Kristiánův deníček z Brasil Ride

Jaký byl nový etapák v Brazílii z pohledu českých závodníků Kristiána Hynka a Roberta Novotného, kteří cilem vítězně projeli sanitkou?

Autor: Kristián Hynek
Kristiánův deníček z Brasil Ride


Cesta a první dojmy
Čeká nás dlouhá cesta. Letíme z pražské Ruzyně přes Paříž do Ria de Janeira a z Ria do Salvadoru. Celá cesta trvá 21 hodin. Dorazili jsme na hotýlek asi 8 kilometrů od letiště, hned u moc hezké pláže s bílým pískem. Ubytování, vybalení základních věcí, krátký odpočinek a hned jsme se vrhli zjistit, jak jsou na tom naše stroje v krabicích. Montáž a po asi čtyřech hodinách od dosednutí našeho 747 jsme na poznávací jízdě po okolí. První dojmy: vedro a provoz.


2.den
Na trénink už vyrážíme ve větší partě, doplnil nás Horác se Špolcíkem. Tři hodiny po brazilských silnicích stačily. Zázrak, že se nikomu nic nestalo. Ujistili jsme se v tom, že na soustředění lepší jezdit do vyzkoušených lokalit.
brasil ride

3.den
Opět vše zabalit a přesun zpět na letiště odkud máme od organizátorů zajištěn transport do místa startu závodu Mucugé. Potkáváme se s ostatními zahraničními účastníky – s Bischim, Gujanem, Kaufmanem a dalšími. Odjezd kupodivu jen s mírným zpožděním, čeká nás 450 kilometrů po brazilských silnicích. Cesta se neskutečně vleče, chvílemi to vypadá, že tam ani nedojedeme, protože autobusu v brdkách dochází dech. Nakonec jsme po 9 hodinách cesty v Mucugé, kde nás ve 21h čekala uvítací večeře opravdu ve velkém stylu.


4.den
- Tréninkový den, GPS DATA ZDE
V podobném duchu jako večeře předchozího dne se nesla i snídaně, to znamená ochutnávka toho nejlepšího, co jsme za celý i následný pobyt v Brazílii měli. Kolem oběda se vydáváme na trénink, vyzkoušet trochu místních trailů. Odpoledne se i přes vyšší nadmořskou výšku dělá pekelný vedro.
Cestou zpátky jsme narazili na značení první etapy, a tak jsme se rozhodli okruh pořádně otestovat. Technická náročnost nás trochu překvapuje, Giovan nadává při zdolávání obrovských kamenů jak ve výjezdech, tak i ve sjezdech. Každopádně máme u večeře o čem diskutovat a o čem v noci přemýšlet. Před závodem jsme totiž s Giovanem hodně diskutovali, zda volit pevné nebo celoodpružené kolo. Zvítězila druhá varianta, a jak se ukázalo, volba to byla rozhodně správná! Giovan sedlá Trek Top Fuel a já můžu díky Specializedu závod absolvovat na famózním Epicu S-Works.


5.den
- Prolog, GPS DATA ZDE
Rozumný budíček v 7h, v 8h snídaně a start etapy v pravé poledne formou časovky s minutovými rozestupy. Ještě předtím jsme si projeli okruh pro zahřátí a 15 minut před startem už stojíme ve startovním koridoru. Na trať vyrážíme jako desátý tým, Špolcík s Horácem hned minutu za námi.

