Ťoupalík: Chtěl jsem být v desítce, v medaili jsem nevěřil

Adame velká gratulace, máš bronzovou medaili, jak se to poslouchá?
Krásně, samozřejmě. Pro mě je to úplně úžasnej výsledek, jsem strašně spokojenej.

To se není čemu divit, navíc jsi v juniorech prvním rokem.
Ještě mi to ani moc nedochází být nejlepší prvoročák. Mít medaili hned prvním rokem mezi juniory, to je krásný.

Na kolik bronzové medaili pomohl sníh a led?
Na sněhu jezdím strašně rád, je to bomba. Ráno, když jsme si projížděli trať, se mi zasněžená líbila ještě daleko víc než včera, kdy se jelo na zmrzlém blátě.

Myslíš, že je sníh česká specialita?
My na tom jezdíme od prosince, trénujeme celou zimu. V Belgii je skoro furt deset stupňů, trénují jen na vodě nebo na suchu.

V předposledním kole jsi byl ve skupině o bronz, spřádal jsi plány na útok nebo jsi to chtěl nechat jak se to vyvine?
Ani jsem na plánování neměl moc času :-) Do posledního kola jsme najížděli ve dvou, společně s Belgičanem Janickem Peetersem. On ale čekal na týmového kolegu, který nás dojel. Věděl jsem, že musím jít hned na první místo, aby mě tam někde neodbrzdili, nakonec to vyšlo.

Takže ten rozhodující atak v posledním kole nebyl plánovaný?
Ne, ale vyšlo to krásně. Janickovi to dole pod schodama trošku ustřelilo, musel si najet větší oblouk a já toho okamžitě využil a podjel si ho. On do mě trochu začal najíždět, odstrčili jsme se loktama a kolem, ale myslím, že to bylo v rámci pravidel, tohle se v cyklokrosu děje běžně.

Když jsi se ráno probudil a viděl všude kolem bílo, věřil jsi, že bys mohl mít medaili?
To ne, na medaili jsem si nevěřil. Říkal jsem si, že by bylo alespoň dobrý být do desítky, protože mi podmínky nahrály, ale vyšlo to na bednu.

Kolik bys na sebe vsadil, že uděláš medaili?
To nevím, to fakt nedokážu říct... Já se na tohle mistrovství hodně chystal, nic nepodcenil, ale na medaili si fakticky nevěřil. Vždyť ve svěťáku jsem byl nejlíp dvanáctej.

Takže můžeme nazvat tvou medaili šokem?
Šokem asi ne, ale překvapením určitě.

Kdo má na medaili největší zásluhu?
Určitě reprezentační tým, trenéři a rodina. Trénuje mě pan Bambula a taťka, který mě s rodinou hodně podporují.

Co ve škole, taky tě podporují?
Řekl bych, že ano. Chodím v Táboře do druhého ročníku ekonomického lycea, zatím docela zvládám, individuál ještě nemám, ale od druhého pololetí si ho chci zajistit. Příští rok chci víc závodit v Belgii, tak je to nutnost.

Kdo bude mít doma v Česku z medaile největší radost?
Asi děda, ten mi říkal, že jedu pro medaili :-))) Ale slavit bude celá rodina. Já to oslavím až po sezoně.

Foto: Michal Červený