ROZHOVOR: Jsem připraven, ale mám ještě rezervy! hlásí Kulhavý

Budou těžké zbraně zase chrlit oheň? Christoph Sauser a Jaroslav Kulhavý (Investec-Songo-Specialized) budou nastupovat do Cape Epic 2015 minimálně jako spolufavorité. Speciálně poté, co Sauser dosáhl svého čtvrtého triumfu v roce 2013, v tom samém roce zvítězil i na maratonském mistrovství světa a Jaroslav ho na trůnu vystřídal v roce 2014. Na papíře vypadají dokonce jako favorité.

Ale Cape  Epic se nevyhrává na papíře. Jede se v brutálním terénu Western Cape, kde už mnohokrát ambice favoritů skončily pády, zraněními  a zničenou technikou. Sauser o tom ví své; v letech 2008, 2009 a 2010 z různých příčin nedokončil nebo skončil v poli poražených.

Susi  je viditelně potěšen tím, že je zpátky ve dvojici s českým „strongmanem“. Říká k tomu: „Jaro je více méně kombinací všeho, co potřebuješ pro úspěch v Cape Epic. Je silný jak elektrárna, speciálně na plochých úsecích. A v kombinaci s jeho technickými schopnostmi je pak vidět ten rozdíl od ostatních.“

Sauser tipuje jako největší konkurenty Hynka s Lakatou, Platta s Huberem a Hermidu s van Houtsem. Zároveň se vyjadřuje hodně vřele o jejich záložním (suport) týmu, který tvoří domácí dvojice Nico Bell a Erik Kleinhans (Specialized RECM).  Říká přímo: „Jsme  šťastlivci, že pro nás ti dva znovu jedou na úkor svých osobních ambicí. Ti kluci nejsou jen naše zajištění, ale také jsme velcí přátelé. Vím, že pro nás udělají všechno, abychom vyhráli a jestli to vyjde, bude to i jejich titul. Doufám, že bude příležitost jim to snažení  v některé z etap  vynahradit.“

Bezprostředně před odletem do Afriky jsme zastihli i Jaroslava Kulhavého, s novým účesem a objektivně pěkně vyšvihaného...

Járo, shrň ještě krátce své vystoupení na kyperském Sunshine Cupu, co ti to napovědělo o formě?
Kypr byl vyloženě testovací, seděl jsem před tím jen 4 dny na biku.  Ale vyšlo mi to tam celkem dobře, až na jeden den, kdy jsem ztratil šanci bojovat o celkový triumf. Výkonnost šla nahoru každým dnem. První závody jsou vždycky ukazatelem, jak na tom člověk je, ale zároveň si musí tak trochu zvykat na terén a na kolo. Čím jsem starší, tím je to pro mě větší skok, jsem pomalejší, pomalu se rozjíždím :-) Mám ještě rezervy, ale počítám, že Cape Epic mě zase posune dál. 

Do Afriky tedy neodjíždíš ve 100% formě?
Odjíždím na Cape Epic připraven tak, jak chci, ale stále jsou tam ještě rezervy, hlavně v intenzitě. To se uvidí ve středu v Songo race ve Slamu, kterej se jede na 40 minut, ale pořád totální šrot. Je to zajímavej závod, ale nebezpečnej hlavně kvůli místním lidem, který se tam tak potácí mezi náma. Je tam pozvaná většina závodníků.

No a pak až v neděli prolog, takže ideální rozjetí...
Pak dvacet kiláků prolog, takže hodně podobný, no to bude asi hodně bolet maratonce. Pak už to bude jen o vytrvalosti. 

Příprava na cross country je tedy posunuta?
Srovnání oproti loňsku je samozřejmě jiný, je to velkej rozdíl už kvůli tomu, že jsem na tom letos zdravotně dobře. Navíc cross county svěťák začíná až koncem května, takže nejsem ve stejný formě, jako bych byl jindy. Cape Epic mi vlastně letos zapadá do přípravy na XCO sezonu - je to přirozený schod, který bych dělal v tréninku...