Start po vzoru švýcarské a německé dvojice trochu z vostra, Giovan si hlídá mojí zadovku a čas od času – čím blíže k cíli, tím častěji – z něj padají neprezentovatelná ostrá slova ke zvolenému tempu. Na trati předjíždíme několik dvojic mixů a žen, zhruba ve dvou pasážích sázíme raději na jistotu a volíme chůzi. Poslední dva kilometry vedou po městské dlažbě (brazilské dlažbě, takže českých položených kamenech). V cíli jsme s výkonem spokojeni, i když pořadí a rozestupy zatím nevíme. Vše se dovídáme večer na vyhlášení, ztráta něco přes minutu na první dvojici a celkově 3. místo.
Giovan: „Ještě nikdy jsem neviděl nikoho vyhrát etapák prologem, takže úplně v klidu“.


cbr6.den
- Druhá, královská etapa, GPS DATA ZDE
Tak tady to vlastně všechno teprve začalo. Celonoční déšť vydržel až do startu, budíček ve 4h ráno, snídaně a startovní výstřel zazněl v 6h. Čekalo nás 139 km a dle propozic více jak 3500 nastoupaných metrů. Už z těhle čísel bylo jasné, že to bude hodně dlouhý den i pro ty nejrychlejší, a že limit 11,5 hodiny bude nad síly velkého počtu dvojic. To se během etapy jen potvrzovalo, prvních 30 km bylo zahřívacích po asfaltu a zpevněných cestách, ale po první občerstvovačce vše začíná.

První větší kopce, první zásadnější dělení. Z předních pozic se vytratila jedna ze silných dvojic Andy Eyring a Lukas Kaufmann, měli vleklé problémy s hlavovým složením, což je v podstatě vyřadilo z bojů o celkové umístění. Dojíždíme Horáce s Milanem, kteří si zpočátku zvolili své vlastní tempo a udělali náskok až cca dvou minut. Kus dál vpředu je ještě brazilská dvojice, rozhodli jsme se proto trochu zvýšit obrátky. Postupně ztrácíme ostatní týmy až s námi zůstává jen Gujan s Bischim, v dálce už občas zahlédneme Brazilce.

V dalším kopci už začíná trochu ztrácet Bischi, nepolevujeme a k vedoucí dvojici už se přibližujeme osamoceni. Do cíle ještě zbývá 80 km. Za pár kilometrů dojíždíme vedoucí dvojici, padají nám do háku. Na 70. kilometru přichází první defekt, naštěstí jen pomalý a řeším to pěnou, zdržení tedy minimální. Hned se vracím k Giovanovi do skupinky a v podstatě záhy brazilskou dvojici ztrácíme. Pokračujeme sami a zoufale už očekáváme, kdy se objeví slibovaná občerstvovačka. Ta přišla na 90.km (avizovanou na 70.km zřejmě nestihli postavit), jak se ale později ukázalo, byla poslední – to znamená celkem dvě místo plánovaných pěti!
Kolem 95.km začala ta pravá brazilská divočina, trať vede singletrackem v buši, místy se nedá ani jet...nekonečných 20 km. V jednom výjezdu/výběhu se tři psíci vydávají dělat mi společnost, štěkají jak o život a postupně si dovolují víc a víc, jejich agresivita začala být dost nepříjemná. Psy mám normálně rád, ale tady už šlo o moje lejtka...na řadu tedy přišlo kamení, jeden zásah vše vyřešil. Psi se stahují a moje etapová maximálka se může pomalu začít zklidňovat.

Kolem 115.km jsme konečně venku z buše a na 120.km začíná závěrečné stoupání. Občerstvovačka nikde, řekl bych, že od totální dehydratace nás zachraňuje začínající déšť. Navíc jsme v sedle už přes pět hodin, není tedy divu, že přichází první krize. Černýho Petra si vylosoval Giovan, poslední stoupání je pro něj trochu peklo. Nevíme samozřejmě, jak to vypadá za námi, Giovana občas popostrčím, ještě si před horizontem cvičně dohustím zadovku a posledních 5 km valíme za hustého deště z kopce do cíle.
Máme toho oba dost, stopky se zastavily na 6 hodinách 41 minutách – pro mě rozhodně nejdelší závod jaký jsem kdy absolvoval. Než jsme se osprchovali a umyli si stroje, dorazila švýcarská dvojice. Po závodě jsme trochu vyměkli a požádali organizátory o ubytování v hotelu, kde byla ubytována většina zahraničních favoritů, zpátky do vlhkých stanů se nám nechtělo. Následující tři noci byly tedy ve znamení komfortu a možnosti kvalitnějšího spánku a regenerace.
Večer na vyhlášení nás čekalo příjemné překvapení, etapu jsme vyhráli s více jak 18-ti minutovým náskokem!

