World Cup DH No. 2

Ve francouzském Les2Alpes se letos podruhé sešli nejlepší světoví sjezdaři, aby se utkali o cenné kovy na jedné z nejrychlejších tratí SP...

Autor: Petr Bureš

Letos podruhé se sjezdaři sešli ve Francouzském Les 2 Alpes, aby tu změřili své síly v technických disciplínách světového poháru. Jestliže před týdnem zahajoval svěťák v deštivém a zataženém Skotsku s tisíci diváků, pak Francie byla pravým opakem. 

Až na výjimky totiž pálilo vysokohorské slunce a v zimě lidmi obležené středisko tak nabízelo překrásná panoramata na nedaleké ledovce. S diváky to sice již tak slavné nebylo, ale tím je Francie v posledních letech celkem proslulá. Ti kteří přijeli, byli ale odměněni pohledy, které se na závodech jen tak často nevidí.

Jelikož Francie následovala týden po Skotsku, část české výpravy se přesouvala přímo a tak byla na místě už od poloviny týdne. Lehké rozladění proto vyvolala inspekce obou tratí. Především fourcrosska byla totiž ještě několik dnů před závody ve značné fázi rozpracovanosti. Tam kde před týdnem byla zelená louka se bagříky usilovně snažily udusávat čerstvě vybagrované klopenky a mnohaskoky. Ještě v pátek ráno byla některá místa v hodně velkém konceptu, ale program byl nastaven tak, že první trénink se měl jet až v sobotu a to už bylo vše ready.

Sjezdová trať na tom byla tak trochu podobně. Na poslední chvíli se doplňovalo ještě několik brzdících retardérů. Les2Alpes je resort, kde sice očividně převládají zimní aktivity, ale v létě se tu také nudit nebudete. Svahy jsou zde totiž poseté mnoha freeridovými tratěmi, které sice "jen" brázdí zelené louky a sem tam vedou klopenkou, nebo přes malé skoky, ale nabízejí všem požitek především z překrásných rozhledů. DH trať se na několika místech napojovala právě na tyhle frírajdy. Prakticky jedinou technicky náročnější pasáží byla zhruba uprostřed tratě prudká skalka zakončená vcelku zavřeným esíčkem, takže kdo popustil brzdy víc než bylo zdrávo, měl problém se do nich vejít. Závodníky také dost trápil občasný výskyt ostrých volných kamenů. Jak v tréninku, tak ve vlastním závodě, se proto celkem často defektilo. Ostatní pasáže spočívaly ve šlapavých úsecích vedoucích po loukách. Průměrná rychlost nejrychlejšího tak překročila 50km/hod. Pro mnohé pak byla problémem i vyšší nadmořská výška. Start sjezdu byl situován do 2100m n. m. a cíl o 400m níže.

Ačkoliv ve Francii chybělo XC, organizátoři vcelku nepochopitelně zkomprimovali finále obou disciplín do neděle. Sobota tak patřila nejprve tréninku a kvalifikačnímu semifinále sjezdu a odpoledne tréninku a kvalifikaci 4x. Trochu byli tak znevýhodněni ti, kteří jezdí obě disciplíny, protože nejen, že je fyzicky náročné v jednom dnu absolvovat dvě disciplíny, ale především nepochopitelně napasovaný časový harmonogram dával na bezmála třicetikilometrový přesun mezi DH a 4x jen půlhodinu a to se opravdu stihnout nedalo.

Sítí sobotního DH semi se podařilo projít jen třem Čechům. Suverénně nejlepším se stal na 17. místě Adam Vágner Před druhým Kamilem Tatarkovičem na 34. místě a Vlastou Hynčicou (65.) Osmdesátka postupujících bohužel tentokráte unikla Michalu Marošimu a aby to nebylo po skotské smůle málo, tak opět kvůli technickému problému. Tím zrádným se Michalovi tentokrát stal několikasetmetrový úsek po startu, kde píchnul, ve třetí zatáčce šel díky tomu nekompromisně k zemi a dál musel pokračovat už bez větších nadějí na postup s prázdným zadním kolem.

Michala jeho pokračující smůla na svěťácích otrávila natolik, že se v neděli dopoledne rozhodl nejet, ani jako divák, na finále sjezdu a to je u Michala dost nezvyklé rozhodnutí.
 
Oproti tomu Adam Vágner byl se svým výkonem s kvalifikace spokojený. "Stáhnout dvě sekundy a byla by tam první desítka" snil Adam před nedělním dopoledním finále. "Rovinky jsem jednu šlapal v sedě a druhou jsem se vozil, ale ve finále do toho půjdu na plno" vyvracel naše narážky na volnější tempo v kvaldě v depu Adam. Tatarka se ze Skotska vracel do Čech a do Francie vyrážel spolu s Matějem Charvátem ve čtvrtek večer a tak dorazil na místo konání jako poslední z našich. O nic ale nakonec nepřišel, protože čtvrteční DH trénink byl zrušen a tak v první den ofiko DH trénování, v pátek, byl ready společně s ostatními. "Měl jsem takhle velké oči když jsem skočil skalku a vlítnul do toho esíčka" komentoval v cíli Kamil jedinou náročnější pasáž sjezdu. Ve Francii se poprvé letos na SP, ukázala i Floriánova formace Remerx Manitou. Sice jen v okleštěné sestavě Hynčica, Hoferek, Kotrla, ale přece. Vlasta Hynčica se jako jediný nakonec dostal do nedělního finále, zřejmě především díky slicku na zadním kole. Mimochodem my jsme se tomu nejprve tak trochu pod vousy smáli, ale semislick byl na zadním kole v cíli k vidění i u jiných riderů a riderek, a tak nakonec respekt...

