Při 1000 Miles na věku nezáleží, rozdíl věku bikerů je 50 let

Nejdrsnější ultramaraton napříč Československem bez zajištění, Craft 1000 Miles Adventure, potvrzuje staré známé rčení: "na věk nezáleží". Důkazem toho jsou čerstvě osmnáctiletá bikerka Markéta Marvanová a sedmašedesátiletý dobrodruh a cyklo tremp Jan Vlasák, kteří se připravují na závod startující 30. června 2013 v nejvýchodnější slovenské dědině Nová Sedlica. Oba tak posouvají pomyslné hranice "normálnosti", pro někoho již takto "šíleného" závodu. Markéta se tak stává nejmladší účastnicí a Honza nejstarším účastníkem. Jak se na extrémní závod připravují a s jakými očekáváními do něj nastupují?

Do startu nejdrsnějšího závodu na evropském kontinentu Craft 1000 Miles Adventure 2013 zbývá necelý týden. Příprava závodníků vrcholí. Dva závodníci, které od sebe dělí téměř "půl století", dva životní příběhy, ale jeden společný osud – Craft 1000 Miles Adventure. S jakými pocity do závodu nastupuje nejmladší účastnice, na co se nejvíce těší dobrodruh, pohodář a účastník loňského ročníku Honza Vlasák?

Markéta Marvanová "Peggy"(*1995): teprve osmnáctiletá studentka gymnázia, přestože kouzlu cyklistiky propadla teprve před rokem, nedokáže si již svůj život bez kola představit. Před klasickými maratony preferuje vícedenní extrémní závody. V zimě doprovází českou reprezentaci vozíčkářů na závody a tréninky v monoski. Díky práci s handicapovanými se dostala do týmu "Černí koně", jejichž MTB tým reprezentuje na závodech. Ve volném čase se věnuje horolezectví, plavání, gymnastice, běhu a lyžování. Nedávno vyhrála společně s Jirkou Mílem závod 24 Hours MTB.

Jan Vlasák (*1945): horolezec, dobrodruh, cyklotremp a spisovatel v důchodu. Část svého života prožil ve Vysokých Tatrách, kde pracoval jako nosič, topič v kotelně horského hotelu, ve volném čase se věnoval horolezectví. V Tatrách lezl např. s Peterem Hámorem, slavným slovenským horolezcem. Na kole procestoval 50 zemí světa. Jeden z našich nejlepších outdoorových literárních humoristů, který ve svých knížkách z cest břitkým, suchým humorem komentuje zážitky s domorodci a někdy i s našinci. Výborný vypravěč, jehož cestovatelské diashow poznáte podle záchvatu smíchu posluchačů v sále. Historky ze svých cest shrnul do řady knih Pravidelný účastník extrémních závodů na horském kole nebo běžkách. Při loňském ročníku závodu Craft 1000 Miles Adventure, z důvodu závady na kole dokončil "krátkou" trasu 500 mil.

Tradiční otázka na začátek, kolik máte letos najeto km?
JV: Do této chvíle mám najeto něco mále přes 3000 km na horském kole.
MM: Letos jsem najela 2800 km na horském kole.

S jakými pocity na start závodu míříte?
JV: Začínám se těšit. Trochu se nervuju kvůli nahrání trasy do GPS, loni to byl trochu problém. Doufám, že mě po týdnu na trase nepřepadne touha po "gaučingu" v bačkorách u televize :-)
MM: Poslední dobou nemyslím na nic jiného. Aktuálně se moc těším, nemůžu se dočkat, až opustím každodenní všednosti, neustálé poslouchání něčích problémů a lidskou neochotu. Těším se mimo civilizovanou Prahu.

Z čeho při závodě máte největší obavy?
JV: Na Slovensku asi z medvědů a cikánů. Příběhy závodníků z loňska byly hodně podmanivé. Mám kvalitní zvoneček od albánských bačů.
MM: Největší obavy mám z brodů. Vodu mám ráda, ale vzbuzuje ve mně velký respekt. Trochu se bojím z přecenění svých sil. Spaní pod širákem, v zimě nebo mokru, mě problémy nedělá. Trochu mám strach z medvědů spolunocležníků.

Na co se při závodě nejvíce těšíte?
JV: Do Skalné u Aše (cíl dlouhé trasy Craft 1000 Miles Adventure 2013 v Chebském výběžku)
MM: Těším se na překvapení, nové zážitky a vyčerpání. Těším se na extrém! :)

Jak vaše rozhodnutí startovat v extrémním závodě komentují rodina a kamarádi?
JV: Jsou zvyklí a docela mně fandí.
MM: Moji rodiče a nejbližší okolí z toho nejsou nijak vyplašení. Nedokáží si uvědomit nebezpečnost závodu a tak z nevědomosti nepociťují strach. Jediný táta se mě snažil malinko odradit, ale já se nedala. Máma na mě vidí mé nadšení do závodu a tak je spokojená a radši se na více neptá.

Máte nějakou speciální taktiku?
JV: Ani ne. Jet svým tempem... nerad jezdím potmě, takže po 22 hodině se někde rozložit a ve 4h být znovu na trase.
MM: Přežít, užít si to a nic nikam nehnat. Nemám rozvrhnuté kilometry na den ani nic podobného. Dokud budu mít sílu na pohyb vpřed, tak to nevzdám. Mít to urovnané v hlavě a počítat s nečekaným; to je má taktika.