Rádes se loučí

Poslední závod kariéry má zítra před sebou čtyřiatřicetiletý biker, dvojnásobný olympionik a pětinásobný mistr ČR Radim Kořínek. O konci kariéry jsme si s Radimem přijeli podebatovat do Olomouce...

Autor: Jan Němec

Oderská Mlýnice, řeklo by se běžný závod na konci sezóny, kde se schází skvělá konkurence a parta. Letos a konkrétně již zítra to bude platit jakbysmet. Pro jednoho člověka však bude mít tento závod zcela jiný rozměr. Radim Kořínek se v Odrách naposledy postaví na start coby aktivní závodník. Bude to rozlučkový závod, takový, jaký loni měli například Ján Svorada nebo Lubor Tesař.

Rádes, Kokoška, Kořka jak jej kolegové cyklisti nejčastěji přezdívali byl nejvýraznější postavou českého bikingu, byl na dvou olympiádách, tituly mistra republiky má ze čtyř disciplín. Pravidelně objížděl světové poháry a mistrovství světa. Za svou čtyřiadvacetiletou kariéru byl členem sedmi týmů: začínal v Sigmě Olomouc (silnice a cyklokros), chvilku pobyl ve středisku mládeže v Uničově, pak odešel do Plzně, kde jezdil pod taktovkou Františka Raboně a Libora Matějky, to se psal rok 1992. O rok později se tým transformoval na Olpran Plzeň, o další rok později přešel do týmu Česká spořitelna MTB, kde strávil nejdelší dobu své kariéry. V roce 2003 si odskočil do Olpran Dominatoru, ale za rok byl opět zpátky po Radim Kořínek v cíli MS 2002 v Kaprunu - fotka, která se dostala až do výběru výstavy Czech Press Photoboku Michala Picka a Dlouhána. Rok 2006 byl pro Radima zlomový, založil svůj mančaft Maxidek Cannondale, jehož barvy hájí dodnes a zítra v něm odstartuje svůj poslední závod.

Čtyřiatřicetiletý olomoucký rodák dokázal získat dres mistra ČR v cross country překvapivě pouze jednou, zato dvakrát ve sjezdu, jednou ve štafetách a jednou v marathonu. Startoval na Olympijských hrách v Sydney a v Aténách a za svůj největší úspěch považuje 14. místo na ME a dvě patnácté příčky v závodech světového poháru.

Naposledy jsme s Radimem sešli k rozhovoru pro MTBS v roce 2004, dnes uzrála ta správná doba sejít se znovu.

Radime, tohle byla tvoje poslední sezona. Vzpomínáš si na svoje začátky?
Tak s kolem jsem začínal tuším v roce 83, kdy jsem ještě koketoval s fotbalem, ale pořád mě nějak v tu dobu táhlo kolo. Lákalo mě to, ale neměl jsem kolo, tak jsem se přihlásil do nějakého náboru ve škole do cyklistického oddílu. Začátek byla všeobecná příprava, hrál se fotbal, běhalo se v tělocvičně a až na jaře přišlo období, kdy se začalo trénovat na kole a když sem tenkrát dostal prvního Favorita s blatníkama, tak jsem začal trénovat pravidelněji a potom přišly i závody. Vůbec první bylo Brno - Bítěš - Brno. Pršelo od začátku až do cíle. Je to fakt dávno...

Jaké jsou pocity po tolika letech? Je ti to líto? Jsi pevně rozhodnutý? Stává se, že závodníci rozhodnutí třeba po roce změní...
Já jsem na to šel šikovně, protože před měsícem jsem byl na závodě cross country v Budapešti, s Pavlem Boudným a Jirkou Hudečkem, ale nezávodil. Poprvé jsem dělal bufet a staral se o ty kluky od začátku od vyzvednutí čísel, přes ubytování až po závod samotný. Nachystal jsem se na ten závod jako bafík s tím, že jsem si i s klukama projel trať. Když jsem ten závod pak viděl z role toho bafíka, jak se kluci strašně trápí, tak asi nastal ten pravej čas na odchod, protože mi v tu dobu vůbec nevadilo sedět na tom bufetu. Ikdyž i tak jsem byl po tom dni dost hotovej... :-)
Už jsem zkrátka naplnil nějakej svůj cyklistickej hrnek a myslím si, že končím v pravou chvíli. Už jsem toho naplněnej a tím, že se dál motám kolem kola, tak mi to ani nevadí, že končím. Akorát prostě nebudu závodit, ale když budu cítit, že mi ty závody chyběj, tak si na závodech typu Kolo pro život můžu kdykoliv zase zazávodit.

