EWS#1 Punta Ala - padat se prostě nesmí

Malé zamyšlení Pavla Čepa na téma Enduro World Série...

Autor: Pavel Čep
EWS#1 Punta Ala - padat se prostě nesmí

Na první závod světový Enduro série jsem se dost těšil, protože jsem po letech závodění v podstatě netušil, co mě čeká. Je to nový prostředí, „novej“ sport, nový pravidla a princip závodění. Do Punta Ala je to cca 1250 km, což je celkem slušnej výlet. Na místo jsem se dostal ve čtvrtek a Camping Resort Punta Ala už se připravoval na příliv pěti stovek riderů. Lokalita byla nádherná a moje představy trochu naivní.

Můj plán byl takovej, že v pátek prostě skočím na kolo a odšlápnu si okruh 65 km a 5 RZ. Pokud budu sakra dobrej, tak to zvopakuju v sobotu a v neděli to odzávodim a vyhraju:-D Hehe! Všechno jinak! Za prvé bych to podle tohodle plánu ani náhodou nezvládnul a za druhé sem pochopil, že takhle to tu nechodí.

Většina teamů dychtících po předních pozicích byla v Puntě už od pondělí a podmanily si SuperEnduro na regulérní DH trénink s vývozem až na start. Podotýkam, že cesta, po který se vyváželo, by v česku mohla bez větších problému hostit MČR v Trucktrialu:-D Moje představa o dnech strávenejch na kole v lese se tak rozplynula. Nicméně v pátek jsme s klukama z Gigantic Racing Teamu osedlali oře a vydali se přece jenom vstříc zážitkům pomocí vlastního pohonu.

Na start první RZ to bylo cca 1hod 20 min, a to pořád do kopce! Sjet RZ1, vyjet ten stejnej kopec znova a pokračovat ještě dalších 20 min kopcom na start RZ2! Tahle jízda tě vystřelila na druhou stranu kopce do nějaký vesnice, kde s hrůzou zjišťujeme, kde se nachází start RZ3!!! Jo, je to hned vedle RZ2! Kopec nahoru ještě prudší a dlouhej jak týden před výplatou. Padlo pár pesimistickejch hlášek a definitivně ztrácím kompletní posádku Gigantic Racing Teamu, se slovy, že jdou zkusit štěstí na RZ4 a 5. Ty se v tu dobu zdály vzdálenostně téměř nedosažitelný.-:) Nicméně byly na pobřeží, což mohlo znamenat méně kopců! Později se ukázalo, že to byla další chybná úvaha!:-D Já teda zvládám ještě třetí trať, dva tvrdší konflikty se zemí a uhánim směrem k posledním dvěma u moře. První tři tratě by se po technický stránce řadily bez problémů mezi nejtěžší v republice v DH poháru. Hodně prudký, pořád kamenitý koryto prokládaný výživnejma výjezdama, který tě totálně fyzicky rozsekaly. Časy RZ 6-10 min!!!

Po strastiplný cestě sem dojel na RZ4! Na start uzounká pěšinka píniovým sadem a opět fest kopec! Cestou potkávam Frkyho, kterej nekompromisně tlačí. Bral sem to jako dobrej nápad a tlačil taky:-) Trať samá zavřená zatáčka, kořeny a celkem dlouhý výjezdy. Pro mě nejhorší trať pocitově a nakonec i ve výsledcích. Zdála se mi nekonečná a plíce už začínaly stávkovat společně se stehnama. Cíl byl v přístavu a přejezd na start pětky zase daleko včetně opětovnýho průjezdu píniovým utrpenim.

RZ5 krásná, celkem rychlá s výhledem na moře. Potom už jen dojet do kempu. To znamenalo dva další kopce a hotovo. Nějakejch 6 hodin v sedle a 65 km v nohách.
Sobota je jasná, na kole to celý objet nemůžu. I přesto, že přichází info o zrušení RZ2! Napřed jsem z toho byl trochu smutnej, ale nakonec je to tah k nezaplacení. Myslim, že za všechny zúčastněný můžu poděkovat pořadatelům. Tenhle den sem si dal tři RZ a na start sem se nechal trapně vyvézt. Jeden z důvodů byl večerní městskej prolog. Takový nalákání diváků na nedělní peklo. Bohužel počasí moc nevyšlo a já (dodatečně přihlášenej do závodu – velký díky Milanovi Smetaníkovi) startující jako druhej od začátku jsem si to odjel parádně za deště. Potom hned přestalo, trať oschla a všem bylo fajn. Mokrý kostky nejsou žádná paráda, a tak mam docela slušnej zářez v helmě. Naštěstí jenom to, ale rána to byla jako z děla a přesně do okovaný hrany dveří. Smůla no.

Na nedělní závod se počasí umoudřilo a nebylo ani extra horko. Závod jsem zvládnul, škoda jednoho drsnějšího pádu a toho, že jsem musel několikrát předjíždět borce, který jeli v tlupě a evidentně relaxačně. Nakonec je z toho celkem slušný 110. místo z 500. Byl jsem celkem zničenej, ale šťastnej.

Zkušenost obrovská, organizace perfektní a závod krásnej. Dokonce tě celý 4 dny organizátoři informujou o každý změně přes SMS a posílají i průběžný nejlepší časy během závodu. Konkurence byla nabitá neskutečně, protože se tu objevila téměř celá světová DH špička. První místo patří Barelovi, druhej Clementz a třetí Graves.

No celkový dojmy jsou parádní. Vrátil sem se teprve před pár dny, protože jsme si cestu trošku prodloužili přes Elbu a Dolomity (docela vostře tu sněžilo!) a teď už jsem na dalším italským SuperEnduru v Gemony. Snad to bude o fous lepší, padat se prostě nesmí...

Přečteno - 3899x Tagy: světový pohár enduro pavel čep
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyÚvodní EWS patřil domácím, Čižinský i Bláha sedmí
    Úvodní EWS patřil domácím, Čižinský i Bláha sedmí
  2. TechnikaFotogalerie: CTM Scroll
    Fotogalerie: CTM Scroll
  3. Týmy a klubyČižinský vyráží na EWS nově v barvách Bikezone.cz
    Čižinský vyráží na EWS nově v barvách Bikezone.cz
  4. Světový pohárNovoměští opět inovují, na SP na Vysočině se pojede Short Track
    Novoměští opět inovují, na SP na Vysočině se pojede Short Track
  5. OstatníJiří Fikejz: Enduro není uzavřená kapitola, ale plánů je víc
    Jiří Fikejz: Enduro není uzavřená kapitola, ale plánů je víc
  6. Ostatní závodyEnduro sezona 2017 přehledně!
    Enduro sezona 2017 přehledně!

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 Ruda B. - vloženo: 12.06.2013 v 13:23:07

    Kdo nepadá (občas nespadne), ten jezdí pod svoje možnosti.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744