Astra Zeneca startovala

Nový Český DH pohár měl svou letošní premiéru na severu Čech v Teplicích 30. května léta páně dvoutisícčtvrtého. Hned vysvětlím proč nový. Trick spočívá v tom, že se změnil název celého poháru, podle farmaceutického distributora a hlavního partnera, firmy Astra Zeneca. Změny proběhly ale především v pravidlech. Bodování první jízdy bylo omezeno pouze na deset jezdců a velkým tahákem se stala nová kategorie pevných rámů. Konečně nový byl i hlas moderátora. Tuto veledůležitou činnost organizátoři po dlouhých úvahách svěřili neotřele ukecanému Ivanu Mejtskému, kterého mnozí znají jako bikového komentátora z veřejnoprávní televize.

Naopak trať a bohužel i doprava na ní (čti lanovka) zůstaly při starém. Test výdrže čekal na závodníky hned po startu, kdy museli překonávat krátký, ale výživný šlapavý úsek do kopce a to údajně proto, že se díky krátké prodlužovačce nepodařilo umístit start do stejného místa jako loni. Test kondice byl tak vpravdě dokonalou prověrkou připravenosti všech závodníků. Někteří tuto část trati pojali jako rekreační projížďku, ostatní drtili své stroje seč jim síly stačily.

Téměř inkognito se v kolotoči českého poháru schoval Danger Dan, který s partičkou kolem Ričrda Gasperottiho bivakovali na jednom z parkovišť. Ani Gaspi ani světoznámý freerider se ale závodu neúčastnili a místo toho si vesele bikovali na druhé straně kopce ve stylu freeride.

Nová kategorie pevnorámých se postavila na start jako první. Původně do Teplic přijelo víc HT-čkařů ale někteří z nich své účinkování na náročné trati pro jistotu odložilo na neurčito. I tak se na start postavila osmatřicítka odvážlivců, která si to rozdávala seč jí síly stačily. Průjezd cílem byl pro mnohé vysvobozením. Z lesa se na některých místech ozývaly nehorázné rány. Mimořádné poslechové skladby probíhaly především u kamenného dropu. Ten se sice dal objet, ale tuto možnost překvapivě využívalo jen minimum jezdců na tvrdých ořích.

Nejrychlejší HT - Zdeněk Hendrich (MAD) ztratil na nejrychlejšího celoodpruženého hobíka jen něco přes dvacet sekund což nebyl zdaleka tak špatný čas. V pouhých dvou sekundách se tísnili tři nejlepší HT. Druhý doletěl do cíle Martin Vrba (Cykloservis u Tyrše) a třetí místo patřilo Michalovi Červenkovi (Cyklo Jiřička) který se zabýval do včerejška především fourcrossem, ale v Teplicích provětral svýho rudýho Apache dokonale.

Druhou kategorií, která se vydala na trať byly ženy. Tady byla díky neúčasti Bohdany Půlpánové, která si stále léčí následky berounské havárie, volná první příčka. O tu se mělo poprat sedm létajících krasavic. Svou stále se zlepšující vyježděnost nakonec potvrdila Eliška Sudková (901 bikes) a získala tak letos první zlatý vavřín českého DH poháru. 15 sekund dělilo první a druhou downhillerku. Alena Suchánková (Cyklo Pavka) již také není žádným nováčkem. Druhé místo se jí podařilo vyfouknout jen "těsně". Třetí riderkyně Renata Válková (Norcobikes) za ní zaostala o necelých pět sekund. Renata je ve sjezdu nováčkem, ale od začátku roku předvádí stabilní výkony takže se prý máme na co těšit. Její týmový stříbrný sjezďák od Norca je nepřehlédnutelný podobně jako růžová Kona Elišky Sudkové. Holky si prostě dokážou vybrat :-)

Propastným náskokem vyhrál veteránskou kategorii loňský celkový vítěz "staříků" Martin Srba (Scott DH Team). První i druhé kolo vyslal na trati takovou palbu, že by atakoval první elitní desítku. Druhá dvě místa si mezi sebe rozdělily pražské kluby. Stříbro putovalo díky Leoši Máchovi do 901 bikes a Míra Volejník si bronz odvezl do Katmaru. Na nestora českého DH, Míru Peka, zbyla až bramborová medaile.

Po "rozvážném stáří" nastoupilo na start "dravé mládí" Kategorie zovoucí se Junioři. Tady se letos čekalo kdo zaujme pozici lídra. Loni totiž odrostla do elitní kategorie dvojice Kamil Tatarkovič - Matěj Chravát a tak byli všichni zvědaví, který člen Floriánova talentovaného výběru moravské mládeže usedne na trůn vládce této disciplíny letos. Pavel Čep nenechal nikoho na pochybách. V obou kolech dosáhl nejrychlejšího času a okusil tak blahý pocit z usednutí do Hot Seat. Mimochodem právě ono horké křeslo bylo také jednou z novinek pohárového klání. Do křesla si v průběhu závodů sedal vždy aktuální lídr průběžného pořadí. Pavel Čep je jinak takovou malou raritou, protože na rozdíl od svých předchůdců Tatarkoviče, Charváta, nebo Vágnera se osamostatnil a odešel z Remerx Manitou dřív, než dosáhl na nejcennější kovy. Letos totiž Pavel Čep vlastní licenci s týmovou příslušností RB a na stejnojmenném kole i závodí. Ve finálové jízdě byl druhý nejrychlejší Patrik Kotrla (Remerx Manitou) a na třetí místo se propašoval nenápadný subtilní německý rider Tommy Kiessewetter (SC Truchtelfingen).