Co byl ten impulz skončit?
Bylo to letos po jarních závodech. Motivovalo mě sice jet na třetí olympiádu, ale jsem soudnej, takže pokud není člověk schopnej závodit se světovou špičkou, tak je jasný, že není šance o olympiádu bojovat. Prostě jsem se rozhodl, že po téhle sezoně skončím a pokud se tým povede zabezpečit, tak bych se do toho vrhnul jako manažer a dělal práci, která se motá kolem toho, co jsem celý život dělal. Vím, co mě čeká, poučil jsem se z chyb a chtěl bych to zase trochu posunout a hlavně ti kluci co v tom týmu budou, aby měli čistou hlavu a možnost závodit a nemuseli se starat o ty věci okolo, jako jsem třeba musel já ty poslední dva roky.

Jaké to bude loučení? Smutné nebo veselé?
Doufám, že to bude veselé, protože vím, že přijede Pavel Padrnos, Jánčí Svorada a další hromada lidí, kteří mě ten můj cyklistický život provázeli. V závodě asi nebudu bojovat o přední umístění, protože jsem se v poslední době tréninku moc nevěnoval, ale každopádně si to užiju.

Jaký je tvůj nejhorší a naopak nejhezčí zážitek z cyklistiky.
Žádnej katastrofickej zážitek nemám, ale samozřejmě pády a podobné věci jsou nepřijemné, ale naštěstí jsem z toho vyšel jen s odřeninama.
Pozitivních zážitků je daleko víc. Třeba účast na velkých závodech jako byly olympiády. Rád vzpomínám na zájezdy do zahraničí, kdy těch pěknejch zážitků bylo fakt moc.

Jaké byly tvoje nejoblíbenější závody?
Hrozně rád jsem závodil tady v Olomouci. Když se tu jezdil český pohár nebo mistrovství republiky, tak jsem se vždycky hrozně těšil a většinou se mi tady dařilo. Přišlo hodně lidí a byl jsem doma, takže bylo vždycky hrozně hezký tady závodit.

Co považuješ za svůj největší úspěch v kariéře?
Úspěch byl probojovat se na Olympijské hry. Nebyl to vždy jen jeden závod, ale bylo těch akcí mnohem a mnohem víc a musel jsem se dostat skrz nějaký nominační síto. Poprvé si pamatuju, že sem soupeřil s Vencou Ježkem a Pavlem Štíchou, bylo to ve třech závodech světového poháru a já jsem byl před tím prvním závodem nemocnej, trošku sem se trápil a věděl jsem, že pokud ty závody neobjedu, tak na tu olympiádu nepojedu. Ale povedlo se to a měl jsem z toho pak strašnou radost, protože to nebylo vůbec zadarmo. Michal Pick pro mě tenkrát udělal hrozně moc, nechával mě samotnýho v Německu a jezdil za mnou, protože se ty závody jeli po sobě. Rozhodl až závod v Belgii, kde se ukázalo, že sem o ten kousek lepší, takže to byl asi největší úspěch. Druhej potom asi když jsem měl nepříliš povedenou sezonu v Olpranu a poslední šance udělat výsledek bylo mistrovství republiky v maratonu v Mostě. Tvrdě jsem se připravoval a byť nejsem maratonec-specialista, tak jsem nakonec vyhrál. Po sjezdu a crosscountry sem získal další titul, takže z toho jsem měl taky velkou radost. Dneska už to někdo bude těžko dávat dohromady aby vyhrál sjezd, maraton a crosscountry....

 

Dokážeš řict jaké bylo tvoje nejoblíbenější kolo?
Ze začátku jsem jezdil na Cannondalu a teď ke konci jsem se k němu zase vrátil, takže to je značka, která mě provází celý život, ale měl jsem řadu dobrejch kol a vždycky se to povedlo nějak skloubit. Ať už to bylo dlouhá leta Morati - titanové rámy, které jsme jezdili ve Spořitelně a na kterém jsem jel olympiádu v Sydney. Sídlili kousek od Olomouce, takže jsme měli blízký vztah. Pak přišel na řadu Superior a další olympiáda v Aténách. S tím kolem jsem furt v kontaktu, protože jsem ho pak prodal kamarádovi. Ještě je na něm ta nálepka ze značení kol. Superior je nosná značka co prodávám ve svém obchodě, takže všechny značky co jsem v životě jezdil jsem se pak snažil tady prodávat.

Kdo byl tvým nejlepším parťákem?
Určitě Martin Kaňkovský. Byl u mého zrodu, jel na olympiádě v Soulu, pak přestal závodit a později s náma zase začal a vzal mě do té špičky sebou. To pro mně byl hodně zlomový okamžik, kdy mě Martin stáhl do té velké cyklistiky a otevřel mi cestu do Fiatu nebo potom do Spořitelny. Předával mi zkušenosti a byl největší osobností v mém cyklistickém životě, která mi nejvíc pomohla.