Co na to Susi, on tam asi už trénovat nechce...
Jsme spolu v kontaktu, ale nic nehrotíme. Susi chce po Cape Epic skončit, takže pro něj je to hodně důležitej závod, já tam ale nejedu nepřipravenej, to bych si nedovolil. I tým to bere prestižně, chce to vyhrát a já samozřejmě taky. Závod má opravdu největší ohlas a je v současnosti asi nejprestižnější. 

Jak se se Susim doplňujete?
Jako celek budeme fungovat skvěle, už jsme si to několikrát vyzkoušeli, minule jsem byl v pozici, kdy jsem na tom byl trochu líp. Uvidíme.

Co konkurence, koho si budete nejvíc hlídat?
Určitě Kristián s Albanem, jsou to asi naši největší soupeři, papírově. Pak je tady Platt s Huberem, vyhýbají se jim technický problémy, jedou nenápadně, ale budou silný. No a ještě Centurion Vaude a Multivan Merida. To jsou týmy, který mají šanci závod vyhrát, ale ono je těžký objet to celý bez krize. Stačí chybka a máš zásek jako hrom. Pak jsou tam i týmy, který se soustředí jen na vítězství v etapě. Samozřejmě se ale může objevit kdokoli nový.

Dá se krizi ubránit?
Důležitý je nepodcenit jídlo, pití a pak defekty, to je jako na Grand Tour, kromě toho, že za tebou nejede mechaničák. V průběhu etapy je důležitý hodně jíst a pít. Na feedzoně se musíš dobře najíst. Ale je to jiný než u jiných závodů, nikdo ti tam nic nepodává, čepuješ si vodu sám a jídlo taky. Na gely se to celý nedá objet, je potřeba to proložit normálním jídlem. Nesmíš připustit slabej den a navíc nezáleží jen na tobě, není to závod jednotlivců, ale jsme tam dva.

Defekty na Cape Epic, to je taková Ruská ruleta....
Úplně ubránit se jim nedá, je to i o štěstí. Jede se buší po 30 cm širokých trailech s 25cm kamenama v průměru, nevidíš vůbec nic, protože se práší. Musíš bejt pořád ve střehu, může tě švihnout větev, můžeš vlítnout do díry atd. Defekt je pak deset, patnáct minut ztráty. 

Jak velký problém pro tebe znamenají brzké ranní starty?
Je to problém :-))) Nechci tvrdit, že si zvykneš úplně, ale tak trochu ano. Musíš vstát v pět, najíst se atd. Naštěstí se moc neřeší rozjíždění. Když po startu není dlouhej kopec, tak se závodí třeba až po deseti kilometrech, začíná se většinou až od prvního kopce. 

Má váš tým velké zázemí na Cape Epic?
Neřekl bych, že nějaký obrovský, máme 3 mechaniky, 2 fyzioterapeuty, kteří se taky střídají ve vaření. Chodíme ale do společný jídelny na večeře, mají to perfektně zajištěný a je to ověřený.

Jak jste vybaveni po technické stránce? Nějaké speciality na Afriku?
Kromě vidlice jsme nic jinýho neřešili. Rock Shox RS1 funguje dobře, ale výměna není pohodlná.

Můžeš poodhlalit plány letošní sezony?
Uvidím, jak na tom budu po Epicu, ale možná pojedu už do Langenlois - ale to se rozhodnu až těsně před tím.  V plánu mám pak český pohár nebo Evropské hry v Baku. Každopádně prvním vrcholem bude svěťák v Novém Městě.

Rok před minulou olympiádou byl pro tebe famózní, jak důležitý bude předolympijský rok 2015?
2011 byl opravdu famózní rok - říkal jsem, že to bylo neuvěřitelný... Ale tenhle rok bude důležitej pro sebevědomí, uklidnilo by mě, kdybych byl stabilně v top pětce. Nerad bych zažil to, co poslední rok, kdy kontakt s bednou v podstatě nebyl. Ukáží až první dva svěťáky - špička je strašně široká, do pětky může skočit klidně někdo z patnáctky. 

Foto: Michal Červený