Jobánkova satisfakce na Drásalovi

Sedmnáctý ročník nejstaršího maratonu u nás je za námi. Tím legendárním závodem je Bikemaraton Drásal České spořitelny, který byl zároveň osmým závodem letošního ročníku Kolo pro život a jel se tuto sobotu v Holešově. Závodníci si mohli vybrat ze dvou tratí. Buď „originál“ na 115 km nebo jeho odlehčenou variantu na 53 km.

Dlouhý Drásal se startuje tradičně z holešovského náměstí a to dost brzo, už v 7:45 hod. Probudit tělo i hlavu na tenhle čas dá pěknou fušku. Brzký start má však své opodstatnění. Ti nejlepší stihnout objet bezmála stodvacetikilometrovou štreku do pěti hodin, ale těm na chvostu to trvá dvakrát tak dlouho, okolo deseti hodin.

Mezi hlavní kandidáty na vítězství se řadil loňský vítěz Jan Hruška (Volvo Auto Hase), dále Václav Ježek (Alpine Pro Author Team), Ondřej Fojtík (Volvo Auto Hase) nebo loňský smolař Jan Jobánek (Merida Biking Team). Kdo si vzpomene na loňský ročník, ví, že Jobánkovi proklouzlo vítězství doslova mezi prsty, když měl ke konci suverénní náskok, ale v posledním sjezdu před cílem chytil defekt. Po ráfku a na roztrhaném plášti dojel na šestém místě a v cíli mu zbyly jen oči pro pláč.

Už dopředu můžeme prozradit, že reparát se mu podařil na výbornou. Zvítězil, ale jednoduché to neměl. Na trati svedl velkou bitvu především s duem Volvo Auto Hase – Hruškou a Ondrou Fojtíkem. V prvním dlouhém kopci se oddělilo zrno od plev, když za to vzal Hruška. 
„Ten první kopec jsem byl schopnej jet takový tempo, že se hned udělala skupina. Až nahoru jsem ho jel celej na špici, ani jsem se neohlídnul. Nahoře jsme zůstali jenom ve čtyřech: já, Ondra Fojtík, Jobánek a Hartl. Pak si to ještě dojel Ivanov,“ řekl o vražedném tempu zkraje Hruška a ve svém povídání o průběhu závodu pokračoval: „Kopce se jezdily celkem v tempu a dolů se jezdilo, na můj vkus, poměrně ostře. Ale že to bylo na suchu, tak jsem si celkem věřil. Do závodu jsem na kolo pro jistotu nasadil hrubý vzorek, i když by se dalo jet i na slikách. Ondra nám dvakrát odskočil, když nastoupil do kopce a z kopce to pustil. Poprvý na nás počkal a nechal se sjet a v tom jeho druhým úniku se bohužel škaredě vyválel, alespoň co sám říkal.“ Tady dejme prostor Ondrovi Fojtíkovi, aby nám sám popsal vlastní incident:  „Měl jsem asi necelou minutu náskok. Chtěl jsem tam ještě něco získat, protože dnes se mi jelo super, ale… Ve sjezdu mě to dost pokopalo a já šel přímo na hlavu v rychlosti do lesa. Byla to šlupka. Ani jsem nestihl dát před sebe ruce. Helma po nárazu praskla, trochu mě ruplo za krkem a narazil jsem si ještě žebra, takže se mi pak hůře dýchalo, než se to srovnalo. Kluci mezitím projeli. Já jsem měl navíc ještě problém s kolem. Než jsem to spravil, uběhly tak dvě minutky. Nasedl jsem a naštěstí je za chvíli dojel.“ 

