Singltrek ožil o víkendu závody MTB Rally

Předpovědi počasí slibovaly na víkend pohádku v podobě jasného nebe a jediné co by snad mohlo odradit bikery od výletu na kole, mohly být poměrně nízké teploty. Pravdou je, že noc z pátka na sobotu byla snad v celém Česku, co se mrazů týká, rekordní, ale s jasnou oblohou ranní jinovatka rychle roztála a suché traily nabídly všem úžasnou podzimní kulisu.

"Nechtěli jsme z toho dělat masovou akci. Rodinná atmosféra závodu má také něco do sebe a stejně by se sem k Hubertce nevešlo víc než nějakých stopadesát lidí." prozradil jeden z organizátorů závodu Jan Skřička. "Do budoucna plánujeme, že počet startujících omezíme právě na 150lidí. Jelikož se letos akce konala poprvé a máme tu cca 70 lidí, dá se očekávat příští rok větší zájem. Rozhodně z toho nechceme dělat Bike Vysočinu" dodává s úsměvem Honza který má společně s dalšími před sebou přípravu druhého dějství světového poháru v Novém Městě.

Tým organizátorů, kteří se rozhodli, letos uspořádat kromě svěťáku také dvě akce pro obyčejné bikery na dvou proslulých českých lokalitách, se netají tím, že chce své pořadatelské aktivity do budoucna rozšířit a tak se dá očekávat, že se pustí do příprav nejen tak trochu "megalomanské" akce v Novém Městě, ale rovněž do druhých ročníků Rychlebského marathonu a Rally závodu na Singltreku pod Smrkem.

Přestaňme ale předbíhat a pojďme se mrknout na to, co a jak se vlastně o víkendu na "smrkotrailech" uskutečnilo. Už propozice totiž lákaly na dva odlišné závody, které se však hodnotily společně a absolutním vítězem tak mohl být opravdu nejuniverzálnější biker.

Sobotní den patřil pravému Rally. To spočívalo ve třech rychlostních zkouškách, vytyčených na nejzajímavějších částech trailu. Všichni přihlášení nafasovali čip a mohli libovolněkrát prosvištět trať, která měla i s přejezdy mezi jednotlivými eRZetami zhruba dvacet klometrů. Do celkového pořadí se započítával samozřejmě vždy tem nejkratší čas, přičemž vítězem byl ten, který dosáhl nejnižšího součtu časů ze všech tří rychlostních zkoušek.

Zázemí závodu u chaty Hubertka, což je jedno z nástupních míst na traily, skýtalo závodníkům kromě kanceláře závodu také občerstvení v podobě chlebů se škvarkovou pomazánkkou, piva, teplého čaje a spousty gulášku, který přišel vhod všem kteří na akci dorazili juniory počínaje, ostřílenými šedesátníky v pelotonu konče.

Zatímco první rychlostní zkouška byla hodně o rychlosti a šlapání, druhá prověřila také kondici všech závodníků ve stoupání. Třetí pak už byla spíš kratičkou třešínkou na trailovém dortu. Nejrychleji se v sobotu s tratí vypořádal v součtu časů Jan Jobánek před druhým Ondrou Cinkem a třetím Matějem Nepustilem (všichni Merida Biking). Projet se a vyzkoušet traily si přijel ale také fourcrossař Michal Prokop, který ale na svém Epicu závod nehrotil a spolu s kamarády figuroval až kdesi uprostřed výsledkových listin. Užít si bikování a přitom vysloveně nehrotit přijel i šéf českého zastoupení Merida Petr Vaněk. Pohodová rodinná atmosféra, která proběhla zde i ve zmiňovaných Rychlebách byla společná pro obě dvě akce a všichni, kteří měli možnost ji zažít mi určitě dají za pravdu.

Neděle pak postavila před závodníky jednoduchý úkol. Absolvovat celou trať, včetně přejezdů v kuse a v co nejkratším čase. Závodníci byli na trať vpouštěni po jednom podle v opačném pořadí, než jak dopadli v sobotním závodě.

A jestliže v sobotu měli přeci jenom více šancí techničtí rideři, tak neděle prověřila závodníky i po fyzické stránce. Ačkoliv 20 km není nikterak dlouhý závod (nejrychlejší ho absolvovali za měně než 45minut) přeci jen časové rozdíly mezi prvním a posledním nebyly úplně malé.

Svou kondici a závodnickou fasádu ukázal stejně jako v sobotu Jan Jobánek, když o bezmála půl minuty ujel Ondřeji Cinkovi a o dvě minuty třetímu Matěji Nepustilovi. Zopakovalo se tak pořadí na stupních vítězů ze soboty, takže odpověď na to, jak dopadly celkové výsledky z obou dvou dnů je na snadě - úplně stejně.

Kompletní výsledkové listiny si můžete prohlédnout na stránkách SportSoftu.