Claro Brasil Ride

7.den
- Třetí etapa, GPS DATA ZDE
Únava po druhé, královské etapě byla znát asi u každého a všichni ocenili dvě hodinky spánku navíc, start etapy byl tentokrát až v 9h. Po ránu jsem byl trochu ztuhlý a tempo, které nastolil Horác a po chvíli Giovan, mi přišlo dost. Giovan řikal: „Musej vidět, že nejsme po včerejšku mrtví!“ :-).
Souhlasil jsem a zařadil se za něj. Po prvních deseti kilometrech se srovnávám a mám opět chuť a energii závodit. Giovan vypadá taky velmi dobře, zato Bischimu první naše testíky evidentně neseděj.

Okolo 20.km začíná náš černý den, v jednom z technických sjezdů mám defekt zadovky. Tentokrát, ale poměrně rychlý, proto jsem pěnu ani nezkoušel. Výměna proběhla hladce, časová ztráta byla únosná, vydal jsem se tedy na stíhací jízdu. Za několik kilometrů dojíždím čekajícího Giovana a společně pokračujeme ve svižném tempu. Vedoucí dva týmy, Švýcary a Brazilce, jsme dojeli poměrně brzy. Než jsme si ale stačili pořádně odpočinout, přišel druhý defekt, tentokrát evidentní jezdecká chyba – procvakl jsem duši! Vyslechl jsem si pár nadávek od Giovana, ani se mu nedivím, přece jen už toho bylo dost. Giovan tedy vyndavá druhou duši z kapsy....další ostrá slova, ta duše je píchlá! Duši jsme samozřejmě kontrolovali před závodem, ale s největší pravděpodobností se v kapse prodřela všudypřítomným jemným pískem. Na chvíli jsme skládali zbraně, ale zhruba za necelých deset minut nás míjel další brazilský tým, po krátkém přemlouvání nám dali svou duši. Co možná nejrychlejší oprava, podle hodinek ztráta asi 15 minut.

Jisté je, že Švýcary, pokud nebudou mít technické problémy, už nesjedeme, snažíme se tedy dojet do cíle s co nejmenší ztrátou. Posledních 15 km nám ještě zpříjemnil hustý déšť, který v kombinaci s pískem a blátem likvidoval brzdové destičky – doslova mizely pod rukama. Do cíle dojíždíme a máme brazilskou dvojici na dohled, jsme jen zvědaví, jakou ztrátu jsme nabrali na švýcarskou mašinu.
Večer opět vcelku příjemné zjištění, ztráta necelé 4 minuty byla vzhledem k vývoji závodu super. Každopádně defektů jsem měl víc než dost, proto jsem udělal několik opatření, aby se to už neopakovalo. Váha není v etapových závodech prioritou, sázím tedy na jistotu a měním gumy. Do camelbagu také přidáváme další duši, další bombičku a do dresu plášť – celkem tedy tři duše, dvě bombičky, náhradní guma, pěna na opravu, pumpička, nýtovačka a několik imbusů, slušnej arzenál!


8.den
- Čtvrtá etapa, GPS DATA ZDE
Organizátoři před touhle etapou hodně varovali. Pětadevadesát km je prý matoucích, bude se jednat o jednu z nejtěžších etap a především z pohledu technické náročnosti má jít o vrchol celého závodu. Gujan s Bischim na tom byli v technických pasážích o něco lépe, my zase tam, kde to chtělo výkon. Šli jsme proto do závodu s jednoduchou taktikou, neztratit příliš v technice, v druhé půlce se dotáhnout na čelo a v závěru se pokusit o únik. Prvních patnáct kilometrů bylo do kopce po široké cestě, pak začal singletrack a my jsme se pomalinku vzdalovali Švýcarům. Na vrchol dorážíme s drobným náskokem, kousek před námi je ještě dvojice Kaufmann s Eyringem.

