Michal Pick

Vzpomínka slovem i obrazem na kamaráda, kolegu a manažera týmu České spořitelny, který tragicky zahynul 4.3. 2007...

Autor: Jan Němec

Psát podobné články není mým denním chlebem. A pevně doufám, že to tak zůstane.

Smrt Michala Picka mne zasáhla velmi osobně neboť to nebyl jen kolega z MTBS, ale a to zejména, to byl kamarád, se kterým jsem posledních několik let trávil spoustu času. Ať toho, kdy jsme si užívali volna, třeba na horách nebo toho, který jsme trávili na závodech. Nakonec, ono se obojí velmi prolínalo. Na horách jsme často pracovali a na závodech měli i čas lenošit.

Michal byl vynikající fotograf a přemýšlivý člověk s hlavou plnou nápadů, které otevíraly cestu velkým projektům. Jsem hrdý na to, že Michal opět oprášil svoje poznatky ze studia a chopil se fotoaparátu, aby mohl plnohodnotně dokumentovat to, co jej naplňovalo. Nebýt našeho setkání, nevím, jestli by tak učinil. Za posledních pár let svým pohledem na cyklistiku povýšil naše vnímání sportu na umění. Společné výjezdy na závody jsme často končili v kavárně nebo hospůdce a rozebírali nafocené materiály dlouho do noci.

Bude mě osobně a celému MTBS crew hodně chybět. Navždy si jej budu pamatovat jako dobráka, který neznal slovo NE. Pamatovat si ho budu jako pohodáře, na kterém nebyl znát jediný problém, jako milovníka dobrého jídla a pití, milovníka rychlé jízdy autem, milovníka digitálních technologií a esemeskování. I jako jedinečnou osobnost navenek budící respekt, uvnitř však citlivé dítě. Obdivoval a zároveň nenáviděl jsem jeho "aristokratické" vychování, které z něj činilo gentlemana. To všechno jsou důvody, proč psát tyto řádky. Měly by Michalovy vzdát hold a připomenout těm co ho znali co všechno dokázal a těm, kteří jej neznali představit člověka, který české cyklistice způsobil velkou a otevřenou ránu.

Troufám si tvrdit, že nejsem zdaleka jediný, kdo Michala znal a dnes nemá podobné pocity. Pocity naprosté bezmoci a nespravedlnosti. Michalova osobnost se dotkla spousty lidí pohybujících se v cyklistice. Kdybych měl zvolit jedinou Michalovu vlastnost, která jej charakterizovala, určitě by to byla nesmírná ochota pomáhat. Jsem na 100% přesvědčen, že kdybych Michala probudil ve 2 hodiny ráno, že potřebuji půjčit auto nebo odvézt na letiště, bez váhání by tak učinil. Investovat vlastní čas a mnohdy i prostředky do rozvoje bikingu u nás bylo to, co ho činilo jedinečným. Moje slova potvrzuzje i Radim Kořínek, který po Michalově boku strávil v týmu České spořitelny celých deset roků, tedy nejdéle ze všech.

"S Michalem jsem začal v roce 1995, kdy jsem spolu s Kateřinou Neumanovou opouštěl formaci Olpranu a po přestupních tahanicích začal závodit v týmu ČS, kterou vedl Michal společně s Romanem Čermákem. V týmu jsem byl od 95-02, pak jsem měl roční pauzu a opět jsem se vrátil v Olympijském roce na sezonu 04-05, takže dohromady 10 let s Pigičkem. Prakticky všechny velké události jsem absouloval s Michalem. Měl jsem možnost ho poznat nejen jako manažera a šéfa týmu, ale taky jako kamaráda a člověka, který uměl vždy pomoci pokud byla třeba. Byl to takový náš táta, který měl každý rok krom své rodiny dalších minimálně šest dětí. Takže obrovská zodpovědnost vůči nám, kteří spolu s rodinami na Pigim vyseli. Díky přestávce jsem měl možnost poznat Michala i při rozchodu, takže jsem věděl jak moc těžké pro něj bylo někomu říct promiň, ale na další sezónu s tebou nepočítám. To v jeho pozici opravdu nebyla silná stránka, byl a určitě pořád je velký dobrák.
Čtrnáct dnů jen my dva na SP v Montrealu, SP San Francisko + Sydny téměř měsíc spolu, MS- Austrálie Cairns - chyba při objednávce transportu kol, Michal zůstává na letišti a druhý den cestuje přes Londýn s mým bikem, už bez vlastního ztraceného zavazadla, jen moje kolo. Na pláži kupuje triko a plážové trenky, byl šťastný, že to zvládl. Pomoc při nominaci do Sydney, když dojel bez akreditace do Athén a podával mi přes plot důležité věci k závodu, těžko jsem hledal slova vděčnosti. Michal byl člověk, který miloval pohodu a taky ji uměl kolem sebe rozdávat. Bude mi chybět jeho osoba, charisma, kterým byl pro nás všechny na závodech něčím, co tam prostě navždy zůstane a nikdo mu to nikdy neodepře, co pro českou cyklistiku on necyklista udělal,"
vzpomíná na okamžiky strávené s Michalem Radim Kořínek.

