Jeremy Powers v Táboře zaujal 7. místem a kotoučovkami

Devětadvacetiletý mistr Spojených států v cyklokrosu Jeremy Powers se v Táboře sedmým místem naboural do belgicko-holandského bloku první desítky. Navíc na sebe upoutal pozornost i tím, že zřejmě jako vůbec první elitní muž nastoupil do závodů Světového poháru cyklokrosařů na kotoučových brzdách. 

A to samozřejmě upoutalo naši pozornost a Jeremyho jsme vypátrali. S týmem Rapha Focus tráví čas mezi táborským a plzeňským Světovým pohárem v jednom malém pražském hotelu. Přitom, když snídal vločky s nakrájenou hruškou, jsme si s ním povídali...

Jeremy, jak se ti líbí v Česku?
Užívám si Prahu, mám ji v Evropě rozhodně nejraději. Chodíme na večeře, na thajské masáže. Líbí se mi, že jsi za chvíli metrem v centru a na kole jsi za chvíli za Prahou na poměrně slušným tréninku. Jsem z Bostonu a barevný podzim miluju a tady v Česku mi to teď domov celkem připomíná. A navíc se mi v Česku líbí závodní okruhy.

Proč se ti tak zamlouvají?
Tábor mám rád, trať není špatná, ale Plzeň mi hodně připomíná okruhy u nás doma v Americe a proto ji mám ještě radši. Na Plzni se mi líbí, že tam není tolik stoupání a hodně zrychlování. Jsem typ, který má rád změnu tempa. A plzeňský okruh je pro mě takřka splnění snu :-)) Tratě v Belgii takové vůbec nejsou, nemám je rád.
Musím říct, že se do Plzně opravdu těším...

Někde jsem ale četl, že velmi rád vzpomínáš na Tábor, jel jsi tam tvé první velké závody.
Ano, je to pravda. Bylo to mistrovství světa v roce 2001 a bylo dost sněhu. Bylo mi 16 a byl jsem strašně nervózní. Skákal jsem překážky a diváci z toho byli úplně šílení, řvali, že jsem málem ohluchnul. Byl jsem z toho fakt v šoku. Pamatuju si, že jedinému, komu jsem při závodě mezi fanoušky rozumněl, byl můj táta. Mám na ten závod neuvěřitelně silné vzpomínky, závodil tam se mnou třeba Bart Wellens nebo Radomír Šimůnek a všichni, když se potkáme, tak víme, že poprvé jsme se viděli v Táboře.

Minulý týden v Táboře jsi skončil sedmý. Jediný "neBelgičan" a "neHolanďan" v první desítce, asi musíš být hodně spokojený?
Spokojený jsem opravdu hodně. Je to můj nejlepší výsledek v mezinárodním závodě a jsem si dost jistý, že je to nejlepší umístění Američana na Světovém poháru v historii. Dosud ten rekord držel Jonathan Page s osmým místem, tak jsem to mírně posunul :-)

A co v Plzni? Znovu přepíšeš historii?
Můj cíl pro oba závody, jak v Táboře, tak v Plzni, byla první pětka. A když jsem v Táboře chvíli jezdil na páté pozici, říkal jsem si, kámo, to je paráda. Ale ti Belgičani jsou pořád někde jinde.

Proč?
Myslím, že důležitou úlohu bude hrát i zázemí, které mají s náma neměřitelné. V počtu kol, v počtu lidí, kteří se o něj starají. Oni mají třicet náhradních kol, já přiletěl se dvěma.

Ale v Americe na mistrovství světa to může být zase naopak, vše bude hrát do karet vám Američanům.
Já doufám, že to tak bude. Přesně tak, věřím, že bych reálně mohl doma bojovat o stupně vítězů. Vím, že nechybí moc, je to pár procent. Říkám si, že si dám někde o pár piv méně, přijdu dřív z párty, je to spousta malých drobností :-)))

Tvé letošní výsledky naznačují, že jsi na dobré cestě směrem k mistrovství světa v Louisville?
Doufám že ano. Největším závodem v Americe byl doposud Cross Vegas, a to jsem vyhrál, teď to bude Louisville. Už jsem tam závodil tolikrát, že ten okruh jsem jel snad tisíckrát. Znám tam každý kamínek, každou zatáčku. Z posledních osmi závodů na té trati jsem šestkrát vyhrál. Mám ten okruh opravdu rád.