partneřiZačíná sjezd, pěkný technický singletrack, hodně kamenů. Jedeme na jistotu, Andyho s Lukasem máme stále na dohled. Za několik kilometrů nás dojíždí Bischi s Martinem, je vidět, že přes kameny proplouvají hladčeji než my. Já mám po zkušenostech z předchozích etap hrůzu z defektu, nenechali jsme se tedy vyprovokovat a pokračujeme v našem tempu, vzdalují se nám, ale velmi pomalu. Každodenní kolorit je ale zase tu, tentokrát Giovan hlásí defekt předního kola. Už to máme nacvičený, takže oprava pěnou netrvá dlouho. Vyrážíme dál, po chvíli ještě krátká pauzička na dofouknutí Giovanovy předovky bombičkou a pak míjíme německo/švýcarskou dvojici jak opravují defekt.

Singletrack pokračuje dalších asi 8 km, potom občerstvovačka a odpočinek od technických pasáží. Jedeme v tempu a po deseti kilometrech už vidíme švýcarskou mašinu kousek před sebou. Na 55.km je asi 15-ti minutový výšlap s kolem na zádech, na který navazuje další velmi technický sjezd, který byl okořeněn mazlavým blátíčkem. Kluky švýcarský máme ale opravdu kousíček a po sjezdu a dalších 5 kilometrech je na občerstvovačce dojíždíme. Dál se vydáváme společně, po rovinatých pasážích poctivě spolupracujeme až pod závěrečný kopec.

V podstatě hned v začátku asfaltového stoupání zavelel Giovan k útoku, je na tom dnes dobře! Padám mu do háku a pomalu se Švýcarům vzdalujeme, ani na útok nereagují. Do cíle zbývá 10km do opravdu prudkého kopce, když už si myslíme, že by mohl být konec a ptám se organizátorů podél silnice kolik ještě, odpověď zní: „Not too much...1, 2 or 3 kilometers“.
Kroutíme hlavama a pokračujeme dál, udělalo se pěkné vedro a sil už taky není na rozdávání. Poslední kilometr už je po rovině po městské dlažbě, poslední dvě zatáčky a cílovou rovinkou projíždíme podruhé s rukama nad hlavou! Máme radost, náš plán vyšel téměř dokonale. Shodli jsme se, že na pevném kole bysme si to vůbec nedovedli představit.
Dalším poznatkem především pro mě je, že lehké gumy na cross-country nejsou ideální volbou, gramy navíc nehrají roli a odolnější plášť s nějakou formou ochrany proti defektu je nutností.
cbr

9.den
- Pátá etapa, GPS DATA ZDE
Po čtyřech etapách je už snad u každého znát únava, dnešní etapa podle profilu slibuje, že by mohlo jít o odpočinkovější den. Navíc máme v celkovém pořadí relativně pohodlný náskok, není tedy třeba útočit, jen si hlídat švýcarské soupeře.
Na začátek krátké stoupání a pak poměrně dlouhý sjezd, kdy jsme klesli o téměř 700 výškových metrů. Jela tedy relativně dlouho větší skupina, která se později přece jen zmenšila a měla toto složení: my, Švýcarská mašina, Brazilci a Horác se Špolcíkem.
Naši čeští kamarádi vypadali, že mají dost sil a byli poměrně aktivní. Zhruba na osmdesátém kilometru se začali pomalu vzdalovat spolu s brazilskou dvojicí a jeli si vstříc etapovému triumfu. My s Giovanem jsme zůstali se Švýcary, společně zdoláváme těžké a dlouhé stoupání. Do Mucugé zbývá něco okolo 25 kilometrů téměř po rovině, obzor ale nevěští nic dobrého – pravda, dnes jsme se ještě neopláchli. Pět minut na to se spouští pravá tropická průtrž, která vydržela až do cíle, kam jsme dorazili se ztrátou necelých čtyř minut na vítěze.


