérování (především terénní schody) - překvapivá přecitlivělost kol Mavic Crossline na terén
- suverénní jízda nejen v nejtěžších sekcích  

Coilair: adept síně slávy?
Za těch několik vyjížděk vykrystalizovaly v zásadě dvě otázky, navazující jedna na druhou. Tedy: jak si Magic Link stojí ve srovnání s nejlepší konkurenční prudukcí a na co je vlastně Coilair určen? Začněme, jak se sluší, odzadu. Jízdními vlastnostmi Coilair má určitě i na freeridové nasazení. Odhaduji, že jsme v maximu byli na nějakých 75-80% jeho schopností. Otázka životnosti čepů nebo kol Mavic po půl roce, roce, je však mimo možnost tohoto testu. Na druhou stranu ale posed i možnosti odpružení a vybavení bike stejně dobře předurčují pro enduro, tj. ostré bikování s vlastní dopravou po kopích a klidně i delšími vyjížďkami. Potíží a napnutým brzdovým padákem je tu však skutečně značná hmotnost biku. Sluší se ale podotknout, že však nejde o nepřekonatelnou překážku a neufňukaný jezdec s pravidelnou účastí v sedle by mohl Konu tahat po kopcích běžných vyjížděk bez následků. My ostatní si asi počkáme na nové Dawghy. A tím se dostáváme k druhé otázce: vyplatí se Koně tento přechod z klasického čtyřramene? Odpověď by asi měla znít, že nejspíše ano. Zatímco totiž nejsme přesvědčeni o přínosu na poli změn geometrie (netvrdíme však, že prodlužování rozvoru se nepromítlo do jistoty sjezdování), automatické změny pérování jsou jasným ziskem. Výtečné odpružení pod šlapáním sice má ve 150-160mm kategorii endur více biků, je to však především reakce na ostré hrany ve sjezdech, co staví Magic Link hodně vysoko v potenciálním hodnocení kategorie. A v kombinaci s proměnou pro výjezd pak možná i úplně nahoru. Rozhodně však musíme vyčkat fyzické přítomnosti univerzálnějšího Dawgha, nelze tu stavět na věšteckém blouznění.

Technické parametry
velikosti 15, 17, 18, 19, 20"
A - úhel hlavy *) 67°
B - úhel sedlové trubky*) 72°
C - délka horní trubky*) 605 mm
D - výška rámu *) 457 mm
E - rozvor*) 1160 mm
F - délka zadní stavby *) 442 mm
G - výška středu *) 358 mm
hmotnost kola 16,2 Kg

*) - Udávané hodnoty rozměrů odpovídají testované velikosti 18".

Pro další informace o Coilairu, ale i ostatních modelech Kona skočte na www.konaworld.com. Stránky domácího zastoupení najdete pod www.kona.cz a přehledné porovnání s dalšími adepty pak nejlépe pořídíte na naše katalogu.

foto: Michal Červený

Přečteno - 15036x Tagy: kona test tech2009
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTest: CamelBak M.U.L.E. LR 15
    Test: CamelBak M.U.L.E. LR 15
  2. TechnikaFotogalerie: Kona Hei Hei Race DL Carbon
    Fotogalerie: Kona Hei Hei Race DL Carbon
  3. Testy - RecenzeTEST: Kona Hei Hei Race DL
    TEST: Kona Hei Hei Race DL
  4. Testy - RecenzeTest: Tretry fi'zi:k M4 B
    Test: Tretry fi'zi:k M4 B
  5. Testy - RecenzeNejvětší testcentrum elektrokol Rock Machine v ČR
    Největší testcentrum elektrokol Rock Machine v ČR
  6. TechnikaFotogalerie: KonaHeiHei DL
    Fotogalerie: KonaHeiHei DL

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #11 corwin - vloženo: 25.08.2009 v 12:58:35

    "ctyrramenny" - nechcem polemizovat o rozdeleni systemov odpruzenia, no oznacit system, ktory tak dlho pouzivala kona ako stvorramenny sa mi zda trochu zavadzajuce - takisto svorramenny je totiz system fsr od specialized a pritom je medzi nimi jeden zasadny rozdiel!..stvorklb od speslu ma zadnu nabu umiestnenu za klbom, kdezto kona ho mala vzdy pred (pod) klbom (pekne vidiet na detailnej fotke spolu s prehadzovacom) - viac tu teda sedi oznacenie prepakovany jednocap...