Nejpočetnější kategorií byla, je a pravděpodobně ještě i dlouho bude grupa startující hned po juniorech - Hobby. Pětasedmdesátka jezdců která se v Teplicích vešla do rozmezí 4:17 až 8:30 min tvoří každý rok nedílnou součást pohárových klání. Celé rodiny se vydávají spolu s jejich "best riders" na DH tratě po celé ČR aby povzbuzovali své favority v boji s neúprosnou časomírou. Každým rokem se právě v této kategorii zrodí nové jméno, které se pak objeví v Elitě a jak to tak vypadá, tak letos se o prvenství svede dost vyrovnaný souboj. Loni odešel, nebo jak tvrdí zlý jazykové - byl odejit z Cykloservisu a poprvé si vyzkoušel co obnáší opravdový downhill. Letos vyměnil Stinky za Dragstera a začal na férovku prohánět svahy. Do Teplic dorazil s čerstvým čírem na hlavě a po prvním kole, ve kterém se jen tak rozjížděl (5.místo) ve finále všem ukázal záda a o sedm sekund zvítězil. Řeč je samozřejmě o Márovi Pittlovi, který leta letoucí švihal XC na Cannondalech v partičce s Michalem Vokolkem a teď v barvách RB bude usilovat o skalpy DH konkurentů v hobíkách. Letos mu na záda budou, jak se zdá dýchat jména jako Tion, Reisner, Kratochvíl, Trdla a další. V Teplicích se na stupních vítězů nakonec sešlo pořadí následující : 1. Marek Pittl (RB), 2. Petr Reisner (901 bikes), 3. Jan Kratochvíl (Norcobikes).

To nejlepší na konec. V Krupce, stejně tak jako i na ostatních pohárech se jako poslední na start staví elitní riders. Na první letošní DH pohár dorazila elita v kompletním složení. Uzdravený Michal Maroši si po delší pauze, vyvolané zlomeným klíčkem přijel poměřit své síly v sedle svého nového biku Specialized. V sobotu si Michal střihnul Adidas Slopestyle v Rakouském Salbachu a potvrdil tam svou Freerideovou formu super třetím flekem za Graciou a Pritzelem. Na severu Čech se mu bohužel už tak dobře nedařilo. Po prvním kole, kde měl problémy s brzdou, mu ani druhé kolo nevyšlo podle jeho představ a tak se Michal musel překvapivě spokojit až s desátým místem. Finálová jízda byla vůbec pohřebištěm favoritů. Petr Joch byl tak rychlý v zatáčce ve výjezdu z lesa na cílovou rovinku, že skončil v kotrmelcích a zastavily ho až transparenty oddělující trať od diváků. Podobně rychle vylítnul z lesa i Kamil Tatarkovič. Ale jemu se naštěstí podařilo rychlost ustát a zobral tak nakonec bronz. To Filip Matuš neměl takové štěstí. Do cíle dorazil bez šlapání a bez jedné kliky na 38.místě. Dokonce ani Petr Hejník neměl ve finále svůj den. Cílovou pásku proťal v závěsu za Filipem Matušem a rekreační tempo v cílové rovince dávalo tušit že se také neobešel bez problémů.
Asi největším smolařem dne co do likvidace materiálu se stal Honza Urban, který si v semi hned v horní části trati ještě před obávanými skalkami ustlal tak nešťastně na kámen, že ohnul své Banshee a udělal z něj tak okruhový speciál preferující jednoznačně pravotočivé zatáčky.

Naopak hodně dobře se dařilo zahraničním riderům. Staří známí Lotyši Zigmars Skolinš a Karlis Kišuro obtesali v průběžných výsledcích Tatarku, takže pořadí před startem posledního závodníka bylo Skolinš, Tatarkovič, Kišuro. Tím posledním na startu byl suverén dne, vítěz dopoledního semifinále, Adam Vágner. Ten letos opět po dvouleté pauze kdy sedlal německý Firebeast, přesedlal na Rock Machine a suverénně o víc jak sedm sekund vyhrál. Atmosféra v cíli v tu chvíli opravdu vřela především díky spíkrovi, který rozpoutal nehorázný peklo za které by se nemusel stydět ani mnohý světák. Adam se v cíli nakonec radoval z prvenství a nedopustil tak aby první místo patřilo zahraničnímu jezdci.

Český pohár teď bude mít měsíc pauzu ve které proběhnou 3 závody světového poháru abychom se mohli sejít 27 června v Liberci na Ještědu.