10.den
- Šestá etapa
Jsme zpět v Mucugé, zpět ve stanu a zpět je i vytrvalý noční déšť, stejný jako v noci mezi prologem a druhou etapou. Stany už neustálý přísun vody nezvládají na 100 % a objevují se uvnitř potůčky. Navíc déšť tentokrát neustává ani na startu.

Dnešní etapa měla původně mít jen 50 kilometrů, pár dní před začátkem závodu bylo ale rozhodnuto o změně a etapa tak byla necelých 100 km, téměř pořád po rovině. Na startu asi nebyl nikdo, kdo by nelitoval, že k této změně došlo a průběh závodu nejspíš nikoho nepřesvědčil o opaku. Opět všudypřítomný píseček s blátem a místy průjezdy vodou až k horní rámové trubce! Jestli měl někdo před dnešní etapou kolo ještě v rámci možností v pořádku, tak v cíli už určitě ne. Zkouška a likvidace materiálu byla dokonána. Ani my jsme se nevyhnuli technickým problémům, skupina hlavních favoritů včetně nás ale zůstala po celou etapu pohromadě.

giovanPůldruhého kilometru před cílem, na závěrečném asfaltovém úseku po rovině, přišel střet s motocyklem, který vezl fotografa závodu. V době, kdy byl před námi, začal nenadále brzdit a odnesl to Giovan, který ve snaze vyhnout se střetu vzal za brzdu a šel okamžitě přes řidítka. Na Giovana ještě dopadl Lukas Kaufmann a svou vahou pravděpodobně ještě zhoršil Giovanova zranění.
Po chvíli se mě ostatní ptají, jestli mohou pokračovat, my s Giovanem zůstáváme, Giovan nevypadá vůbec dobře. Sanitka dorazila vcelku brzy, jen ten řidič vypadá, že šel náhodou kolem a požádali ho, jestli by pro někoho nesjel – vidím, jak před odbočkou k nemocnici váhá a nakonec jí přejíždí. Vracečka, na podruhý už to trefil.

V nemocnici podstoupil Giovan řadu vyšetření, skučí s každým sebemenším pohybem. První diagnóza zněla zlomená klíční kost, o dva dny později v nemocnici v Salvádoru se k tomu ale přidávají čtyři žebra z toho jedno na dvakrát a napíchnutá plíce, tedy žádná sranda.
Ještě v nemocnici v Mucugé za námi dorazil organizátor závodu, aby nám sdělil, že společně s ostatními týmy dospěli k rozhodnutí, že vítězství v prvním ročníku Claro Brasil Ride nám zůstává i přesto, že jsme cílem projeli sanitkou. Byla to samozřejmě radost, kterou jsme si ale rozhodně nemohli užít tak, jak bychom si představovali.
Specielně Giovan neměl na nic myšlenky, až po několika dnech začíná ožívat a mluvit o tom, jak se za rok vrátíme pro obhajobu.

První ročník etapového závodu v Brazílii byl tedy plný zážitků, bohužel i nepříjemných. Rozhodně nám to ale nedokáže vzít celkový dojem ze závodu a z jeho organizátorů a můžeme říct, že se ztotožňujeme s velmi výstižným mottem závodu: „More than a race...a stage in your life“. Za rok se určitě rádi vrátíme.
kristian

Děkujeme za pozornost, snad jste dočetli až do konce a bylo to pro vás alespoň trochu zajímavé.

