Maríkovské bike safari na singláčích

Slovenský FC Marikovskou dolinou 2012 se jel na nově vznikající singltrailech, kterým místní říkají "singláče"... 

Autor: Bob Damek
Maríkovské bike safari na singláčích

Když jsem si přečetl propozice bikemaratónu FC Marikovskou dolinou 2012, zaujal mne tento maraton opravdu originálním popisem trasy, ale i tím, že pořadatelé prezentovali svůj závod jako trasu plnou "singláčů". Pořadatelé musí být zadobře s místními polovníky – myslivci, protože v popise nechybí zmínky o tom, kde se podél trasy bikemaratonu vyskytují mufloni, jezevci, divočáci, srnčí a nevynechali ani ryby a ptáky. Když čtete popis trasy tak chvíli váháte, jestli je to recese nebo pozvánka na vyjížďku na "Povážské safari".

Co je ale podstatné, tak nadšenci z místního bike klubu Finančního centra, kteří závod pořádají, organizují brigády, kde odpracují spoustu hodin na přípravě tras bikemaratonu a zejména každým rokem přidávají nové pasáže, dnes tak populárních lesních klikatících ze stezek, kterým tady říkají "singláče".

A jak mi sdělili pořadatelé, je to díky dobrým vztahům s majiteli lesů a logicky i na základě nutné dohody s mysliveckými spolky a obecními úřady. Zdejší "singláče" zde budují z  nadšení pro horskou cyklistiku. Nejsou to bagrované stezky, kde jedna klopenka střídá druhou a jediným cílem je pohodlná jízda na kole. Zde jsou to naopak citlivě k okolní krajině upravené úzké stezky, na kterých se musíte hodně snažit udržet a bojovat s terénem. Jedete ale v těsném kontaktu s přírodou, kde singláč je její součástí. Takovéto stezky se neprojektují a nebudují jako stavby, ale jsou to upravené lesní lovecké stezky a stezky vychozené lesní zvěří.

A právě proto pořadatelé ve svém popisu zmiňují to, že bikeři jsou zde na návštěvě, že ve zdejších lesích žije spoustu zvířat, která jsou zde doma a proto je potřeba jezdit ohleduplně. Slovenské zákony jsou v mnohém přísnější než ty v Čechách a tak závody horských kol, s oficiálně schválenými trasami, jsou jednou z mála možností jak legalizovat nové trasy pro horskou cyklistiku.

Na Pováží se to pořadatelům daří a tak zde vzniklo několik zajímavých bikemaratonů, které určitě stojí za návštěvu. A tak vedle klasik, jako Dubnický a Súľovský, se i další závody v tomto regionu prezentují zajímavými tratěmi v zajímavých lokalitách. Pořadatelé svou propagaci spojili ve Valašsko – Povážské MTB Sérii a tak vznikl seriál pěkných závodů v Beskydech, Javorníkách, Strážovských vrších a Malé Fatře.

Bikemaratón FC Marikovskou dolinou je jedním z nich. Centrum závodu je mezi obcemi Udiča a Prosné. Tyto názvy obcí, stejně jako název Marikovská dolina, mnoha lidem asi nic neříkají. Ale bikerům jistě více napoví nedaleká obec Dohňany, kde se konalo v loňském roce mistrovství Evropy MTB v XCO.

Také nedaleká Povážská Bystrica je jistě již více známa a to zejména terénním motorkářům. Takže terény v zdejších kopcích na Pováží jsou pro horskou cyklistiku vhodné. Marikovská dolina leží mezi meandry řeky Váh a hřebenem Javorníků. Z nejvyšších pohraničních partií Javorníků vybíhají boční hřebeny až k nejdelší slovenské řece Váh, která je zde spoutána do Vážské kaskády přehrad, kanálů a vodních elektráren. A mezi Povážskou Bystricí a Půchovem je největší meandr řeky Váh. Trasa závodu spojuje několik singletrailů a typické jsou zde i horské louky.

Příjemné rychlé sjezdy na "morál" po loukách jsou v kontrastu s úmornými výjezdy s "grilováním" na slunci. Originální je i dvoumetrové kapradí, přes které je vymačetovaný nájezd do druhého singláče. Kopce jsou zde výživné a na trase 57 km je solidní převýšení 1920 metrů. Krátká 36 km trasa má 1010 metrů převýšení a vede po stejné trase, jen za druhou občerstvovačkou vede zkratkou do cíle. Zatím co první část má singláče již vyježděné, v druhé části trati byly ještě čerstvé stopy po brigádách. Zejména nové singly za obcí Hatné jsou velmi pěkně natrasované a vedou členitým terénem přes skalky i kořeny a není to jen dlouhý zvlněný traverz.

Tyto úseky bikemaratonu snesou srovnání s novými trendy stavby tratí pro XCO. Bikemaraton není jen o technickém ježdění, ale jsou zde lesní a polní cesty i nějaký ten asfalt při průjezdu vesnicemi. I tyto úseky jsou zajímavé, a tak můžeme vnímat zdejší architekturu, výhledy na Strážovské vrchy se skalami Manína a v dálce hřebeny Malé Fatry a v údolí řeku Váh.

Na horských loukách zde potkáte i pasoucí se ovce a tak panoramata jsou idylická jako z reklamy na ovčí sýr. Protože bylo v den závodu veliké horko, padaly rekordy a teplota ukazovala "afrických" 36 stupňů celsia ve stínu, byla lesní zvěř jistě dobře ukryta před sluncem.

Na Maríkovské bike Safari přesto stojí za to si zajet. Trasa je značena oranžovým sprejem, ale na loukách mimo den závodu se asi ztratíte. Proto bude nejlépe na zdejší singláče vyrazit příští rok. Pořadatelé určitě "vykopou" zase nějaký nový.

Valašsko - povážská MTB série 2012 pokračovala v Udiči 


Přečteno - 4507x Tagy:
Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744