V neděli dopoledne se na trať pustily nejprve ženy. Z kvalifikace pořadí naznačovalo opět jasnou situaci, že se bude závodit "až" o druhé místo, protože Anička Chausonnová na domácí trati s přehledem dominovala kvalifikaci o dvě a půl sekundy. Dopolední finále ale bylo dramatičtější, než bývá u žen zvykem. Nejprve usedla do hotseat třetí z kvalifikace Tracey Moseley (Kona Clarks). Zlepšila se o půl sekundy a čekala na to jak zajedou poslední dvě ženy na startu. Sabrina Jonnier (Intense) ale Tracey překonat nedokázala a v cíli se svým časem dostala na druhé místo. To už na trati diváci mohutně povzbuzují domácího miláčka A-C Chausson (Commencal Oxbow). Závěrečný skok do cílového klesání a sprint na cílovou pásku ale dává tušit, že se nebude radovat ani jedna z francouzek. Chausson je v cíli pomalejší o 14 setin sekundy. Finálové pódium má tak složení Moseley, Chausson, Jonnier. "Jsem šťastná, především po neúspěchu minulý týden ve Skotsku" svěřila se bezprostředně po skončení závodu Tracey. "Rozhodla jsem se obout Tioga semislick na zadek. Byl to risk, ale vyplatil se" prozrazovala v cíli recept na svůj úspěch vítězná britka.

Už v tréninku měl v jedné s pasáží velké problémy Nathan Rennie. Jeho polet nakonec skončil transportem sanitou do místní ošetřovny, kde se naštěstí podezření se zlomenin ani přetrhaných vazů v koleni nepotvrdilo a tak mohl Australan vesele nastoupit do kvalifikace. My jsme čekali jak se povede Adamovi Vágnerovi. Nakonec ze svého kvalifikačního času ukrojil ve finále dvě sekundy. Desítka to nakonec bohužel nebyla, ale 14. místo je i tak velkým úspěchem. "Dvě malinké technické chybičky, víc sil na sprintování a desítka by tam bejt příště mohla". Hodnotil svůj výsledek, který pro něj v celkovém hodnocení znamenal 21. místo, Adam Vágner.

Po vítězství Grega Minnaara v prvním závodě byli všichni zvědaví, kdo stane na stupni nejvyšším ve Francii, protože Minnaar s celým svým Honda týmem vyrazil na americkou Norbu a ve Francii se tak startovka musela obejít bez něj. Silná domácí trojice Barel, Gracia, Pascal si ale nechtěla nechat vzít domácí zlato lacino a tak se finále neslo jednoznačně ve znamení Francouzsko - Anglické bitvy. První z frantíků, kteří se měli postarat o obsazení stupňů vítězů byl šestý z kvalifikace Cedric Gracia. Ten se spolehlivě ujal vedení a usedl do hotseat. Ani mladičký Australan Sam Hill, ani David Vazques na Cedrikův čas nestačili a tak se šance na francouzský hatrick začaly pomalu naplňovat, protože na startu už v té chvíli chyběla pouze tři jména. První z nich se v cíli objevil Mickael Pascal (Maxxis - MSC). jeho čas na Graciu ale těsně nestačil a tak se v tu chvíli ocitl na druhém místě. Po chvíli se už začínalo ale ozývat další troubení z trati a do cíle se přiřítil v nejrychlejším čase Steve Peat (Orange) a bylo jasné, že Francie obsadí na pódiu jen dvě místa. O to která a kým měl rozhodnout poslední jezdec finále, první ze sobotní kvalifikace, Fabien Barel. Ten si ale na trati pořídil defekt a tak jeho časová ztráta narostla do mnoha desítek sekund, což pro něj znamenalo 76. místo.

Francie se tak překvapivě stala kořistí brita Steve Peata, pro kterého to byla do jisté míry satisfakce za jeho domácí závod před týdnem, kde mu zlato vyfoukli jejich zahraniční kolegové. A aby toho nebylo najednou zbytečně mnoho, tak hned následující týden budou mít všichni sjezdaři další možnost změřit své síly v rakouském Schladmingu. Z Čech se podle předběžných informací chystá do Rakouska největší počet riderů v historii svěťáků (údajně přes 40) a tak se na vás těšíme, fotky objednávejte předem MAILEM ... :-)

Foto : Petr Bureš & Filip Matuš

Přečteno - 6779x Tagy: svetovy pohar
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Světový pohárKrosový svěťák pokračuje, blíží se duny v Koksijde
    Krosový svěťák pokračuje, blíží se duny v Koksijde
  2. Světový pohárHorká premiéra SP ve Waterloo: Nash 6. a Boroš 13.
    Horká premiéra SP ve Waterloo: Nash 6. a Boroš 13.
  3. Světový pohárKrosovou sezonu startují dva závody SP v USA
    Krosovou sezonu startují dva závody SP v USA
  4. Světový pohárMistr ČR v XCE Jakub Kavalír bojoval o víkendu na SP
    Mistr ČR v XCE Jakub Kavalír bojoval o víkendu na SP
  5. ZávodyFotogalerie: Světový pohár XCO #6 Val di Sole
    Fotogalerie: Světový pohár XCO #6 Val di Sole
  6. Světový pohárBedna utekla jen těsně, nohy bolely... řekl Kulhavý
    Bedna utekla jen těsně, nohy bolely... řekl Kulhavý

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #1 filip - vloženo: 17.06.2004 v 20:52:01

    SUPER PRÁCE - Díky za parádní reportáž a nějákou tu fotečku. Alespoň díky vám, máme my doma sedící trochu informací. Ale do Schladmingu už se těším...

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744