Na čele se tak usadila trojice Fojtík, Hruška a Jobánek. Otěže závodu vzal do rukou pro změnu Hruška: „To pravé závodění začalo, až když jsme jeli ve třech. To bylo tak na necelé třetí hodině. Já jsem se začal více snažit, abych Jobánkovi ujel, ale neměl jsem na to, abych mu odskočil s takovou rezervou, aby mě z kopce nesjel. Jobánek to pak zkoušel v technických, kořenitých úsecích, kde se jela fakt kaše. Tam jsme nechali Ondru.“  Bylo jasné, že se bude tak trochu opakovat loňský ročník a o vítězství se poperou Hruška s Fojtíkem. V závěrečném sjezdu defekt nikoho z nich nepotkal, rozhodovalo se až v posledních kilometrech po cestách mezi stromy v zámeckém parku. Svoji sílu a větší bikerský um zde ukázal Honza Jobánek. „Na tý dlouhý přiváděcí cestě dva kiláky před cílem jsem za první zatáčkou doleva nastoupil. Udělala se tam hned díra okolo dvaceti metrů. Trochu mě překvapila závěrečná cesta okolo kanálu. Přišla mi nějaká delší, ale ten malý náskok jsem si pořád před Hanesem držel až do cíle,“ popsal samotný závěr ze svého pohledu Jobánek.

Z vítězství měl velkou radost, kterou se nestyděl dát najevo všem přihlížejícím divákům. Loňský nezdar byl napraven, nejlepším Drásalem roku 2010 se stal právě on - Jan Jobánek. Druhý dojel krátce po něm Honza Hruška a s dvou a půl minutovou ztrátou projel třetí cílem Ondřej Fojtík. 

A jak viděl závod sám vítěz?
„Letos mi to konečně všechno sedlo, takže super. Neměl jsem žádný problém na trati. Člověk musí mít i trochu toho štěstí, a to jsem dnes měl. Vsadil jsem totiž na hodně lehký pláště a vyšlo to. Cítil jsem se dobře. V první půlce jel parádně Ondra Fojtík, kousek nám aj odjížděl, ale pak tam měl pád. Delší část závodu jsme ale jeli společně s Ondrou a Honzou Hruškou. Na zpáteční cestě na Trojáku v kamenitým výjezdu jsem za to trochu  vzal a Fója tam zůstal . Pak jsem se snažil v takových  technických úsecích jet doraz a nechat tam aj Hanese, ale on dnes jel parádně. Hodně se zlepšil v technice a mně se nepodařilo ho nikde ucvaknout. Krizi jsem ani moc neměl, akorát ten poslední asfaltový kopec se mi nejel nijak moc suprově. Hanes to naštěstí nevycítil nebo byl možná rád, že mohl zvolnit jako já. V posledním sjezdu k cíli jsem si říkal, že už nebudu moc riskovat a že to raději nechám na špurta.  Ty sjezdy tady nejsou moc technický, je to akorát o tom to pustit a držet pořádně řidítka. Nikdo z nás se proto nechtěl pouštět do riskování o případný defekt…  Na posledního špurta jsem si celkem věřil. Vím, že v něm Hanes není úplně rychlej, ale to já taky ne,… ale přeci jen o malinko asi lepší jsem (smích). Tak su rád, že to vyšlo.“

Karty se obrátily. Letošním „poraženým“ byl z této dvojice Jan Hruška.
„ Závod se mi líbil. Ale byl by pěknější, kdybych ho vyhrál(smích). Ne, musím fakt říct, že se mi hodně líbil. Na to, že jsem na kole pět dní po pádu na Malevilu neseděl, tak se mi dnes jelo opravdu dobře. I když jsem byl dneska až druhej, tak mám alespoň dobrý pocit z toho, že mě Jobánek neutrhl ze sjezdů. Ať se snažil sebevíc, nepodařilo se mu to. Náročnější to bylo ke konci, kdy jsme dojížděli lidi z krátký trasy. Jejich předjíždění v úzkých trailech bylo fakt o hubu. Poslední sjezd se jel v klidu a oběma nám bylo jasný, že se půjde do spurtu… Do toho jsem si ale moc nevěřil, protože je to na štěrku a trávě a v závěru jsem byl už navíc dost unavenej. Jeho nástup byl fakt ostrej. Já jsem ale diesel. On už si ten malý náskok jenom kontroloval. Já bohužel tu jiskru nemám. Nevím, jak moc v tom hrála roli únava nebo že nejsem rychlej. Navíc v každé točce jsem ztrácel po vteřince. Přesto jsem to nechtěl vzdávat. Říkal jsem si, co kdyby. Pojedu za ním na gumě a alespoň ho trochu znervózním…   Drásal byl těžkej, dost kopců a hodně asfaltu. Takže se dá říci, že to byl závod podle mého gusta. A nesmím zapomenout zmínit vedro, které dnes panovalo. I když na Tour nebo na Vuletě bylo větší, to se i v helmě kolikrát vařila hlava, tady ne…, “ řekl po závodě Jan Hruška.

