Američané ovládli Trophy of Nations, Češi uzavírali výsledky

Historicky první Trophy of Nations zná své vítěze, zná nové mistry světa v enduru národních týmů. Do Finale Ligure se vydalo bojovat o titul mistrů světa a duhové dresy v enduru celkem 23 národů včetně českých zástupců.

Titul a duhový dres v mužské kategorii získal tým USA ve složení Cody Kelley, Shawn Neer a Richie Rude, kteří jeli opravdu nejstabilněji - vyhráli tři z celkových pěti erzet, jednou skončili druzí a jednou čtvrtí. Druhým nejrychlejším národem letošního roku se stal švédský tým s posádkou Alexander Kangas, Robin Wallner a Zakarias Blom Johansen, ti ztratili na vítěze 1:07 min., ale ani jedinou RZ nedokázali vyhrát. Třetím týmem a jen osm vteřin pomalejší než druzí Švédové byli Kanaďané s jezdci Rhys Verner, Remi Gauvin a Jesse Melamed.

Mistři světa v enduru 2019

Francouzka Isabeau Courdurier stvrdila svou úspěšnou sezonu titulem mistra světa národů

Vyrovnanost startovního pole dokazuje prvních šest týmů (celkem 18 jezdů x 5 erzet) výsledkové listiny, které dojely v minutě a 45 vteřinách!

Favorizovaný tým Francie musel vinou zranění ruky na poslední chvíli vystřídat Kevina Miquela, jehož zastoupil rezervní jezdec Adrien Dailly. Po zranění Miquela francouzský tým smůla neopustila a hned v první erzetě prorazil kolo Florian Nicolai. Díky tomu skončili až jedenáctí. 

Český tým ve složení Milan Myšík, Přemek Tejchman, Petr Leták měl závod skvěle rozjetý a po druhé erzetě se drželi na 13. místě. Bohužel ve třetí erzetě Milana potkal defekt, ztratili tak více než čtvrt hodiny a rozplynuly se naděje na kvalitní výsledek. Předposlední erzetu opět dokončili v top patnáctce, ale závěrečná trať byla černou tečkou pro českého týmu. Technický problém na kole Petra Letáka, jenž musel polovinu páté erzety nést svůj stroj na zádech. Tyto problémy odsunuly české reprezentanty na poslední 22. příčku.

Přemek Tejchman

Petr Leták

"Trophy of Nations byla pro nás velká výzva. Jeli jsme v pořadí Přéma, já a Petr, což si myslím, že nám sedlo. Bohužel ve trojce jsme vletěli do rozbité sekce dost vostře, tak jsem si lehce vybočil ze stopy, což byla chyba. Rána double defekt předek i zadek, mlíko všude, vložky venku a bylo hotovo. Bohužel to bylo hned nahoře, takže kvůli mně jsme ztratili velmi slibně rozjetý závod. Pak jsme dolu jeli na check in interval na 180 tepech abychom ho stihli, díky Wynovi Mastersovi, který nás dotáhl a my to stihli. Čtyřka byla na duši a se třema knotama v pohodě. Stage 5 zas byla špatná, nahoře mi uletěl na duši ventilek a bylo hotovo, celý DH men po ráfku, ale ta atmosféra mě i tak vyhecovala. Super zkušenost s novým formátem závodění, jen tentokrát štěstí moc nestálo na mé straně, což k enduru patří. O to víc mě mrzí, že jsem to nepokazil jen sobě ale i celému týmu…" přiznal Milan Myšík.

Milan Myšík

V kategorii muži U21 si pro titul mistů světa dojel tým novozélanských jezdců ve složení John Richardson, Nils Heiniger a Brady Stone. Ti sváděli těsný souboj s italským týmem, který nakonec dorazil do cíle se ztrátou necelých 43 sekund. Italové jeli ve složení Matteo Saccon, Simone Pelissero a Hanns Alber , bronz bralo stejně jako v kategorii můžů trojice Kanaďanů Wall, Tooke a Woolley. 

Čeští mlaďasové vybojovali konečné 8. místo. Ani jim se během závodu nevyhnuly potíže. "Jsem asi ze všeho nejradši, že jsem už konečně v cíli, protože tohle byl asi jeden z nejtěžších dní v mým životě," řekl v cíli Max Adami. "První tři stage docela dobrý, ale pak se něco zlomilo a šlo to do kytek. Na čtvrté erzetě přišel pád a v transferu na pětku se dostavila únava, křeče a nevolno. Na jednu stranu dobrý, že vím, že jsem do toho dal všechno a líp už to prostě dneska nešlo. Čekal jsem, že třeba top 5 by tam mohlo být, takže jako zklamání je, nebudu říkat, že ne. Ne, vážně jsem rád, že jsem v cíli a že se mi nic vážnějšího nestalo."

