Simpleride kemp v Kanadě

Náš trip začal 21.7. startem z letiště Düsseldorf, za pět minut dvanáct před zavedením víz. Kempeři byli připraveni na 11 hodinový let do Vancouveru, kde na nás čekal transfer na North Shore v podobě Zdendy Maňhala a jeho mini autobusu.

První den nás čekal brutální trail ve Squamish trvající 3 hodiny cesty dolů po rozmáčených kořenech, kde vidlice a tlumič neodpouštěli nezkušeným. Po prvním trailu všem došlo, že kanadské jezdění se o dost liší od toho našeho evropského, no prostě pořádný peklo!

Následující den nás čekal helibiking Rainbow mountain na Whistleru. Potom, co nás helikoptéra vykydla na sněhu nás čekalo převýšení 2150 metrů a nádherný výhled na panorámaty! Skoro čtyřhodinový sjezd po trailu se skalnatým, travnatým a hustě zarostlým terénem v prašném a horkém počasí nás každou minutu vyčerpával jak američani ropný pole v Iráku. Zastávek jsme moc dělat nemohli, jinak by nás sežrali komáři a black flies. Po dojezdu už jsme neměli sílu ani smočit spařený kaďáky v lesním potoce a to na nás čekaly další tři dny ježdění na Whistleru.

Whistler je nejznámnější a nejlépe fungující bike park světa. Napovídá tomu už 50 otevřených trailů se spoustou skills center a doplňkových aktivit. V průběhu prvního dne jsme se dostali od teorie k praxi pohybu těla při překonání skoku. Kempeři při posledních jízdách na trailu "Crank it up" skákali jak splašený kamzíci a jejich jezdecký level se v následujících dvou dnech posunul o několik příček. Že si i začínající freerideři viz Pavel a Brychťák troufli na traily jako "Freight train" a "No joke", což jako fakt nebyl "džouk"...

Pemberton, malý indiánský městečko ležící 50 km od Whistleru, kde na nás čekala další helikopotvora, která nás na třikrát vyčutla na peaku nad Tenquille lake, kde už ani lišky nedávají dobrou noc a nikdo vám tam nepřijde na pomoc. Pětihodinový zážitek z čistého freeridingu musel zanechat i vzpomínku v deníčku zarytého XCčkaře, kterým byl například Lukáš a Hykátor (japonec).

Černý mouchy tady žraly ještě víc a to jsme ještě každou chvíli čekali medvěda, bo voňavejma lívancema měli označkovanou celou cestu. Sloupaný mozoly do krve a oteklý prsty od brzdění znecitlivěly ruce natolik, že jsme to frčeli skoro v jednom kuse. Dole jsme do sebe kopli každej jednoho teplýho piváka a dozvěděli jsme se od lokální guida Patrica, že jsme první skupina, která dojela bez zranění a s úsměvem na tváři.

Směr Vancouver a North Shore jsme nabrali další den odpoledne po oklepání Pambertonských trailů. Nezapomenutelná projížďka na cruiserech po pobřeží Vancouveru dodala všem náboj pro další jezdění na North Shoru, kde houpačky, úzké lávky a dropy neodpouštějí.

Po zabalení kol, pár pivech s Diggerem a rozlučkové párty pod vedením hlavní šéfkuchařky Dany Maňhal jsme se začali psychicky připravovat na návrat do ČR. Dorazili jsme v cajku, vytáhněte vlajku.

Foto: Simpleride.cz