Emil Lindgren po 4 letech hlásí návrat na světovou scénu!

Naposledy jsme mohli Emila Lindgrena na světových okruzích vidět v roce 2016. Pak zmizel jako pára nad hrncem. Ale píše se rok 2021 a 34letý biker ze švédského Falunu ohlásil svůj návrat na světovou scénu. 

Světové poháry XCO se letos pro švédské fanoušky stanou zase o chlup víc vzrušujícími, protože se vrací jejich velká legenda s celým svým týmem Serneke Allebike. Po čtyřletém půstu na světových kolbištích a závodění pouze na domácí půdě je současný švédský šampion připraven vystoupit ze svého "mezinárodního důchodu" a vrátit se do kolotoče světových pohárů. Je jasné, že jednoduché to mít nebude. Ale na to je velký bojovník připraven.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Emil Lindgren (@emillindgrenracing)

Kariéra Emila Lindgrena je jednou z nejvíce ohromujících ve švédské historii horských kol, dost pravděpodobně má největší sbírku zlatých medailí z domácích šampionátů v XCO, XCM a také v cyklokrosu. Ve světovém měřítku byl v širší světové špičce, jeho nejlepšími výsledky jsou 18. místo na MS Champery 2011, 11. pozice na SP v Hafjellu v roce 2013, dále pak 9. místo na MS Hafjell 2014, kde také získal stříbro v závodě sprint eliminator XCE. 

Nešťastný zvrat událostí ho však přiměl, aby odešel ze světových pohárů v roce 2017 a zaměřil se výhradně na švédskou závodní scénu. Ale tvrzení, že je v důchodu, je úplná lež, protože za poslední čtyři roky Emil na domácí půdě získal 70 vítězství a cítí se silnější než kdy jindy. "Letos mi bude 35 let a mám pocit, že jsem stejně dobrý jako předtím, ne-li lepší. Tak proč skončit teď, když mi pořád v nádrži ještě zbylo," říká Emil Lindgren.

Smůlu si hned v první etapě vybral Emil Lindgren, který si ve sjezdu z Groenlandbergu zlomil ruku v lokti....

Jenže pak si na začátku sezony 2015 hned v první etapě Cape Epic zlomil ruku v lokti a tím se odstartovaly vleklé zdravotní problémy. "Cítil jsem se tou dobou na vrcholu, měl jsem před sebou kvalifikaci na OH..." vzpomíná Emil, jenž byl pak o rok a půl později přetrénovaný, vystresovaný a vyvinuly se mu předčasné ventrikulární kontrakce, běžněji známé jako srdeční arytmie. I přesto ale dříč Emil závodil a trénoval dál. Až na domácím šampionátu v roce 2017 zkolaboval 3 km před cílem a to byl poslední varovný signál - zpomalit!

To jej vyškolilo natolik, že se naučil více odpočívat a na kole si trénink spíše užívat než být vystresovaný z toho, že z předepsaného pětihodinového tréninku se vrátil o 15 minut dřív... Dokonce si pořídil i enduro motorku a začal se opravdu bavit. K tomu také založil vlastní tým a začal s výukou mladých bikerek a bikerů. 

Do toho ale pochopitelně i závodil, protože jak sám tvrdí, bez závodění žít nemůže. A zastesklo se mu i po světové scéně. Po světových pohárech a po mistrovství světa. 

"Jsem si velmi dobře vědom, že to bude nesmírně těžké. Světové poháry nejsou vtip. Mám málo bodů v žebříčku, takže začnu ze zadních řad balíku a bude to vždy velký lov každého místa. Ale jsem připraven bojovat. Právě teď se na kole cítím tak dobře, že by byla škoda nedat tomu další šanci. A stačí se podívat na to, jaký rokenrol byla sezona 2020," vzpomíná Emil na výkon Simona Andreassona v Novém Městě na Moravě, když startoval s číslem 42 a dokázal zvítězit. 

Věřme, že se Emilovi a jeho týmovému kolegovi - osmému juniorovi z ME XCO 2020 Oskaru Lindovi - bude dařit a splní si sen o velkém návratu. Možná o tom sní nejeden švédský fanoušek horských kol, jelikož Emil je i přes svou čtyřletou absenci se 100 body na 235. místě UCI žebříčku, což jej řadí jako druhého nejlepšího Švéda za Matthiase Wengelina na 185. pozici!

Zdroj: Red Bull Sweden