10 zásadních životních rozhodnutí štěrkoletce

Bylo rozhodnuto – marná sláva – že ježdění po štěrkových cestách na silničním kole s tlustými plášti je zábava. Gravel biky se v poslední době neskutečně rozmáhají a dávají člověku možnost vyjet prakticky všude, kam se mu zamane. Zdá se, že tady v České republice jsou ideálním typem kola, které otevírá možnosti, jak na vyjížďce propojit úzké klidné silničky s hliněnými a štěrkovými cestami, které se vinou snad od každé vesnice v téhle zemi.

Nejspíš jste už začali na svém běžném silničním kole více jezdit po neuhlazených cestách, nebo už vám došlo, že váš bike je prostě moc těžký a moc pomalý na to, aby nabízel zábavnou jízdu ve svižném tempu po asfaltu i polňačkách. A teď už jste se konečně rozhoupali k tomu, že se vrhnete do štěrkolétání? No moment, je hrozně moc důležitých rozhodnutí, která musíte udělat, aby se z vás stal opravdový a nefalšovaný štěrkoletec!

Pokud do toho opravdu jdete, bude nutné učinit pár důležitých životních rozhodnutí. Ta totiž budou formovat to, jak budete jízdu na gravel biku vnímat, nejspíš i to, jak moc vás bude bavit, a možná i to, do jaké sorty štěrkoletců budete spadat. Takže se pojďme podívat na těch 10 nejobtížnějších štěrkoleteckých rozhodnutí, která budete muset udělat… Rozhodně ale začněte tím, že si koupíte vysoké a pestrobarevné ponožky a kšiltovku pod přilbu :-)

 1.  650b, nebo 700c?

Ano, musíte se rozhodnout, jaký rozměr kol zvolíte… a také plášťů! Naštěstí v téhle oblasti nic nového nečeká. A je to ještě lepší: Přijít na to, kde budete moci na svém novém kole jezdit, sice je to první, co musíte udělat, většina moderních gravel biků vám však dává možnost měnit a oba rozměry střídat. Podobně jako je tomu u diskusí u mountain biků, zda 27,5“ nebo 29“, i u gravel biků jde do značné míry o otázku osobních preferencí. (Je zajímavé, že rozměry kol jsou stejné, což život docela usnadňuje: 27,5” = 650b a 29” = 700c.)

U gravel biku sáhněte po rozměru 650b, pokud chcete megapohodlné objemné pláště pro jízdu v terénu. Značka WTB zpopularizovala tento rozměr několika výtečnými 47 mm širokými plášti Road Plus, které vám dají na výběr mezi hladkým a profilovaným běhounem. Na silnici se hezky odvalují, ale dá se v nich použít opravdu nízký tlak (tak zhruba ~30 psi) a získat tak skvělou přilnavost pro terén. Většina gravel biků určených pro kola o rozměru 650b nabízí prostor i pro horské pláště o šířce 2,1“, díky čemuž je tento rozměr kola dokonalou volbou pro ty z vás, kdo jezdí na MTB.

Je-li pro vás rychlá jízda nejvyšší prioritou, pak není pochyb o tom, že větší kola a pláště o rozměru 700c mají větší setrvačnou sílu a lépe přejedou přes překážky. Obecně platí, že pláště v tomto případě budou mít šířku minimálně 35 mm, zpravidla však spíše kolem 45 mm. Jejich objem je trochu nižší, takže budete jezdit s malinko vyššími tlaky; i tak ale hovoříme o nějakých 40-50 psi maximálně, aby byla jízda na těchto pláštích pohodlná.

Když už hovoříme o rozměrech kol a plášťů, je třeba zmínit jednu důležitou věc: nezapomeňte na to, že mezi pláštěm a rámem musíte mít dostatečný prostor. Výrobci kol většinou jasně udávají, jaká je reálná maximální šířka pláště pro oba rozměry. Nejlepší bude, když toto doporučení moc nepřesáhnete. Pláště pro gravel biky se při nízkých tlacích, na které se foukají, ohýbají. Při jízdě se vám na ně bude lepit hlína a kamínky. A je jasné, že vy nechcete, aby vám cokoliv odíralo vnitřní stranu rámu a hrozilo, že poškodí vaše vymazlené nové kolečko. Dnes máte na výběr z tolika možností, že ten pravý plášť ve správné velikosti najdete bez nejmenšího problému.