Máš v Olomouci spinning, obchod a tým. Jaká role ti bude sedět nejlíp?
Důležitý je, aby mě to bavilo a na druhou stranu, aby byl člověk schopen zabezpečit rodinu. Mám kolem sebe dobrou partu lidí, takže to dobře funguje. Spinning a tým musím dělat já na 100%, protože to na mě závisí. Tým je největším lákadlem a chtěl bych se tomu věnovat asi nejvíc.


Co říkáš letošním výsledkům Milana Spěšného, Jardy Kulhavého, holek a tak obecně?

Dá se říct, že Kulhavý nepřekvapil ba naopak z něho mám radost. Už při těch tahanicích o nominaci do Atén, kdy se to štěstí k němu přiklonilo, tak si myslím, že to je dobrý odrazový můstek před Čínou, protože to bude znát a je to velké plus pro něj. Myslím, že když vydrží a neudělá přes zimu nějkou chybu, že by mohl udělat velký výsledek a celkově naší cyklistice pomoct. Před Milanem smekám, jeho výkonost šla nahoru schod po schodu. Tvrdou prací! On jde do každého závodu na 100%. Letos udělal spoustu pěkných výsledků a minimálně by si tu olympiádu aspoň zasloužil. Teď jde o to, jak se tam prokouše s tím mládím, se Škarnitzlem nebo Friedlem, který můžou přes zimu udělat obrovský skok a dostat se na úroveň jako třeba Kulha. Milan ty krůčky dělá postupně a těžko říct, jestli je na svém vrcholu nebo jestli může stoupat dál.
Sezona celkově ukázala že ti mladí kluci na to mají, dorostou a můžeme ve světě závodit.
U holek je obrovská smůla, že jsou dobré dvě a ne tři a pokud nebudou obě startovat na olympiádě, tak to bude obrovská škoda. To co letos předváděly je neuvěřitelný. Když přijedou na svěťák a jsou obě v desítce... to je fantazie! Klobouk dolu!

Za MTBS ti Rádes přeju hodně zdaru ve tvých dalších působištích!

Foto: Michal Pick & Jan Němec

Přečteno - 8553x Tagy: rozhovory tymy
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Ostatní závodyBlinduro sklidilo úspěch, pořádat závody mě baví, říká Prokop
    Blinduro sklidilo úspěch, pořádat závody mě baví, říká Prokop
  2. Týmy a klubyJe čas Kapitáne, odplouváme! Nová životní cesta Ondry „Lampíka“ Paura
    Je čas Kapitáne, odplouváme! Nová životní cesta Ondry „Lampíka“ Paura
  3. Mistrovství EvropyČeské želízko v ohni Jana Czeczinkarová doufá v další medaili
    České želízko v ohni Jana Czeczinkarová doufá v další medaili
  4. Týmy a klubyJiří Novák: Závodění miluju, ale končím!
    Jiří Novák: Závodění miluju, ale končím!
  5. Mistrovství světaKulhavý: Porazit Schurtera je dobrá motivace na příští rok
    Kulhavý: Porazit Schurtera je dobrá motivace na příští rok
  6. Mistrovství světaVrcholný závod Jaroslava Kulhavého: Do trojky by to mohlo být
    Vrcholný závod Jaroslava Kulhavého: Do trojky by to mohlo být

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 Dominika Kořínková - vloženo: 11.01.2011 v 17:13:55

    neasi máš pravdu je fakt mocnej a viš proc?....protoze je muj táta....já sem totiz Dominika Kořínková

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 z.z. - vloženo: 30.09.2007 v 00:03:52

    respekt Rades, dekujem! :)

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 fotokritik - vloženo: 29.09.2007 v 12:02:37

    at se dari " - At se Korinkovi dari ! Je to takova ikona ceskeho MTB a asi hned tak jej nikdo neprekona v tom co dokazal.A hlavne je to spravnej charismaticckej klucnia :)

    ale jediny co mi na clanku vadi je skryta reklama na jeho obchod!

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 tomas - vloženo: 28.09.2007 v 09:56:54

    dik - Je dobře že Rádes zůstane v závodní cyklistice a věřím, že jí jako člověk, který toho sám jako závodník hodně zažil, pomůže a to ne jen jako šéf svého týmu. Spolu s dalšími bývalými závodníky, nyní manažery týmů, kteří vědí jak to chodí, musí dohlídnout na to, aby se některý věci dělaly líp. Talentů máme dost, ale je potřeba s nimi správně pracovat. Díky za skvělou reprezentaci v minulých letech a hodně sil a elánu do bafuňařiny :-)

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744