Jana Czeczinkarová: Z fotbalistky a hokejistky vynikající cyklistka

Kolínská bikerka Jana Czeczinkarová ještě vloni zápasila na domácích či světových okruzích mezi juniorkami. Na mistrovství Evropy v Itálii oslavila osmnáctiny pátým místem, o měsíc později dojela v Andoře na MS šestá. V zimě, už coby žena, zkusila cyklokros a hned ovládla domácí Toi Toi Cup. Po krosech měl přijít Kypr, který Jana promarodila. Poprvé se letos na biku představila v Langenlois, kde dojela čtvrtá, ouverturu Českého poháru v Praze vyhrála a minulou neděli skončila na HC závodě v Itálii šestá. Takovými výsledky mezi ženami mnohé zaskočila. Příjemně.

Jana žije se svými rodiči v Kolíně, tam také studuje Střední podnikatelskou školu, obor grafický design. "Mám individuální plán, vycházejí mi ve škole vstříc. Baví mě to, mám to asi po babičce, je i výborná sportovkyně," říká Jana.

Jana Czeczinkarová vítězí v 1. závodě Českého poháru XCO 2016

Takový vstup do sezony jsi asi nečekala.
Ne, to opravdu, takhle hezký jsem to fakt nečekala. Měla jsem před sezonou vysoký cíle, ale nemyslelala jsem si, že budu jezdit tak dobře a porážet fakt dobré holky. Mě to hodně baví a mám za sebou kvalitní trénink. 

Teď v neděli to ale úplně jednoduché nebylo...
Závody C1 v Langenlois a HC v Montichiari se jely dohromady s ženskýma, takže já už se těším na samostatný závod kategorie U23. Uvidíme, jak to bude vypadat na svěťáku. Tady jsem si hlavně chtěla vyzkoušet, jaký je to startovat zezadu a ve velkým balíku, měla jsem nervy, jestli se dostanu dopředu.

Tak nám připomeň závod v Montichiari.
V Montichiari jsem startovala  ze čtvrtý řady, takže loktům jsem se nevyhnula a první patnáctka mi ze začátku trochu ujela. Naštěstí zaváděčka byla dost dlouhá a nahoře jsem jela už čtvrtá. První kolo bylo hrozně rychlé, a proto jsem druhé kolo prodělala krizi, která se především projevila velkým množstvím zbytečných chyb. Druhé kolo mi nesedla snad ani jedna zatáčka, výjezd či sjezd, hodně jsem se propadla dozadu. Třetí kolo jsem se naštěstí zmátořila a začal pro mě stíhací závod. Zbytek závodu jsem jela s Italkou Chiarou Teocchi, se kterou jsem bojovala o páté místo. Fyzicky jsme byly poměrně vyrovnané, ale bohužel mi chyběly síly do posledního kopce před sjezdem do cíle, kde mi trochu poodjela a já chytla malou mezeru, kterou jsem už ze sjezdu nedokázala sjet. Ale mám z výkonu i výsledků velikou radost... 

Oči prozradí hodně....

Přestup z juniorek do žen bývá nejtěžší, měla jsi z toho obavy?
Popravdě jsem nad tím vůbec nepřemýšlela, jezdila jsem cyklokrosy, do tréninku jsem dala 100 %, nestresovala jsem se tím, že to teď bude těžší. Šla jsem do toho rovnou naplno. Poprvé jsem měla startovat na Kypru, ale už před tím jsem onemocněla a pak jsem tam ani neměla jet. Ale aspoň jsem se tam doléčila, jela jsem tam už s tím, že závodit nebudu. Nechtěla jsem to uspěchat, nebylo radno si zahrávat se zdravím, takže jsem tam postupně začala zase trénovat.

Pak přišlo Langenlois. Co jsi změnila v přípravě, že ti to takhle sedlo?
S Karlem Martinkem spolupracuju už druhým rokem, ono se v zásadě nic moc nezměnilo. Navíc jsem jezdila jen ty krosy. Byla jsem domluvená s panem Martinkem, že na to ze začátku půjdeme pomalu, hezky krůček po krůčku, jsem teď ráda, že to takhle jde. 

Přibliž nám trochu tvůj trénink.
Není to asi nic neobvyklého. Na silnici najíždím objem, ale teď už převážně trénuju na biku, jednou dvakrát za týden na silnici, abych se rozjela do rychlosti. Trénuju tady v okolí Kolína. Máme tu krásný roviny a na druhou stranu zase kopečky. Třeba okolo Kutný Hory na Kaňku nebo pak dál směrem k Sázavě. V Kutný Hoře jsou i kluci, co jezdí sjezd, staví si tam traily pod novou rozhlednou, mám to tam ráda.

Jana Czeczinkarová vloni vybojovala v nesmírně těžkých podmínkách 5. místo na ME

Jaké tratě máš ráda? 
Ve světě se mi líbí asi nejvíc Albstadt, hodně lidí na něj nadává, že je úzkej, ale mně se líbí. Já ale zatím neměla moc příležitostí jezdit venku. Doma mám nejraději okruh v Novém Městě na Moravě, to je jasný domácí favorit. 

Kdo tě přivedl ke kolu?
Tatínek mě přivedl ke kolu, on sám trochu závodil a dělal na kole výlety. Kolo ho doprovázelo celý život. Musel mě dost přemlouvat, abych si s ním šla zajezdit, ale teď ho přemlouvám já. Nebyla jsem ten typ, který by chtěl pořád sedět na kole. A teď jsou naši moji největší fanoušci. Mamka mi pomáhá ve stravě, táta mi do tréninku nemluví, věří mně a panu Martinkovi. Fandí mi, nevím, co bych si bez nich počala, jsou pro mě ti nejdůležitější. 

Jana Czeczinkarová v Langenlois

Co máš kromě kola ráda?
Mám ráda všeobecně pohyb, když se můžu hejbat, tak jsem ve svém živlu, v létě chodím plavat do rybníka, hlavu si vyčistím při běhu. Sport mě provázel od narození, začínala jsem s fotbalem, atletikou a hokejem, tam jsem si vybudovala hodně fyzičku. Zpočátku to bylo hodně o nucení, taťka byl statečněj a vydržel :-) Ráda bych si někdy v budoucnu zaběhla nějaký maratonek, můj sportovní idol je běžec - ultramaratonec Kilian Jornet. Přečetla jsem si od něj hodně knížek, je mi blízkej životem...

A poslední dotaz: kde tě uvidíme o víkendu závodit?
Ještě nevím, kam teď pojedu, nabízí se C1 v Maďarsku nebo Rakousku. Ale možná nepojedu nikam a čas raději věnuju kvalitnímu tréninku. 

 Foto: Jan Němec, Miloš Lubas