 2. Hladké, nebo s výstupky?

Dobře, takže jste se rozhodli pořídit si menší kola s tlustšími plášti, nebo naopak větší kola s tenčími plášti. Cajk. Teď už jen zbývá vybrat samotné pláště. Nyní si opět musíte ujasnit, kde budete jezdit. Pamatujte, že máte silniční gravel bike, takže pokud budete jezdit spíše na hladkých nebo zpevněných površích, jako je asfalt, hladký plášť vám dá lepší valivý odpor a také bude rychlejší. Pokud však budete více času trávit mimo zpevněné cesty a budete jezdit spíše na štěrku nebo hlíně, plášť s výstupky vám zajistí lepší přilnavost a záběr. Zamyslete se nad tím, jak DLOUHO budete na příslušném povrchu jezdit. Otázka jak DALEKO není tak palčivá. Na trhu je spousta plášťů s nízkým vzorkem a semislicků, které jsou svým charakterem někde mezi, takže nemusíte vždy nutně sáhnout jen po plášti na jedné či druhé straně spektra.

Je to poněkud v rozporu s intuicí, ale mně přijde, že mountainbikerům lépe vyhovují slickové vzorky, silničáři zase užijí více čudlíků. Obecně by se dalo říci, že ti první s radostí řádí a skotačí v hlubokém štěrku a písku na slickových pláštích, neboť mají více zkušeností s ovládáním kola, které se při jízdě nachází na hranici ztráty přilnavosti a vedení stopy. Naopak silničáři jsou zvyklí spíše na spolehlivé a konzistentní záběrové vlastnosti, takže při vjezdu do zatáčky ve vysoké rychlosti pro ně bude plášť s výstupky předvídatelnější.

 3. Kraťasy upnuté, nebo volné?

Tohle je otázka, o níž se diskutuje celé věky. Jezdit v tom, co neplandá (a hezky klouže), nebo v tom, co člověku zaručí nějaký civilní vzhled na kole i mimo něj? V konečném důsledku jde dost možná o to nejsnazší rozhodnutí, které coby štěrkoletec budete muset udělat, protože odpověď na tuhle otázku už znáte. Pokud se cítíte pohodlně v upnutém cyklooblečení a nevadí vám se v něm chvíli producírovat i po vyjížďce, klidně si jezděte v upnutém. Doporučujeme vám však přejít jásavé pestrobarevnosti a týmové dresy potištěné hromadou sponzorských log a jít do něčeho vkusnějšího. Na trhu je spousta upnutých dresů a kalhot, které mají konzervativnější vzhled a vypadají dobře na kole i mimo ně. Klidně můžete také sáhnout po dresech ze směsového materiálu obsahujícího vlnu merino, které vypadají skvěle a nesmrdí po starém elastanu. Ovšem pokud nutně chcete být to, co se označuje anglickým termínem MAMIL (middle aged man in lycra, tedy do upnutého oblečení oděný muž ve středním věku), směle do toho a hrdě se noste!

Pokud je všeodhalující elastan na vás až přespříliš, zvolte volné oblečení. Nesnažte se ale vypadat jako freerider. Na vyjížďkách vás čeká také rychlá jízda po silnici. To znamená, že koupit si enduro volné šortky a velký plandavý dres s místem na chrániče také není úplně žádoucí. Na trhu je dnes spousta kvalitního volného cyklooblečení vhodného pro gravel bikery. Doporučujeme vám začít lehkými kraťasy s vložkou, které budou mít pár kapes navíc. Do těch budete moci strčit něco k zakousnutí. V takových kraťasech bude pohodlná i celodenní vyjížďka na gravel biku. Přes ty navlékněte upnutější vrchní šortky, které končí nad koleny. Pokud máte dost kapes, můžete si vyjet ve funkčním vypasovanějším tričku, nebo klidně i ne tak úplně upnutém dresu z merino vlny. Pamatujte, že vaším cílem je mít oblečení na tělo, ale zároveň volné. Nechcete přece, aby kolem vás při jízdě vlálo jako padák, ne?
 

4. Čerstvě oholen, nebo s nějakým porostem? 

Tak teď už začíná jít do tuhého, budeme totiž hovořit o holení! Tedy nejen tváře, ale také nohou. Úzus ze silnice, která tvoří DNA štěrkolétání, velí jezdit s oholenýma nohama. Stará moudrost totiž praví, že bez chlupisek je to víc aero, takže budete rychlejší. Bylo sice prokázáno, že to neplatí vždy, ale s oholenýma nohama máte jistotu, že když se vyválíte a chytíte silniční (teď tedy štěrkoletecký) lišej, bude se vám lépe hojit a zakrývat obvazy a náplastmi. A masérka vašeho profi týmu také raději masíruje hezky vyholené nožky.