Když už jsem se otřel o tým České spořitelny, pro který Michal Pick dýchal, pojďme se podívat, co společně dokázali. Tým v roce 1994, za vydatné pomoci Tomáše Přibyla, založil s kamarádem Romanem Čermákem s nímž již dva roky před tím odstartoval obchůdek HET. Primát zaujímá v délce fungování týmu, v Česku neexistuje jiný profesionální tým s delší závodní činností a pochybuji, že ve světě tomu tak bude. Od roku 1998, letos tedy desátou sezónu, je tým registrován na UCI jako Trade Team. Michal nikdy nebyl troškař, tým chtěl mít největší, nejúspěšnější s nejlepším vybavením. Jeden čas dokonce uvažoval o angažmá Miguela Martineze nebo snil o silničním mančaftu.

Zástupci České spořitelny vybojovali celkem 17 titulů mistra republiky. Na všech třech Olympijských hrách, kde se MTB představilo, závodili bikeři z týmu bankovního ústavu - 1996 Atlanta: Kateřina Neumannová, Kateřina Hanušová, Pavel Camrda; 2000 Sydney: Radim Kořínek; 2004 Atény: Radim Kořínek. V historických tabulkách nejlepších českých výsledků figurují Michalovi svěřenci: Kateřina Neumannová - 2. místo ME 1995, 9. místo MS 1995, Radim Kořínek - 14. místo ME 2002, Tereza Huříková - 1. místo MS jun. 2004 silniční časovka, 1. místo MS 2005, Pavel Elsnic - 3x mistr ČR.

Neoddělitelnou součástí týmu ČS MTB je také mechanik Jan Přistoupil alias Dlouhán, bez kterého si sotva kdo dokáže mančaft představit. Stejně jako bez jeho šéfa Michala Picka. Tyto dvě nezávodní ikony týmu a dobré kamarády rozdělila 4. března tragická událost na Kanárských ostrovech. V Dlouhánově srdci, stejně jako v té mojí a mnohých dalších, zůstane nadlouho velmi viditelná jizva. A jeho slova jsou toho důkazem:

"S Michalem jsem spolupracoval dlouhých 15 let. Po celou dobu co dělám s kolama se mě vždy všichni ptali, jak jsme se k tomu vlastně dostal. Jako studentík, v roce 1992, zažraný do horského kola, jsem navštívil nově vzniklou prodejnu HET sport, kterou založil Michal Pick dohromady s Romanem Čermákem a tam jsme se také poprvé potkali. Po čase jsme se poznali lépe a já tehdy dostal nabídku, jestli bych nechtěl, jako brigádu, chodit montovat kola na krám. Od roku 1993, jsem mohl dokonce jezdit na  závody s nově vzniklým týmem Ricoh-Impromat, což byl pro mě klukovský sen. Zažil jsem  pak i vznik ČS MTB Teamu v roce 1994. Později, v roce 1995 mě Michal oslovil, jestli nemám zájem dělat mechanika u teamu na plný úvazek. Ani minutu jsem neváhal. Michalovi tedy vděčím za to, co teď jsem a co dělám, a že jsem měl to štěstí a moje práce se mi stala koníčkem. Strávil jsem s ním nejhezčí roky svého života a stále se nedokážu srovnat s tím, že už to skončilo.

