Vitamíny: z lékárny nebo ze zahrady?

Vitamíny si lze pořídit v lékárně, utrhnout na zahradě nebo třeba koupit v supermarketu v podobě rajčat dovezených z Holandska. Jaké jsou ale ty pravé? Stačí nám vitamíny z ovoce a zeleniny?
Autor: Martina Machová
Vitamíny: z lékárny nebo ze zahrady?

S nadcházející zimou klepou na dveře nejen bílé radovánky a laškování s „bajkem“ na sněhu, ale také virózy, „chrchlózy“a další typicky zimní průvodci krátkých dní a brzkých večerů.

Vystačíme si ale v rámci prevence s vitamíny z ovoce, zeleniny a dalších potravin, nebo je nutné je doplňovat ve formě sirupů, tobolek, pilulek či pastilek?
Jednoznačnou odpověď na tuto otázku sice dostat lze, ale může se stát, že jeden lékař vám dá naprosto jinou odpověď, než druhý. Proto se dnes budeme spíše zamýšlet, hledat fakta a snad najdeme alespoň „jakýs takýs“ zlatý střed.

Nepoměřujme ovoce a zeleninu jen obsahem vitamínů
Když dělám dceři svačinu do školy, často přemítám stylem:„Mrkev, nebo okurku? Radši mrkev! V okurce toho moc není…" A v podobném duchu se probírám lednicí (pokud v ní něco je) vcelku často. Dcera má ráda obojí, takže okurka nebo mrkev je jí „salám“ a já zbytečně filozofuji, protože obvykle postačí ovoce či zeleninu přiměřeně střídat.

Každé ovoce i zelenina má totiž co nabídnout, a kdo ví, co v té křupavé vodnaté okurce časem vědci objeví. Například pokud budeme chtít kvůli přísunu potřebného vitamínu C sníst na něj ne příliš bohaté jablko, vězte, že kromě tohoto vitamínu obsahuje okolo 10 tis. látek s nejrůznějšími účinky. Z těchto substancí je probádaných pouze něco okolo 200. Mezi těmito látkami však figurují kupříkladu i tzv. bioflavonoidy, které násobí účinky vitamínu C a mají mnoho dalších pozitivních vlastností. Podobně jako s bioflavonoidy je to také s dalšími obsaženými, probádanými a pravděpodobně i neprobádanými látkami. Účinky jedné bývají vázány na přítomnost a působení další látky. Čímž samozřejmě nelze popřít, že konzumace samotného vitamínu C nepřináší některé benefity, o kterých tak nadšeně referoval jeho objevitel A. Szent-Györgyi.

Kosmická strava NASA nebyla dobrá ani pro psa
Také jste si mysleli, že kosmonauti jedí „amarouny“, ve kterých najde jejich tělo (snad kromě chuti) naprosto všechno, co potřebuje? Chyba lávky, kosmonauti jedí velmi kvalitní „domácí stravu“ (zajímavý článek najdete např. zde: http://www.valka.cz/clanek_13659.html), jeden americký kosmonaut prý dokonce ujíždí na ruském tvarohu s ořechy.

Kdysi se sice NASA snažila vyvinout speciální prášek pro výživu astronautů, ale jeho dlouhodobější používání mělo za následek poruchu nervů, imunitního systému a odvápňování kostí, a to i přes veškeré vitamíny, minerály a další nezbytné látky.

Co z toho pro nás plyne? Než jednoznačný názor, spíše velký podnět k zamyšlení. Jednotlivé plody, podobně jako již zmiňované jablko, totiž obsahují komplex látek se vzájemnými vazbami a působením, mnohé z těchto látek nejenže nejsou probádané, ale mnohé z nich neumíme syntetizovat. Navíc vyjmuti z tohoto komplexu nefungují v těle stejně jako v součinnosti s ostatními obsaženými látkami.

Cesta do lékárny se však občas vyplatí
I při pestré nejednostranné zdravé stravě může nastat situace, kdy bude výhodné sáhnout po syntetickém vitamínu. Takovou situaci buď diagnostikuje odborník, nebo k ní můžeme přirozeně dospět např. v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění (zvyšují se nároky na přísun vitamínu C a některých dalších látek), při průjmech a dehydrataci (ztráty vitaminů a minerálů), během rekonvalescence po úrazu či operaci, při extrémní fyzické a psychické námaze apod. Nicméně i v takových případech nemusíme hned sahat po syntetickém vitamínovém preparátu, ale můžeme zkusit nějaký „přírodnější“ doplněk stravy či na daný vitamín extrémně bohatou potravinu (vitamin C – rakytníkový sirup, vitaminy řady B – pangamin, vápník a hořčík – melasa nebo mandle a sezamová semínka, železo – mořské řasy apod.).