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #10 Tomáš Taich - vloženo: 30.06.2009 v 10:56:48

    obavi/y - ...wow.........omlouvám se za ty obaviiiii.......poučení: nikdy nepiš na web před ranní kávou.......pardon.

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #9 Tomáš Taich - vloženo: 30.06.2009 v 10:53:34

    sedlovka - Vlado, promiń za zpoždění --- sedlovka jde plně zasunout až s ližinami sedla na rám, takže nemusíš mít obavi. zdarec.

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #8 Jan Němec - vloženo: 23.06.2009 v 17:01:42

    fak good kolo - mas dobrej clanek a jeto fakt pekny kolo typuju cenu asi do 100 000kč nebo do 110 000kč:)

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #7 Vlado - vloženo: 22.06.2009 v 22:50:22

    a co ta sedlovka? - no a ako je to s tou sedlovkou?

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #6 Tomáš Taich - vloženo: 22.06.2009 v 13:04:55

    Dawgh Eat Dog - Zdravím! Vlado, Coiler prochází terénem jako nůž máslem, zachytávání středu na velkých kamenech ani schodech jsem neregistroval.....vlastně až na těch fotkách jsem si všiml toho, o čem píšeš. Takže tady bych problém neviděl.


    Zádrhelem naopak je onen Dawgh/Dawg/Dog. Omouváme se tímto všem čtenářům, kteří byli uvedeni v mystifikaci. Vězte však, že chyba nebyla na vašem přijímači! Legendárnímu pesanu Dogovi bylo pozměněno jméno s cílem udržet čtenářstvo bdělé. Protože jsme však byli na serveru MSTB.cs překvapeni tím, že Jezus a Petr Sweetr objevili jen tuto jedinou mystifikaci (a další spí zcela), přihazujeme do původní soutěže o čest a slávu věcnou cenu - blikačku Blakbern - pro toho, kdo první objeví další dvě propašované mystifikace.

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #5 petr svetr - vloženo: 22.06.2009 v 09:31:25

    Uff Dawgh? - Takhle zkomolit jmeno legendarniho biku... to je jako napsat ze jsme tu na MSTB :-)

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #4 Vlado - vloženo: 21.06.2009 v 12:42:00

    Prejazdnost terenom a zasuvanie sedlovky - Mna by zaujimalo, ako je na tom magic link s prejadnostou terenom vzhladom k nizsiemu BB - koli spodnemu ramenu zadnej stavby, ktora podla fotiek je takmer na urovni velkeho prevodnika. Bola by nizsie ako povedzme 32/36z prevodnik pri pouziti 2 prevodnikov a rockringu?

    Dalsia vec je zasuvanie sedlovky - da sa zasunut upne, alebo je sedlova trubka prerusena capom horneho uchytenia vahadla?

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #3 Jezus - vloženo: 20.06.2009 v 10:58:03

    Co tak si nastudovat spravne nazvy modelov? - O Dawghovi som teda este nepocul ani necital. Asi si idem kupit Sorny walkman...

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #2 koZa - vloženo: 20.06.2009 v 09:25:16

    Dobrý článek,celkem se těším na Dawgha.Zajímalo by mně,jaký bude mít nejvyšší zdvih,když se tady v určitých fázích dalo naměřit 175mm.

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #1 Trojci - vloženo: 19.06.2009 v 18:52:35

    Mavic, shit jako obvykle.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744