Cože? Že osobní masérku nemáte, žádné držkopády do štěrku neplánujete, a nějaké miniaturně lepší aerodynamické vlastnosti vás vážně netrápí? Jo, abyste mohli létat na gravel biku, není nutné si holit nohy. Nejspíš vás nikdo nebude prudit, když si je oholíte, ale tady nejste v pelotonu silničních chrtů. Jděte do přírodního vzhledu.

Už i na českém Gravel Blinduru byly vidět velké rozdíly...

Co se ale obličeje týče, to se už bavíme o něčem úplně jiném. Gravel je teď hodně in, takže je potřeba vyjádřit to, jací jste hipsteři. No a módní trend v táboře gravelistů říká, že je třeba mít pěstěný vous. Zas to ale nepřehánějte, aby vám někdo nedal nálepku hipstera. Dá se jezdit i hezky hladce oholený, nebo třeba zvolit vzhled George Clooneyho a dopřát si jeho strniště. Cokoliv víc znamená, že už do toho můžete jít naplno a zvolit vzhled zarostlého dřevorubce. A pokud už to tak skončí, pak možná bude fajn si taky pořídit kostkovanou flanelku a v ní se na gravel biku prohánět.

 5. Matná černá, nebo strako-mako?

Bavíme se tu sice o vašem kole, ale to jde ruku v ruce taky s vašimi volnými hadříky laděnými v dřevorubeckém stylu. Měli byste jít do mysteriózní černé s černými detaily, nebo mít kolo vyvedené v těch nejkřiklavějších barvách duhy?

Decentně laděné GT a naopak pestrobarevný Open

Co se kola týče, já osobně upřednostňuji spíše tlumenější vzhled, který hezky půjde k podobně laděnému cyklistickému oblečení. Pokud jste posedlí honěním gramů, pak by vaše kolo mělo přiznávat svůj materiál, tedy surový karbon, nebo alespoň být matně černé s leskle černými detaily. Jen tak dosáhnete elegantně-mysteriózního vzhledu (pamatujte, že černá barva je lehčí, protože jí potřebujete méně). Pokud však chcete dát na odiv svoji štěrkoleteckost a dobrodružnou náturu, je kolo vyvedené v pestrých barvách vždycky fajn. Výhodou strako-mako je to, že budete hezky vidět, aniž byste se museli uchylovat k nákupu cyklooblečení, v němž budete ve světlech vypadat jako bubáci!

 6. Karbon pro všechny, nebo ocel je věčná? 

Karbon je král pro všechny ty gramaře, kteří jdou do černé barvy, aby ušetřili pár gramů, nebo i cyklisty, kteří milují nové technologie. Proti nízké hmotnosti, tuhosti a výkonnosti, což jsou výhody moderního karbonového kola, se dá stěží cokoliv namítnout. Kategorie gravel zpravidla nebývá příliš drsná ke kolu jako celku, takže karbonový bajk je sázka na jistotu, tedy pokud vás neodradí jeho cena. Dokonce i komponenty, jako je karbonová vidlice, karbonová řídítka a karbonová sedlovka, schopností svých karbonových vláken tlumit vibrace udělají obrovský kus práce na tom, aby vám zpříjemnily jízdu na hrbolatých štěrkových cestách. I karbonová zapletená kola mohou být dobrou volbou, byť vám spíše ušetří pár gramů, než že by dokázala vyžehlit terén, v němž pojedete.

Full carbon Giant Revolt Advanced a komplet ocelovka Kona Rove ST

Ovšem karbon je drahý a může se zlomit, že? No, pokud vás napadne něco takového, nejspíš budete staromilný škarohlíd, který dá přednost klasickému ocelovému rámu. Skvělý gravel bike může být i z moderní oceli nebo titanu (ba dokonce i slitiny, pokud budete vybírat pečlivě). Mantra „Steel is Real“ nebo také „Ocel je věčná“ má své opodstatnění: ocel je léty prověřený materiál pro výrobu rámu, který poskytuje pohodlnou a občas skoro až „odpruženou“ jízdu. A oceláček je navíc prakticky nezničitelný. Štěrkolétání není vždycky jenom o ukrajování sekund z vašeho osobního rekordu, takže trochu vyšší hmotnost kola s ocelovým rámem (ve srovnání s karbonovým) většinou nebývá věc, které byste věnovali pozornost. Takže bez obav sáhněte po takovém materiálu rámu, jaký vám dovolí váš rozpočet – a své peníze utraťte za dobré prémiové bezdušové pláště, fajn pohodlná řídítka a sedlovku nebo i karbonovou vidlici.