Které vitamíny mohou být potencionálně nebezpečné?
Obezřetní byste měli být tehdy, užíváte-li vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K), protože ty se při nadbytku z těla nevylučují. Ukládají se např. v játrech a ledvinách a mohou pak způsobovat některé závažné zdravotní problémy.

Nadbytek vitamínu A způsobuje padání vlasů, poškození pokožky atd.

Nadbytek vitamínu D poškozuje ledviny a cévy.

Nadbytek vitamínu E vyvolává poruchy krevní srážlivosti a působí slábnutí svalů.

Nadbytek vitamínu K může vyvolat žloutenku nebo hemolytickou anémii. Příliš mnoho tohoto vitamínu snižuje účinnost léků zabraňujících krevní srážlivosti.

Nicméně problémy si lze způsobit i nadměrným přísunem vitamínů rozpustných ve vodě (např. C, B atd.). Obtíže však obvykle bývají méně závažné, nejčastěji se vyskytují průjmy a vyrážka.

Špatná zpráva: ovoce ztrácí vitamíny… a občas i chuť
Zajímavým a bohužel snad i pravdivým argumentem propagátorů syntetických vitaminů jsou některé studie, jež pokazují na klesající kvalitu ovoce a zeleninu dodávanou na trh. Např. v roce 1996 se jednom sanatoriu v Obertalu (www.schwarzwald-medicalresort.de) uskutečnila malá studie, kdy se porovnával obsah vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině zakoupené v supermarketech i na trzích s oficiálními tabulkami obsahů živin v potravinách platných v roce 1985. Závěry pozorování byly šokující; např. u brokolice se o víc než polovinu snížil obsah vápníku, kyseliny listové a zhruba o čtvrtinu obsah hořčíku. Obdobě dopadl i špenát, banány, jahody, jablka apod. Tyto alarmující hodnoty mají pravděpodobně souvislost s umělým přihnojováním, postřiky, „rychlením“ zeleniny, úbytkem kvalitní zemědělské půdy i s jejím vyčerpáním. (Už ve Starém zákoně nechávali staří izraelité jednou za 7 let ležet pole ladem.). Z uvedeného tedy logicky plyne, že i při stravě bohaté na ovoce a zeleninu (dotovanou výhradně ze zemědělské velkovýroby) mohou teoreticky nastat situace, kdy bude, zvláště v období zvýšených nároků na jejich přísun, nějaký vitamín deficitní.

A závěr?
Stravujeme-li se rozumně a náš jídelníček zahrnuje dostatek ovoce a zeleniny, není třeba se příliš obávat patologických stavů. Nicméně tato zelenina i ovoce by mělo být kvalitní, což je velmi obtížné zjistit i zajistit. Státní orgány sice kontrolují obsah škodlivých látek, ale rozhodně nekontrolují obsah látek užitečných. Z tohoto pohledu je vcelku rozumné ve výjimečných situacích, jako jsou chřipková onemocnění, rekonvalescence, velká fyzická zátěž a také jste-li např. kuřáci, milovníci alkoholu nebo uživatelky hormonální antikoncepce přísun vitaminů zvýšit, a to klidně i s pomocí syntetických preparátů.

Foto: iStockphoto.com

Přečteno - 8655x Tagy: výživa
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Trénink a fitnessAby se jelo v pohodě, bez křečí v nohách i žaludku...
    Aby se jelo v pohodě, bez křečí v nohách i žaludku...
  2. Trénink a fitnessWinforce, sportovní výživa ze Švýcarska
    Winforce, sportovní výživa ze Švýcarska
  3. DoplňkyPředstavujeme: výživa Probar
    Představujeme: výživa Probar
  4. OstatníNa dovolenou nebo závody s Expres Menu
    Na dovolenou nebo závody s Expres Menu
  5. Trénink a fitnessGU - gelový průkopník
    GU - gelový průkopník
  6. Trénink a fitnessPetra radí: Proč ve stravě omezit bílou mouku
    Petra radí: Proč ve stravě omezit bílou mouku

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 GeM - vloženo: 03.12.2010 v 15:25:53

    nebo

    čaj s rumem bez čaje ;)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 Babaja - vloženo: 03.12.2010 v 06:09:55

    Kysaný zelí,česnek,cibule,šípkový čaj,med a malá štamprdle slivovice a je vystaráno :-)

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744