A do třetice vyjádření k závodu od Ondry Fojtíka: „I přes ten pád mám z dnešního závodu radost. Vůbec jsem neuvažoval, že bych po tom pádu závod nedokončil. Jsem přece doma a domácí závody se nevzdávají. “

Mezi ženami na nejdelší trase zvítězila Pavlína Černá (MTB Team Příchovice). Druhou nejlepší „Drásalkou“ byla Jitka Pěničková (Author Masters) a třetí stupínek obsadila Marie Volná (Tesman Bike Team).

„Drásal je můj nejoblíbenější závod. Ale před závodem jsem z něj měla respekt a moc jsem si ani nevěřila, protože letos moc netrénuju. Ale nakonec to tak špatný nebylo. I když mně chybějí najeté kilometry, tak ta výkonnost z minulosti někde ve mně je.  Ze začátku jsem to dost napálila a na osmdesátém kilometru mně došlo. Podcenila jsem to. Od startu jsem jela ve vysokých tepech a pak mě došlo. Zbývajících čtyřicet kiláků jsem se trápila jak nikdy. Oddychla jsem si, až když jsem dojela k poslednímu sjezdu, protože jsem věděla, že teď už to je až do cíle jenom z kopce, “ řekla Pavlína Černá.

Ráno o hodinu později odstartoval z Holešovského náměstí druhý závod dne „Baby Drásal“ na 53 km. Na startu v první lajně se seřadili všichni hlavní favorité jako např. Boudný a Novák (Česká Spořitelna – Specialized MTB), Šilar (Scott & Hagget Superior MTB), Hejduk (Factor Bike Team Teplice), Strož (Alpine Pro Author Team) nebo Jan Fojtík (Volvo Auto Hase).

První kilometry vedly stejně jako u dlouhého Drásala po asfaltu z města pod první těžký a dlouhý kopec. Široký asfalt skončil, začalo se závodit. Na začátku ve stoupání všem odjel Hejduk. Ale ve sjezdu ho ostatní kluci sjeli. „Nechtěl jsem riskovat defekt. Věděl jsem, že když nepíchnu, vyhraju. Čekal jsem, až přijde další výjezd, kde jsem si dnes neskutečně věřil, “ tolik sebevědomí měl teplický biker. Čelo závodu se skládalo z jednotlivců či dvojiček jezdců a rychle se měnilo. Prim hráli Hejduk, Boudný, Šilar, Novák a Jan Fojtík.

Smůlu v podobě defektu zadního kola si během dobře rozjetého závodu vybral jeden z hlavních favoritů Pavel Boudný, který jel zrovna v úniku s Hejdukem. Oprava stála Boudu drahocenný čas. Během chvilky se propadl do další skupinky ke svému týmovému parťákovi Jirkovi Novákovi.  

Na prvním místě jel tak osamocený Hejduk. Do konce závodu mu už moc kilometrů nezbývalo, jenom poslední stoupání a jeden sjezd. Hejdukova pozice se zdála neotřesitelná… Avšak co se zdálo nemožné, se stalo realitou. Zezadu si ho dojel mladší z bratrů Fojtíku – Honza a boj o vítězství se rázem zdramatizoval.  „Chytnul jsem pomalej defekt na zadek. V pláštích jsem měl naštěstí tmel, který to zatáhl. Ale musel jsem jet opatrněji a hned mě dojel mladej Fója,“ popsal své trable Hejduk. 