Michal dokázal 13 let udržet chod teamu, který patřil a patří k nejlepším u nás. Stali jsme se tak díky podpoře České Spořitelny i služebně nejstarším fungujícím teamem na světě vůbec! Zažili jsme spolu spoustu dobrého i zlého a vždycky jsem ho bral spíš než šéfa, jako dobrého kamaráda. Trávili jsme společně na závodech a soustředěních drtivou většinu roku. Jeho odchod je obrovskou tragédii pro celou českou cyklistiku, pro mě o to větší, že odešel můj dobrý kamarád. Datum 5.3. si budu pamatovat, jako den, který vůbec být neměl.

Nezbývá mi bohužel nic jiného, než říct: Sbohem Michale, děkuji ti za vše a doufám, že se máš v tom cyklistickém nebi dobře a směješ se sem na nás dolů,“

Nešťastná náhoda, která sice symbolicky - na bicyklu, ale přesto ukončila Michalův život, jen těžko zacelí ránu v nás, kteří jsme ho měli rádi. Ještě težší to jistě bude mít Michalova rodina s dcerkou Barborkou a synem Daníkem. Otázkou však zůstává, jak se ze ztráty svého šéfa vypořádá jeho druhá rodina - tým vstupující do nové sezóny. Držme jim palce, ať se jim to podaří.

Poslední rozloučení s Michalem se koná zítra v 11:00 v Praze Strašnicích.

Michal Pick 22.3. 1965 - 4.3. 2007

1980-1984 Střední průmyslová škola grafická, obor fotografie
1985 zaměstnán v ČTK
1986-1991 Filmová akademie muzických umění, katedra umělecká fotografie
1992 svatba s Ivanou
1992-1996 HET sport a prodejna cyklistických kol
1993 narození dcery Báry
1994-2007 šéf České spořitelny MTB
1997 narození syna Daníka
2003-2007 fotograf MTBS.cz


Možná lépe než všechna slova nám Michala může připomenout fotogalerie z let minulých i současných, za kterou děkujeme zejména jeho dobrému kamarádovi Ondřejovi a Markétě Navrátilové.

Fotografie Michala Picka /foto: O. Hošek, M. Navrátilová, P. Bureš, J. Němec, P. Nosek, Dlouhán, Z. Menšíková/

Připomenout si můžete i Michalovu skvělou práci v našem mini-medailonku - 19 nejlepších fotografií pro MTBS

The Best of Michal Pick

 

Přečteno - 15599x Tagy: rozhovory
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Olympijské hryOndřej Cink: Výkon dobrý, ale druhý defekt mě zlomil
    Ondřej Cink: Výkon dobrý, ale druhý defekt mě zlomil
  2. Olympijské hryKouč techniky na OH Matěj Charvát: trať hraje našim do karet
    Kouč techniky na OH Matěj Charvát: trať hraje našim do karet
  3. Olympijské hryAdéla Holubová nasává olympijskou atmosféru, rozhodit se ale nenechá
    Adéla Holubová nasává olympijskou atmosféru, rozhodit se ale nenechá
  4. OstatníNino Schurter: Nové Město, to je jako vracet se domů
    Nino Schurter: Nové Město, to je jako vracet se domů
  5. Ostatní závody"Cílem je letos vítězství," hlásí Petr Vakoč před Unbound Gravel
    "Cílem je letos vítězství," hlásí Petr Vakoč před Unbound Gravel
  6. Ostatní závodyCape Epic 2024: newbie Petruš a Hník mohou těžit z týmové sehranosti
    Cape Epic 2024: newbie Petruš a Hník mohou těžit z týmové sehranosti

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 Daniel.J - vloženo: 20.03.2007 v 06:31:58

    jak to vlastně bylo - Může mi někdo krátce popsat tu nehodu, stále nikde jsem nenašel jak se to stalo. Je jedno na čí straně byla vina , důležité je myslím poučit se z chyb .

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 Tomáš Přibyl - vloženo: 19.03.2007 v 22:46:10

    díky - Je to už víc jak čtrnáct dní, co se stala ta hrozná věc; pořád se s tím faktem nedokážu srovnat a zítřejší den bude jeden z nejhorších, které jsem kdy prožil.Upřímně chci poděkovat redakci MTBS a Germénovi zvlášť za všechno to, co tady bylo o Michalovi publikováno. Je to čistá pravda a o to horší je celou realitu přijmout. Přesto žádná slova nemohou ani zdaleka vyjádřit, co jsme k našemu kamarádovi cítili.Lidi, mějte se víc rádi...

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744