Kristián a Giovan


Foto: brasilride.com.br

Přečteno - 8716x Tagy: maratony etapáky
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyOdstartoval Masiv, etapáček po Česku. V čele je Kaněra se Šilarem
    Odstartoval Masiv, etapáček po Česku. V čele je Kaněra se Šilarem
  2. Český pohárRegistrace na premiéru Masiv končí už zítra!
    Registrace na premiéru Masiv končí už zítra!
  3. Ostatní závodyNový etapák Masiv odtajnil přesné trasy: 220 km a 7 000 m
    Nový etapák Masiv odtajnil přesné trasy: 220 km a 7 000 m
  4. Ostatní závodyGladiátor na kole aneb Drsný IronBike na vlastní kůži
    Gladiátor na kole aneb Drsný IronBike na vlastní kůži
  5. Ostatní závodyChceme, aby Masiv lidi bavil a byl jiný, říká šéf Pešta
    Chceme, aby Masiv lidi bavil a byl jiný, říká šéf Pešta
  6. Ostatní závodyCape Epic po Česku: Nový etapový závod dvojic Masiv
    Cape Epic po Česku: Nový etapový závod dvojic Masiv

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #9 Kadel - vloženo: 16.12.2010 v 17:02:55

    odpověď na McBlacky — #8 srovnání bylo nadnesené stejně jako nesmyslné tvrzení někoho kdo zřejmě nikdy nejel žádnej etapák - protože povyšovat masovku ve formě KPŽ nad etapový závod je taky totální nesmysl...a jestli myslíš konkurenci 1000 lidí na trekingových kolech na KPŽ proti desítce placenejch reklamních profíků-nevím jestli je to konkurece s kterou se dá srovnávat...

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #8 McBlacky - vloženo: 16.12.2010 v 15:51:52

    odpověď na Kadel — #6 etapák je násobně náročnější a nelze ho srovnat s 2h závodem. Dany měl spíš na mysli úroveň konkurence. Je to patrné i z výsledků - jak jména, tak odstupy.

    srovnání s TDF/Král je nesmysl. To bys musel srovnat třeba Cape/Sudety...

    1. na tento komentář reaguje Kadel — #9
    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #7 giovann - vloženo: 16.12.2010 v 14:27:58

    cau , duše už nejezdíme..mlíko máme..ale ty defekty byly vesměs z boku trny a ja jsem ten přdek cvakl v tom kamení

    Muj zdravotní stav je už lepší..jezdím už na trenažeru..takže dobrý..9.1 letím na Mallorcu

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #6 Kadel - vloženo: 16.12.2010 v 14:18:50

    odpověď na Dany — #5 tak ty si dobrej IQáč - KPŽ je trapárna na n-tou a tvrdit, že vyhrát KPŽ je težší než takovejhle etapák je maximální zhovadilost !To je jako tvrdit, že vyhrát třeba silničního krále je víc než vyhrát TOUR...to je fakt hrůza co sem chodí za lidi - jděte si jezdit to vaše dětský KPŽ a pořádný závody nechte pro pořádný chlapy.

    1. na tento komentář reaguje McBlacky — #8
    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #5 Dany - vloženo: 16.12.2010 v 13:27:23

    KPŽ to opravdu není, na druhou stranu je nutno objektivně přiznat, že je těžší vyhrát KPŽ než Brasil Ride.

    1. na tento komentář reaguje Kadel — #6
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #4 tykava - vloženo: 16.12.2010 v 08:29:48

    Perfektní článek, super závod(žádný KPŽ) jen se divím, že takový eliťáci jezdí pořád duše(-mlíko-bezdušák-a je po problému)

    1. na tento komentář reaguje cyklomira — #
    2. na tento komentář reaguje Marek — #
    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #3 Honzaak - vloženo: 15.12.2010 v 23:31:17

    Super článek, opravdu moc děkuju a děkuju i za GPS data. Je poučné se mrknou jak jste na tom s TF na takovém etapáku. Díky. Víc takových článků.

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #2 Miroslav Volek - vloženo: 15.12.2010 v 20:34:19

    Dekuji za prijemne, svizne, zazivne cteni. "A stage in your life", :-). Snad je na tom Giovan jiz lepe, aneb jak je na tom v soucasne dobe?

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #1 Dany - vloženo: 15.12.2010 v 18:39:53

    Gratulace a díky za super článek. Po měsíci hovadin konečně na MTBS něco co se dá číst.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744