Giant 2014 - Whistlerovské testování

Kanadský Whistler je Mekkou horských kol. Sice je známý hlavně díky svému bikeparku, ale celé údolí mezi horami je protkáno bezpočtem fantastických bikových trailů všech možných náročností, od zelených přes modré a černé až po double diamondy, což jsou profi tratě hraničící se sjízdností. Toto místo se mi stalo na poslední rok domovem, a tak i přes to, že přes den učím lidi v bikeparku sjezdovat, nebylo od věci přijmout nabídku otestovat nové Gianty Trance X na 27,5“ kolech. Sám tu jezdím na Trance X2 na ikstéčku z roku 2010, což mi porovnání značně usnadnilo. A zároveň mi to také značně ztížilo rozhodování zda si ponechat svého Trance i na příští rok. Ale o tom až později.

650b neboli 27,5“
Jak jsme již informovali zde, Giant pro příští sezonu u all mountain kol kompletně přechází na rozměr 27,5“. Nechme stranou debaty o tom, jestli je třetí rozměr opravdu potřeba, či že to je jen pokus o přinucení zákazníků kupovat nová kola a tím pádem oživení bikového průmyslu, podobné řeči se vedly i při nástupu odpružených vidlic, kotoučů i celoodpružených kol. Papírová fakta hovoří jasně pro rozměr 27,5“, neboť si bere to lepší z obou světů - kola průměru 27,5 palce zachovávají obratnost rámu jako má šestadvacítka, terénní nerovnosti však překonávají téměř stejně efektivně jako 29“ kola.Hmotnostní rozdíl oproti 26“ není nijak markantní, ale oproti devětadvacítkám jsou o poznání lehčí a hlavně hravější. Z hlediska jistoty ovládání se sedmadvacítky naopak více podobají 29“ kolům, ale přitom nabízí lepší akceleraci. A tak dále. Kdo se o tento nový rozměr zajímá víc, dokáže přednosti vyjmenovat sám. Jenže nic nedokáže podpořit papírové informace tak, jako skutečné srovnání 26“ versus 27,5“ versus 29“.

Trance versus Trance
Prezentace Giant 2014 byla v luxusním hotelu Fairmont přímo na úpatí hory Blackcomb, ale byla pouze pro obchodníky, takže jsem měl určitý náskok před ostatními novináři. Testovací kola byla vystavena na tenisových kurtech, kam jsem dojel na svém otřískaném Trancu. Lidi z Giantu nejprve nevěřícně kroutili hlavama, jak může někdo jejich kolům takhle nakládat, ale když jsem jim řekl, že na něm jezdím většinu černých trailů v bikeparku, polichotilo jim, že jejich stroj dokáže takovou zátěž vydržet. Je tedy pravda, že jsem kolo osadil sjezdovými plášti Maxxis Minion 2,5“ a originální vidlici vyměnil za foxku s měnitelným zdvihem 110 – 150 mm, takže s patnácticentimetrovým zdvihem vepředu se kolo statečně popere se všemi překážkami. Navíc díky jeho lehkosti na něm můžu snáze přeskočit překážky, které bych třeba na sjezdové Glory profrčel v plné palbě a rám nebrečí ani na skocích na A-Line.

Když jsem tedy ze svého šestadvacítkového stroje přesedl na Trance X 27,5“, vizuálně se zvětšilo přední kolo a lehce delší se zdál i přední rámový trojúhelník, posed však byl prakticky totožný. Opomenu-li fakt, že na novém kole vše vonělo novotou a stoprocentně fungovalo, největším rozdílem bylo to, že kolo lépe jede a přitom nový Trance není tak neobratný, jako třeba devětadvacítkový model, který používám pro práci instruktora na XC.

Giant pro rok 2014 dokonce přichystal dvě verze Trance X a SX 27,5“. Ty mají totožný rám, ale zákazník si podle svého zaměření může vybrat, zda chce kolo používat víc jako univerzální kolo na all mountain, či na drsnější enduro styl. Trance X tak disponuje hlavovým úhlem 67°, vidlicí s měnitelným zdvihem 120 / 140 mm, dvoupřevodníkem a XC plášti, zatímco Trance SX má vepředu vidlici s volbou zdvihu 140 / 160 mm, jednopřevodník s napínákem a robustnější pláště.

Oproti Trance X se při přepnutí zdvihu vidlice na 160 mm zvedne střed o 7 mm a hlavový úhel skloní až na úctyhodných 66°. Takový stroj je pak radost pilotovat na těžkých tratích endura, jaké se tu například jelo minulý týden na Crankworx – viz např. video.

Nedaleko od hotelu Fairmont je bikový areál u jezera Lost Lake, který spravuje město a stará se o výstavbu a údržbu trailů. Les okolo jezera je protkán jak zpevněnými cestičkami pro rodiny s dětmi podobného stylu jako je třeba trať singletracku Pod Smrkem, tak i klasickými bikovými traily whistlerovského stylu. Ačkoliv jsou značeny modře, v Evropě by si je nikdo modře označit nedovolil, protože jsou celkem hrubé, tvořené z ostrých kamenů, hladkých skalek, příčných kořenů, klikatých zatáček a hlavně dřevěných lávek. Ale zároveň tyto tratě nepostrádají tzv. flow, čili jsou velmi zábavné a hravé. Ideální pro kola se zdvihy 130 – 160 mm, kam přesně zapadá i Trance.