Ptát se, jestli je to tvůj největší cíl sezony je asi pošetilé, že?
Samozřejmě je to můj největší cíl letošní sezony, ale snažím se na to moc nemyslet, nesedím a nekoušu si z toho nehty. Kdyby se náhodou něco nepovedlo, tak abych se z toho nesesypal. Ale ano, Louisville je velký bod na mém radaru.

Jak je vnímán šampionát Američany?
Je to obrovská šance, cyklokros je u nás neuvěřitelně populární. Louisville bude pro nás něco jako olympiáda. Věřím, že tam bude strašně našich diváků, je to uprostřed Států, na výhodné pozici. A hlavně když to dobře šlape Katie Compton, Zachovi McDonaldovi a teď i celkem mně :-) Bude to jako když šli v Táboře Češi fandit Štybymu nebo Katce, lidi budou mít v Louisville taky svoje domácí favority na medaile.

Jsi v novém týmu, zůstaneš v sezoně v Evropě nebo budeš létat do Ameriky?
Není to jednoduché. Za 14 dnů je závod C1 v Louisville, kde musím být. Pak zase svěťáky v Evropě.... Teď je ale jasné, že poslední dva závody Světového poháru v Římě a v Hoogerheide určitě nepojedu. Mezi těmi dvěma závody je mistrovství USA, ubralo by mi to strašně sil, jedna cesta do Evropy a zpátky zabere minimálně 5 dnů kvalitního tréninku. Když si to vynásobíš počtem přeletů udělá ti to víc než 14 dnů bez tréninku v plné sezoně. Je to jednoduchá matematika. Snažíme se s novým týmem najít ten nejlepší možný model, jak do Evropy na závody létat, aby mohl člověk prodat 100 % toho, co v něm je. Chtěli bychom to pak předávat všem těm mladším cyklokrosařům jako je Zach.

Jak funguje tým?
Máme německou část týmu a část Rapha,tu americkou. Jsou to v podstatě dva týmy, které se daly dohromady, ale funguje skvěle, jsem nadšený. Hlavně taky proto, že máme v týmu tolik žen :-))

V Táboře jsi nastoupil s kotoučovkami. Americká móda?
Je to jen zkrátka můj dobrý pocit. Oproti cantileverům mi to přijde daleko příjemnější ježdění, citlivější, jistější. Ale to asi znáš z horských kol a i já jsem původně biker. Rozhodl jsem se pro kotoučkovky hlavně proto, že jsem poctivě testoval dvě totožná kola, jedno na kotoučích a jedno s cantileverama, ve stejných podmínkách - na blátě - a prostě jsem si s nimi přišel jistější a jízda jednodušší.

Co váha?
Samozřejmě, že nad tím člověk hodně dlouho přemýšlí, jako asi všichni. Ale je to zanedbatelných 200 gramů, to se dá dohnat zase třeba karbonovou sedlovkou.

Jaké byly reakce Evropanů, hodně dotazů?
Ne, ani ne. Myslím, že Evropa je tradiční. Všichni používají cantilevery, funguje to a oni se netrápí nějakými kotoučovkami. Myslím, že na nich ještě dlouho jezdit nebudou. Tedy dokud jim to nenařídí sponzoři. Já měl sám na výběr a vybral jsem si kotoučovky. V Táboře to s nimi byla premiéra na velkých závodech. Třeba Zach pořád jezdí cantilevery.

Více se o kole "JPowa" dozvíte příští týden, kdy vám ho blíže představíme...

Foto: Michal Červený, Michal Sváček - MF Dnes