Sabine Spitz: Tereze věřím!

"Je tu dvanáct hodin a pětadvacet stupňů, právě se chystám na trénink," zněl z éteru hlas Terezy Huříkové. Nakonec se podařilo naladit i obrázek. Na plátně se objevila opálená Tereza v novém dresu. V dresu Central Haibike. (čtěte článek Tereza Huříková v novém týmu se Sabinou Spitz)

St. Wendel totiž nebyl jen o cyklokrosu. Poprvé se veřenosti také představil nový tým Sabine Spitz Central Haibike. A jelikož měla česká členka týmu již delší dobu v plánu soustředění v Arizoně, na prezentaci osobně chyběla. Díky dnešní technice jsme však Terezu mohli slyšet a vidět na živo. "Moc se těším! Myslím, že mi pomůže i podobná mentalita. Přeci jen se Španěly to bylo občas těžké. Třeba na trénink jsme se nedostali nikdy dřív než v 11 hodin," odpovídala na otázky moderátora. Svůj přenos zakončila v češtině pozdravem několika málo českých novinářů. "Vzkažte taky Kačence a Štybymu, že jim moc držím palce!" No, Terezo, pěkně jsi se držela!

Čistě dámský tým poskládala sama olympijská vítězka, která letos oslaví čtyřicáté narozeniny. "Podobné modely fungují. Podívejte se na Lunu nebo na Polky. Věříme, že společně můžeme dosáhnout podobných výsledků. Vybrali jsme si s mým mužem tři talentované bikerky, se kterými to chceme dotáhnout do Londýna na olympiádu a bojovat o medaile," řekla do pléna Sabine.

My jsme využili situace a požádali Sabine Spitz o krátký rozhovor. Nakonec se rozpovídala, jakoby nám chtěla vysvětlit všechno do posledního detailu.

Sabine, Tereza Huříková měla svojí nejhorší sezónu v životě a ty jsi jí vybereš do týmu. Proč?
My jsme sledovali Terezu už delší dobu. Znám ji roky, a viděla jsem, že v roce 2009 měla smůlu, když si zlomila klíční kost. Ten rok měla výborný začátek. Závodila jsem s ní na Kypru a viděla jsem, že je to talentovaná cyklistika. Vloni padla úplně na dno. Ale my věříme, že ten talent se nemůže nikam jen tak ztratit.

Takže věříš, že se Tereza opět vyšplhá ve výsledkových listinách nahoru?
Ano věřím jí. Sledovala jsem ji letos skoro celou sezonu a měla jsem pocit, že ta španělská stáj není pro ni to pravé ořechové. Ona mluvila o tom, jak mají úplně jiný denní režim, ale já myslím, že je to taky mentalitou Španělů. Řekla bych, že vypadala až nešťastně, myslím, že byla nespokojená z toho, že sezona 2010 nezačala stejně jako ta předchozí, ale důvodů bylo víc: změna kouče, nový tým, stěhovala se z Vimperku do Valašského Meziříčí. Bylo toho na ni zkrátka moc. Myslím, že před tím měla v České spořitelně celkem dobrou partu a dobré zázemí.

Hovořily jste spolu o tom, proč se sezóna nepovedla?
Samozřejmě, že jsem se jí ptala na důvody, proč jí to nejde. Když pochopíte, co se stalo špatně, máte vyhráno. Víte potom, co změnit. Ona mi odpověděla: ano, vím, můj italský kouč je opravdu výborný člověk, ale jeho trénink u mě nefunguje. Ale to je taky potřeba, to je zkušenost, ona je ještě mladá a tímto se učí. Když uděláte špatnou zkušenost, vrátíte se o krok zpět, dobré zkušenosti vás zase posunují. Já vím, že má talent a nemohl se ztratit, když bude mít dobré okolí, dobrý tým, který ji podporuje, může se zase dostat na pozice, kam patří. A ona je cyklistika, která by měla být pořád v TOP10 a v budoucnosti i na pódiu. Vždyť se dvakrát stala juniorskou mistryní, v prvním roce mezi třiadvacítkami zažila výbornou sezonu, byla v Pekingu na olympiádě, a to nemohlo zmizet, věřím jí.

Takže trenér byla jediná chyba?
No ona vám to snad neřekla sama?

No řekla, ale zrovna na trenéra si nestěžovala, spíše naopak!
Hmm, zajímavé. Myslím, že hlavní příčinou je, že se v týmu necítila vítána, možná si připadala jako odvržená. To, že si nevysloužila stejnou pozornost jako ostatní členové týmu, působilo na její psychiku, v bývalém týmu se všechno točilo kolem ní, tam rostla, měla stoprocentní podporu, odchod do španělského týmu byl ten problém, nezvládla tu změnu.

Central Haibike pro ni bude to pravé?
Nevím, jak dlouho ještě budu na horském kole aktivně závodit, ale vím, že jednou bych se chtěla věnovat týmu a předávat své zkušenosti dál. Líbí se mi například koncept Thomase Frischknechta. Proto jsem zkontaktovala i Terezu a zeptala se, jestli by nezačala uvažovat o tom, že by přišla k nám, jak to má se smlouvou. Nabídla jsem ji alternativu.

To jsi jí jen tak zavolala?
No nejdřív jsem jí psala mail a poprosila ji o číslo. Pak teprve volala.

Sama? To musela být asi dost překvapená, ne?
Ano, volala jsem já sama. Překvapená asi byla. Možná trochu víc. Myslela si, že volá Ralf (Ralf Schäuble - muž Sabine Spitz, manažer týmu Central Haibike), a pak byla strašně překvapená, že jsem to já.

Kdy to bylo?
Od podzimu jsme v kontaktu, potkali jsme se na začátku prosince, byla to legrace. Formální záležitosti kolem kontraktu zařizoval můj muž, její přítel Pavel byl taky zapojen do jednání, a to je důležité. My jsme to měli stejně, když máte partnera, ten musí být součástí týmu. Pavel je její šofér, masér, dělá spoustu manažerské práce.