Citlivý vitamín bez kterého to nejezdí

S „céčkem“ zacházejte v rukavičkách, je to citlivka!
Člověk, ač je nazýván pánem tvorstva, si na rozdíl od drtivé většiny svých zvířecích „poddaných“ nedokáže vitamín C (kyselinu askorbovou) ve svém těle syntetizovat, natož ukládat na horší časy. „Céčko“ patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě a řadí se spolu s kyselinou listovou, vitamíny B12, B5, B1, K a A k méně stabilním mikronutrientům.

Jak už jsme si řekli, je kyselina askorbová považována za „citlivku“, osudově na ní působí zejména vyšší teploty, vzdušný kyslík, světlo, vyluhování a dlouhodobé skladování. Ztráty, které utrpí na tento vitamín původně bohatá potravina při nešetrném kuchařském zpracování, mohou být tak vysoké, že se konečné hodnoty blíží nule! 

Unavený až k smrti
Dlouhodobý nedostatek kyseliny askorbové může mít za následek mnoho zdravotních problémů, např.: zvýšenou náchylnost k infekcím, chronickou únavu, špatný stav dásní (krvácivost, záněty), zvýšenou kazivost zubů, křehkost cév, problémy s křečovými žilami, poškození pojivových tkání, žaludeční nevolnosti, podrážděnost.

Asi nejvíce potíží si kdysi s nedostatečným příjmem „užili“ námořníci, pro které měl deficit vitamínu C fatální následky; kurděje a smrt.

Citlivý, leč mocný a potřebný
Vitamín C je naprosto nezbytný pro optimální funkci buněk. Nejenže se podílí na tvorbě mezibuněčné hmoty aje potřebný pro syntézu kolagenu (důležitého pro cévy, šlachy, vazy a kosti), ale jeho antioxidační vlastnosti mu propůjčují roli ochránce buněk před poškozením tzv. volnými radikály (např. dusitany, těžkými kovy, herbicidy, pesticidy, přepálenými a žluklými tuky apod.) z potravy a okolního prostředí. Kyselina askorbová ovlivňuje i vytváření některých hormonů a účastní se tvorby imunoglobulinů (typ protilátek). Ovlivňuje aktivitu bílých krvinek, majících značný vliv na celkovou obranyschopnost organismu. Vitamín C přispívá k vstřebávání železa, jeho nedostatek (chudokrevnost nebo-li anemii) je tedy krátkozraké řešit pouze podáním preparátů obsahujících železo.

Kyselina askorbová dále napomáhá odbourávat cholesterol v játrech, což ji zařazuje mezi zdatné bojovníky s aterosklerózou a jejími závažnými komplikacemi (např. angina pektoris, infarkt).

Potřeba roste při námaze i stresu
Potřeba vitamínu C roste nejen při dlouhodobém psychickém zatížení, ale samozřejmě i při vyšší fyzické námaze - např. při sportu.Více „céčka“ by měli konzumovat pacienti s infekčními chorobami, jedinci po operacích a úrazech. Na dostatečný příjem musí dbát i kuřáci (asi o 35 mg/den více), vášniví milovníci alkoholu a jedinci žijících v oblastech s velkým znečištěním ovzduší. Zvýšený přísun zajistěte též v případě, že se léčíte acylpyrinem (anopyrinem, aspirinem) nebo diuretiky.

Kyselina askorbová může chybět i ženám užívajícím hormonální antikoncepci. Doporučený denní příjem se odhaduje na 75 - 90 mg pro dospělého. Jelikož „céčko“ patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, jeho přebytky se v organismu neukládají, nýbrž vylučují močí. Nicméně existují studie, které naznačují, že dlouhodobé podávání vysokých dávek vitamínu C (1000 mg a více) může být ze zdravotního hlediska rizikové.

Pilule nebo bobule?
Toť otázka, která zmítá laickými i odbornými kruhy. Publikované studie na toto téma často vykazují protichůdné závěry. Většina odborníků se však shoduje na tom, že výhody příjmu vitamínu C z přirozených zdrojů, převažují nad výhodami užívání vitamínových preparátů. Spolu s ovocem či zeleninou totiž konzumujete i množství dalších biologicky aktivních látek (enzymů, vitamínů, minerálů, nejrůznějších typů vlákniny a biologicky aktivních látek, jejichž pozitivní působení na organismus je stále zdrojem bádání).

Jelikož je kyselina askorbová substancí nestálou a k zevním vlivům velmi choulostivou a zemědělská „výroba“ nás celoročně zahrnuje množstvím ovoce a zeleniny, které dle mnoha srovnání bývá na vitaminy poměrně chudé, zdá se být výhodné, alespoň v období zvýšené potřeby organismu, kombinovat obě varianty příjmu.
 

Foto: Imagesource