Vláknina lepší než slanina?

Mluví se o ní hlavně v souvislosti s mnohaletým dietním šílenstvím, což si tato tělem „nezničitelná“ složka potravy rozhodně nezaslouží. Vzniká tak mnohdy klamný dojem, že jste-li štíhlý a vysportovaný, tak si s jejím příjmem nemusíte příliš lámat hlavu, což je samozřejmě nejen chybná, ale ve svém důsledku také nezdravá představa. Vlákninu potřebujeme všichni, ale kupodivu nelze jednoznačně tvrdit, že čím více, tím lépe. I příjem vlákniny má své limity.

Vláknina je zahradnickým substrátem pro užitečné bakterie
Vláknina je nezastupitelnou složkou každého, alespoň trochu racionálního jídelničku. Vláknina, ale také určité typy škrobů nepodléhají vlivu trávicích enzymů a proto působí ve střevě jako účinný čistič a vytváří ideální prostředí pro růst velmi důležitých symbiotických bakterií, pro něž se vžilo souhrnné označení probiotika. Tyto bakteriální kmeny napomáhají ve střevě vytvářet ochrannou bariéru proti nežádoucím patogenům (virům, bakteriím, kvasinkám), podporují trávicí pochody a ovlivňují vstřebávání některých vitaminů a vápníku. Probiotika zmírňují příznaky alergií i atopického ekzému, působí preventivně při infekcích močových cest a pohlavního ústrojí. V souvislosti s probiotiky je často skloňováno slovo prebiotika (určité typy vlákniny), která slouží jako výborný „zahradnický substrát“ pravě pro růst přátelských bakterií (probiotik).

A proč je vlastně dobrá funkce střev tak důležitá? Protože optimální funkce tenkého střeva je neoddělitelně spjata s dobrým fungování celého imunitního systému.

Snižuje GI = zpomaluje vstřebávání cukrů
Vláknina prodlužuje pocit sytosti a umí snižovat glykemický index potravin, což v praxi znamená, že zpomaluje vstřebávání cukrů (vstřebávání je pozvolnější, rozloží se do delšího časového úseku). V praxi rozlišujeme dva základní typy - rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná urychluje průchod potravy střevem a je výborným bojovníkem proti zácpě, to má příznivý účinek u některých střevních onemocnění např. (hemoroidy), dále působí jako prevence rakoviny střev — váže na sebe rakovinotvorné látky, jež se spolu s vlákninou vyloučí stolicí.

Rozpustná vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku a přímo se podílí na snížení glykemického indexu potraviny a také na snížení pH ve střevě, což mimo jiné přispívá k normalizaci střevní mikroflóry např. po léčbě antibiotiky.

Glykemický index (GI) udává rychlost využití glukózy z dané potraviny.

V tlustém střevě je rozpustná vláknina jedním ze zdrojů „ potravy“ pro bakterie tlustého střeva, ty ji totiž fermentují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které patří mezi významné zdroje energie pro buňky tlustého střeva. Rozpustná vláknina též snižuje LDL („špatný“) cholesterol.

Jednoduše řečeno, chceme-li být v opravdu dobré kondici, je vláknina jedním z vláken silného a pevného provazu našeho zdraví.

Nepřežeňte to!
Kromě toho, že ve výše uvedené slanině žádnou vlákninu nenajdete (vláknina v potravinách živočišného původu není, tedy nepřidal-li ji tam člověk), je naprosto jisté, že i bez slaniny můžete být v kondici, což se o absenci vlákniny v jídelníčku říct nedá.

Ač se však vláknina prokazatelně honosí mnoha preventivními účinky na naše zdraví, může její nadbytečný příjem, zejména ve formě potravinových doplňků, způsobit zhoršenou absorpci některých vitamínů a minerálů (vápník, zinek, železo, atd.). Nicméně je pravdou, že existují typy vlákniny (např. inulin), jež kupříkladu vstřebávání vápníku naopak usnadňují.

V případě, že vlákninu konzumujete v podobě potravinových doplňků a zároveň užíváte nějaké léky, užívejte je pro jistotu s dostatečným časovým odstupem neboť velké množství vlákniny může teoreticky snižovat jejich účinnost. Nadměrné dávky na sebe též upozorňují zažívacími obtížemi v podobě nadýmání až bolestivých střevních kolik.

Optimální denní dávka vlákniny se dle mnoha tuzemských i zahraničních odborníků pohybuje okolo 30 až 35 g, jenže kdo by to vážil a kontroloval? V případě, že jsou vaším zdrojem vlákniny výhradně potraviny, riziko předávkování je velmi nízké.

Foto: Stockxpert.com