Vojta Bláha a Max Adami

Andrea Drengubáková

Nejúspěšnější český jezdec U21 Vojta Bláha hodnotil závod takto:  "Já jsem jel relativně bez chyb, v podstatě na většině stagí jsem jel svoje maximum a měl jsem hroznou radost, že mi Max stačí, protože si myslím, že tím hodně vylepšoval své časy. Naše strategie tak vycházela. Myslím, že po trojce jsme byli asi šestí a to si myslím, že je dobrý. Pak bohužel ve 4. erzetě už byla docela únava, takže Max to tam zapíchl. Ten pád ho docela vyčerpal a na pětku jsem se dostávali horko těžko. Nakonec jsme tam byli včas a myslím, že jsme ji zajeli se ctí. Bohužel konkurence tady je vždycky velká.”

"Myslím, že 8. místo není špatný. Bylo to strašně dlouhý a těžký. Vlastně kromě jedný erzety jsme všechno šlapali na kole a měli jsme tam pak trošku problémy. Byly tam nějaký křeče a měli jsme co dělat, abychom vůbec stihli ten start na poslední stagi, ale zvládli jsme to a holt jsme jeli moc pomalu z kopce. Zatím je moc brzo na to si to srovnat v hlavě, ale uvidíme. No a příští rok to třeba bude lepší,” vypověděl třetí muž nejmladší české trojky.

Martin Pešťák

Dominika Durčáková a Michaela Pačáková

Mezi ženami se o duhový dres přetahovala Francie s Velkou Británií. Nakonec si titul odvezlo francouzské trio Melanie Pugin, Morgane Charre, a Isabeau Courdurier, které zvítězilo o necelých 8 sekund před Britkami ve složení Katy Winton, Bex Baraona a Becky Cook. A Kanada slavila bronz i v ženách 

České reprezentantky Andrea Drengubáková, Michaela Pačáková a Dominika Durčáková skončily na 8. místě.

Jak si holky závod užily nám prozradila Andy: “S holkama se jelo parádně a závod nám vyšel tak, jak jsme ho plánovaly! Znovu vypíchnu naše skvělé doplňování. Jedničku vedla Domča, jela strašný bomby, držela jsem její stopu a stoprocentně jí důvěřovala. Co na nás Míša ztratila ve flow, to záhy dohnala na šlapavých úsecích, takže do cíle jsme přijely pěkně ve vláčku. Ve dvojce jsem jela první já, pak Domča a Míša, a na poslední 3 erzety jsem jela první já, za mnou Míša a zavírala Domča. Startovaly jsme hned za sebou, protože holkám vyhovovalo, že někoho před sebou vidí a hnalo je to za mnou dopředu, v každé erzetě jsme tedy dojížděly krásně za sebou. V transferech, které byly mimochodem poměrně náročné, udávala tempo Míša, díky které jsme stíhaly limit. Dojely jsme bez jediného technického problému a bez jediného pádu (moje vůbec první EWS bez pádu:)). Za největší zážitek samozřejmě považujeme špalír fanoušků na páté erzetě, ze kterého máme doteď husinu a hlavně nejvíc děkujeme našim českým fanouškům, kteří byli absolutně famózní a hnali nás vpřed!“
 

Kompletní výsledky ZDE

Industry Trophy

Hlavním favoritem byl tým francouzského brýlařského giganta Julbo Eyewear s hvězdvou posádkou Jerome Clementz, Fabian Barel a Bailly Maitre. Ti svou roli favorita dokonale představovali ve všech erzetách. Druhý do cíle se ztrátou necelých dvou minut dojel tým Ibis Cycles, třetí místo si vyjel tým E*13 Urge BP Enduro. 

Kompletní výsledky ZDE
 

Trophy of Nations Rider Trophy

Sobotní program patřil otevřené kategorii Rider Trophy a Rider Trophy Team. Zatímco jednotlivci na kopci sváděli boj o vítězství, národní a firemní týmy si užívaly volného dne. Program Čechů byl různorodý. Někdo šel dopoledne prohánět kolo, někdo dolaďovat. Většina se v odpoledních hodinách sešla v přiděleném baru, kde se probírala témata od taktiky až po šminky a celkově panovala uvolněná, veselá atmosféra.

V individuálkách zazářil Ital Matteo Raimondi (ITA, MMS Racing), jeden z mužů, který byl vloni na listině těch, kteří byli v enduru pozitivně testováni na užití nedovolených látek. Druhý se ztrátou necelých 40 sekund dojel Max Leyen z Kanady před Francouzem Clementem Charlesem (Les petits poulets à VTTl).

Českou vlajku v individuálním závodě v kategorii Masters reprezentoval Jirka Smejkal alias Kafíčko, který dojel na 45. místě se ztrátou 16 minut.

Ženy ovládla Paulin Louise Margareta (SWE, Battitene ö belin), která holkám nedala šanci v žádné ezretě a jen zvětšovala svůj náskok. Druhé Hannah Bergemann (USA) nasekala skoro tři minuty. Třetí nejrychlejší ženou se stala Lilla Megyaszai (HUN, FRO Racing). 

Kompletní výsledky ZDE

Trophy of nations je již minulostí. Mistrovské tituly jsou rozdány a nám nezbývá nic jiného než vítězům poblahopřát a těšit se na to, co přinese příští rok - program EWS 2020 najdete zde: www.enduroworldseries.com/races/0/2020/