"Věřil jsem si, kluci začínali vadnout," popisoval svou cestu za titulem Boudný

Hrdinou mosteckého šampionátu maratonců byl bez všech diskusí Pavel Boudný (Česká spořitelna Accolade), který nejen, že obhájil loňské prvenství, ale dojel si pro svůj čtvrtý titul. Celkem má na svém kontě čtyři mistrovské tituly z cross country a stejný počet z maratonu. “Řekl bych, že je to česká specialita, jsem za to strašně rád,” nechal se slyšet slavkovský biker.

Právě “Grande Paolo” byl jedním z hlavních favoritů na zisk titulu, ale sám přiznal, že během závodu měli navrch spíše jeho soupeři. “Matouš s Huďou jeli totální šrot, já jim ani nemohl vystřídat, byl jsem na špici možná 3 minuty z celýho závodu? Nebyla to sranda, byl to extrémně těžký závod, hodně prachu, fakt to nebyla sranda,” líčil Bouda mistrovské dílo, které dotáhl do vítězného konce.

Zřejmě zaslouženě, protože Pavel podřídil šampionátu poslední měsíc příprav. “Mistrák byl pro mě hodně důležitý, dlouhodobě jsem se na to připravoval, omezoval jsem se ve stravě a v pivku. A byl jsem před startem nervózní, mistrák je jeden závod v roce a já jsem strašně spokojený, že to všechno klaplo bez defektu nebo jiných problémů.

Černou práci v závodě odvedla dvojice Matouš Ulman (Česká spořitelna Accolade) a Jiří Hudeček (Symbio+ Cannondale), kteří nakonec skončili na druhé a třetí pozici. Zprvu jim také pomáhala další trojice adeptů na medaile: Honza Fojtík (Symbio+ Cannondale), Michal Kaněra (Ghost Mitas) a Jirka Novák (Betch.nl Superior Brentjens). Jako první ale odpadl Ňůmi vinou defektu. “Rozřízl jsem gumu, kluci jeli hodně svižně a já si je dojížděl z kopce a tam se to někde stalo. Naposledy se mi to přihodilo možná před víc než rokem. Ještě chvíli jsem pokračoval, ale jen tréninkově,” vysvětlil Jirka Novák, jehož dalším cílem je nadcházející Alpen Tour Trophy.

“Ani nevím, kde jsme kluky odpárali, řekl bych, že někde ve třech čtvrtínách závodu, ono je to pro nemístňáka dost zmatečný, jak byla trať namotaná,” popisoval vývoj závodu Matouš Ulman, který si na titul taktéž brousil zuby. “Byl jsem tam trénovat už ve středu se Škarnou, Huďou a Strožíkem. Docela jsem se toho pak bál, protože jsme jeli 40 kiláků asi 3 hodiny. Ale trať mi seděla, je to takový cross country, rozmanitý, bikerský. Věděl jsem, do čeho jdu a tak jsem se snažil jet a držet se první, maximálně druhou pozici v singlech. Moc jsem se neotáčel, takže vlastně ani přesně nevím, kde jsme kluky orvali a zůstali jen ve třech,” líčil dále Matouch.

Zatímco Matouš s Jirkou diktovali tempo, Pavel stále visel jako na gumě. “Huďa s Matouchem to na mě zkoušeli, ale nepřišli si na mě. Ptal jsem se jich, jestli na mě už něco vymysleli, pořád kroutili hlavama. Byla to taková satisfakce,” vyprávěl Bouda. Čtyři kilometry před cílem se zvedl a nastoupil. “Věřil jsem si, přišlo mi, že kluci začínají vadnout a já cítil, že mám navrch. A taky že jo, v tu chvíli bylo rozhodnuto, jen jsem navyšoval náskok. Mám obrovskou radost. Musím přiznat, že jsem do Mostu jel pro vítězství, druhý místo mě nezajímalo.”

Druhé místo nezajímalo ani Matouše Ulmana. “Ano, je to malé zklamání, cítil jsem se fakt dobře. Trať mi seděla, ale Bouda byl lepší. Já jsem se to snažil rozhodnout už dřív, ale nešlo to. Bouda pak nastoupil přesně v místě, kde jsem si to plánoval já, jenže jsem v tu chvíli cítil nástup křečí, což nebylo ideální...,” přiznal vicemistr republiky Matouš Ulman, který si po středeční zkušenosti na hardtailu raději na závod zvolil celoodpruženého Epica.

Mistrovský dres pro ženy byl dlouho zahalen do mosteckého prachu. Úřadující mistryni Evropy v maratonu Tereze Huříkové (Superior MTB) nejdříve soupeřky ujely. “Holky - Barča s Jíťou to rozjely strašně rychle.  Chytly se tam balíku kluků, ze kterého jsem já odpadla. Byla jsem ale jen kousek a naštěstí mi pořád hlásili, jak jsem na tom, takže jsem měla dobrý přehled. Po půlhodině závodu jsem se probrala, holky dojela a předjela,” líčila Terera svou cestu k prvnímu domácímu maratonskému titulu.

Ta ale nebyla jednoduchá. Tereza totiž špatně odbočila. “V jednu chvíli jsem špatně odbočila a celý ten balík i s holkama byl zase přede mnou. Hodně blbě se pak předjíždělo, ale pak jsem je dala v jednom těžkém stoupání,” popisovala Tereza, která se kromě soupeřek prala i s vedrem. “To fakt nemám ráda. Bála jsem se toho po loňský zkušenosti z ME, kde jsem skončila na kapačkách. Na otevřených pasážích jsem měla husí kůži, v jednu chvíli jsem si říkala, že to ani nedojedu,” přiznala dála čerstvá mistryně republiky, která nakonec zvítězila s více než šestiminutovým náskokem před Barborou Průdkovou (Nutrend Specialized).

“Byl to očistec tenhle titul! Trať byla hodně cross country, což mi na jednu stranu sedělo, ale maratony mě asi v budoucnu neminou. Snažím se být dobrá v XCO, ale lépe se mi daří tady. Velkou radost mám i z toho, že celkově jsem skončila třicátá,” uzavřela Tereza.

Foto: Barbora Klap - Facebook, Aifelák - KL Most