O vítězi na krátkém Drásalovi se muselo rozhodnout až v závěrečném finiši. „Věděl jsem, že spurtovat s Honzou nebude vůbec jednouchý, když se mu nedávno podařilo vyhrát sprint při Bike Vysočina.“ První místo na klikatících úzkých cestičkách zámeckého parku vinoucích se okolo vodních kanálů si držel Hejduk.  Oběma se v zápalu boje podařilo na chvíli sjet z tratě a museli se vracet. „Já jsem si do posledního koridoru najížděl z prvního místa a v závěrečným spurtu mi to dalo. Dnes jsem měl štěstí. Konečně se mi podařilo zvítězit i v lépe obsazeném závodu, než jen v  těch regionálních. Těším se už příští týden na další závod KPŽ do Chuchle a hlavně na mistrovství ČR v půlmaroatonu, kde bych chtěl bojovat o medaili,“ řekl Standa Hejduk. A co pro něj vítězství znamenalo? „Z dnešního vítězství mám velkou radost. Dost lidí mě už odepisovalo kvůli věku nebo posledním sezónám, které se mi nepovedly. Letos jsem trochu změnil přístup. Trénuju pořád hodně, ale dávám tomu víc klidu. Ne že musím, ale chci. A začalo se mi dařit hned od začátku sezóny. V Jistebnici jsem byl třetí, na Pražských schodech se mi taky jelo dobře, nebýt pádu. Paradoxně mi zdravotní pauza po Schodech ještě víc pomohla. Do tréninku jsem zařadil objem, vynechal jsem Malevil a v posledním týdnu už jsem se cítil výborně. Dnes jsem si na to věřil. Mám rád, když jsou tratě suchý a kopcovitý. Dnes se mi to konečně splnilo, že se nejelo v blátě a zimě. Úplně jsem si liboval. Řekl jsem si, že dnes vyhraju, ať už tady bude kdokoli. Nakonec tady ta  konkurence nebyla vůbec špatná. Vždyť Bouda nebo Ňumi jsou extratřída, ať jedou cross-country nebo maraton.“

Druhý v cíli Honza Fojtík neskrýval z výsledku zklamání: „Mrzí mě to hodně, chtěl jsem Drásala vyhrát. Ze začátku jsem sice ztrácel. V první skupině jsem nebyl, ale postupně jsem si to začal sjíždět. Jelo se mi perfektně. Standu jsem si docvakl v kopci. Rozhodnout se mělo ve spurtu. On si do poslední točky najel jako první a to rozhodlo. Sice jsem šel pomalu přes něj, ale cílovka tady je dost krátká a malý kousek mně chyběl, abych ho dal.“

První ženou na krátké trati byla Bára Manďáková (Cyklotrenink.com), druhá dojela Katarína Uhláriková (Merida Biking Team) a třetí Jana Kábrtová (Alpine Pro Author Team).

Veliká pochvala a uznání patří dlouholetým organizátorům závodu v Holešově – J. Ondrušákovi  a J. Bachnerovi spolu se všemi místními dobrovolníky.  Závod byl opět po všech stránkách vynikající!

Příštím závodem Kolo pro život je v sobotu 10.7. Praha – Karlštejn Tour České spořitelny.

Výsledky muži 115 km:
1.     Jan Jobánek (Merida Biking Team) 04:41:34,4 hod.
2.     Jan Hruška (Volvo Auto Hase) 04:41:36,3 hod.
3.     Ondřej Fojtík (Volvo Auto Hase) 04:44:03,0 hod.

Výsledky ženy 115 km:
1.     Pavlína Černá (MTB Team Příchovice) 06:05:45,0 hod.
2.     Jitka Pěničková (Author Masters) 06:23:03,8 hod.
3.     Marie Volná (Tesman Bike Team) 06:40:34,1 hod.

Výsledky muži 53 km:
1.     Stanislav Hejduk (Factor bike Team Teplice) 02:05:57,7 hod.
2.     Jan Fojtík (Volvo Auto Hase) 02:05:57,8 hod.
3.     Jakub Šilar (Scott & Hagget Superior MTB) 02:06:07,5 hod.

Výsledky ženy 53 km:
1.     Bára Manďáková (Cyklotrenink.com) 02:38:04,9 hod.
5.     Katarína Uhláriková (Merida Biking Team) 02:44:07,3 hod.
6.     Jana Kábrtová (Alpine Pro Author Team) 02:45:28,5 hod.

Kompletní výsledky ZDE.

Foto: Miloš Lubas