 7. Odpružené vidlice a teleskopické sedlovky?

Když přijde na přetřes pohodlí při jízdě v terénu, co takhle využít tu nejlepší techniku, která za poslední dekádu tak výrazně zlepšila jízdu na horském kole? K dispozici dnes máme moderní odpružené vidlice s krátkým zdvihem, které nabízejí 40 – 60 mm zdvihu na předním kole a postarají se o to, že jízda z kopce dolů po technických trailech na pevném karbonovém či hliníkovém gravel biku je hladší a méně náročná. Pokud si tedy chcete postavit gravel bike, na kterém byste mohli jezdit po trailech vhodných i pro cross-country horská kola, možná je odpružená vidlice pro vás tím pravým ořechovým. Pokud vám to zní jako fakt blbý nápad, nejspíš už jste se rozhodli, jak bude vypadat vaše ježdění na štěrkoletu. Když se rozhodnete svůj gravel osadit odpružením, dovolíme si vám navrhnout lehkou lamelovou vidlici Lauf, která se bude hodit k vašemu lehkému karbonovému rámu, nebo klasičtější teleskopickou vidlici, pokud jezdíte na cenově dostupnějším hliníkovém rámu. Že jezdíte oceláčka? Tak to mi ani nepovídejte, že zvažujete, že byste si na něj dali odpruženou vidlici!

A jak je to s teleskopickou sedlovkou? Díky ní je sjezd na horském kole výrazně lepší, při stoupání udrží sedlo ve správné výšce. A opět platí, že pokud budete na gravel biku jezdit jako na kole horském – dolů po superprudkých technických trailech, teleskop se vám určitě bude hodit. Většina štěrkoletců však teleskopickou sedlovku, která zvýší hmotnost kola o několik set gramů a ještě více pustí žilou financím, reálně nepotřebuje.

Celkově vzato mám pocit, že mountainbikeři, kteří se vrhnou na gravel biky, nemusí až tak těžit z odpružení, ale své teleskopické sedlovky prostě milují. Na druhou stranu silničáři, kteří začnou jezdit gravel, si nebudou jisti nutností odpružení, ovšem díky teleskopické sedlovce získají podstatně větší pohodlí při sjezdu na sypkém podkladu nebo v technických trailech. Buď jak buď, obojí nikdy potřebovat nebudete. A pokud přece jen ano, běžte si koupit další horské kolo (a nenuťte mě začínat o celoodpružených gravel bicích!)

 8. Minimum nářadí, nebo kompletní cyklobrašny i s kuchyňským dřezem?

Teď tu před námi leží stejná filosofická otázka, co trápí mountainbikery, kteří jezdí maratony a traily: vzít si s sebou na vyjížďku minimalistickou servisní sadu a tu páskou připevnit na rám, nebo se tahat s plnou výbavou energetických tyčinek, nářadí a montpák, které budete mít nacpané v brašnách páskami navěšených na kole? Pokud závodíte na lokálních gravelových akcích nízké úrovně, pak je naprosto racionální a smysluplné jet nalehko jen s nářadím a bezdušovou opravnou sadou, kterou můžete uložit do dutiny v řídítkách, do duté osy středového složení, pásky připevnit k sedlovce nebo klasicky strčit do prázdného bidonu. Štěrkoletci by vždy měli vyjíždět s nějakým mininářadím, duší nebo opravnou sadou pro bezdušové pláště a alespoň bombičkou CO2, což se všechno vměstná i do opravdu malé brašničky pod sedlo. A žádného závodníka na gravel biku nikdy neurazí, pokud povezete malou taštičku pod sedlo, jak ji vozí někteří silničáři.

Na druhou stranu jezdění natěžko s brašnami je prostě boží. Nezáleží na tom, jestli vyrážíte za rozbřesku a plánujete se vrátit až těsně před setměním, strávíte na kole víkend, nebo se vydáte na několikadenní výlet, moderní brašny na kolo se dají pásky připevnit na rám, řídítka či sedlovku, a pojmou všechny ty energetické tyčinky, nářadí, náhradní díly a oblečení, které by se vám mohlo hodit. Jakmile uděláte své životní rozhodnutí a zakoupíte si plnou sadu cyklobrašen, vždy máte možnost na kolo pověsit jednu na krátkou vyjížďku, dvě na víkendové drandění, nebo třeba všechno, co máte (a kuchyňský dřez k tomu), a pustit se do dobrodružství, co nikdy nekončí. Trik je v tom, abyste vždy nekupovali ty největší brašny, ale spíše co největší pro ten typ dobrodružství na gravel biku, jaký skutečně pojedete. Pokud vaše pojetí ježdění natěžko počítá s tím, že budete jezdit od penzionu k penzionu, nebudete potřebovat spacák ani stan, což znamená, že ideální pro vás budou nejmenší brašny. A ty navíc využijete ve více stylech jezdění s bagáží.

 9. Tuhé silniční, nebo horské, ve kterých se dá chodit?

Pedály (a tretry) nejsou ani tak o tom, zda byste o sobě řekli, že jste silničář nebo bajker, ale spíše o tom, co chcete na svém gravel biku jezdit a čeho chcete dosáhnout. Pokud to berete tak, že je to o zábavě, prozkoumávání nových míst, kempování nebo třeba času stráveném s přáteli, pak jděte do horských pedálů a horských treter. Pokud vám jde o výkonnost, pak budou dobrou volbou horské tretry na XC, které budou mít tuhou podrážku z karbonu. Navíc existuje stále větší množství vysloveně štěrkoletecké obuvi, která přináší kombinaci efektivity šlapání a snadné chůze, takže v ní po vyjížďce v klidu můžete štrádovat po kempu nebo si zajít na pivo a párek.

Takže pokud se budete chtít pokusit překonat rekord v nějakém transkontinentálním závodě, nebo třeba jenom vyhrát vytrvalostní závod na štěrkoletech, řádné silniční pedály a tretry nejspíš budou to pravé ořechové pro vás. Mějte však na paměti, že toho v nich moc nenachodíte. Ale vy chodit stejně neplánujete, ne? Šlapání je rychlejší! Jo, silniční pedály na gravel biku zní šíleně. Nenechte se ale vyvést z míry, až po závodu uvidíte na pódiu stát chlapíky, kteří budou mít na nohou silniční tretry pro hobbíky. Pokud je tedy efektivita šlapání pro vás tak zásadní veličinou, můžete si vybrat z hromady tuhých karbonových závodních treter na XC.

 10. Měřič výkonu, nebo #NoGarminNoRules

Zde se cyklisté nejspíš rozdělí na dva tábory stejně jako u pedálů – baví vás sledovat každý aspekt pomocí elektronických udělátek, nebo si raději vychutnáte jízdu v přírodě, daleko od elektroniky? Ti, kdo to se závoděním myslí smrtelně vážně, budou mít cyklopočítač s GPS navigací a měřičem výkonu, na kterém budou moci sledovat svoji rychlost, kadenci i tepovou frekvenci – a využijí jakékoliv zařízení k tomu, aby ze svého úsilí vyždímali maximum. Na druhé straně pak stojí staromilec na ocelovém kole, který bude tvrdit, že i Garmin na řídítkách krade tu radost z jízdy na gravel biku samotou tichých šotolinek.

Ačkoliv mnoho výše uvedených životních rozhodnutí ohledně gravel biku vyžaduje, abyste se přiklonili k jedné, nebo druhé variantě, v tomto případě můžeme v klidu říci, že byste měli najít kompromis někde uprostřed. GPS zařízení, často spárované s mobilním telefonem, usnadní hledání nových cest a stezek a pomůže vám je sdílet s kamarády. Snažte se však, aby elektronika nezačala vašemu gravelbikování vládnout. Pokud nicméně seznáte, že by vám měřič výkonu pomohl získat více síly a byl by cestou, jak zajet lépe příští gravel závod, úplně klidně si ho používejte.

Hlavním tajemstvím potřebným k tomu, abyste mohli udělat ta správná rozhodnutí, je ale v prvé řadě na nějaký gravel bike fakticky usednout. Štěrkolety otevírají nové možnosti ježdění. Když na něj šoupnete slicky o rozměru 700 × 30 mm, dostanete parádní vytrvalostní silničku, která vám dá plus v podobě většího pohodlí na rozbitých silnicích. A když své kolo osadíte plášti 27,5 × 2,1” s drsnějším vzorkem, dostanete kolo, které bude připomínat první horská kola a z proježděného singletracku udělá zase něco nového a vzrušujícího. Je úplně jedno, kde se rozhodnete jezdit; štěrkolétání vám otevře nové cesty a stezky a přinese spojnice tam, kde silniční i horská kola měla svá omezení.