Bike tour: Aletsch Arena – sen každého bikera

Aletsch Arena leží v kantonu Wallis, zahrnuje tři střediska a svůj název získala díky Aletschskému ledovci, který je se svou délkou 23 km a rozlohou téměř 82 km největším ledovcem Alp. Právě tady se jezdí slavný bikový závod Stoneman a my se vydali po jeho stopách.

Nástupními místy pro Aletsch Arenu jsou městečka Fiesch (středisko Fiescheralp), Mörel (středisko Riederalp) a vesnička Betten, odkud vás velkokapacitní kabiny vyvezou do vesniček na skalnatý útes, kam se ani jinak než lanovkou nedostanete. Takovým „zlatým středem“ Aletsch arény je horská vesnička Bettmeralp, takže jsme si ji vybrali jako strategické místo, kde se ubytovat. Jen transport kol a batožiny byl trochu složitější, nicméně vychytané vozíky zdarma k zapůjčení hned u lanovek nám tu hodně usnadnily.

Závod Stoneman má 127 km, 4700 výškových metrů a projíždíte tu přímo mezi ledovci. Trasa se různě motá kolem lanovek, takže není nutné jet celých 127 km, ale závod si můžete rozdělit do několika etap a každý den si dát jinou. Každá etapa je tu ale díky výhledům na gigantický údolní ledovec pokrytý morénou hodně atraktivní. Věřte, že naživo vypadá ledovec mnohem „velkolepěji“ a tohle prostě musíte zažít na vlastní kůži! Tenhle bikový zážitek ve mně totiž zůstal doteď :-)

My si ze Stonemana vybrali část Bettmeralp-Fischeralp-Gletscherstube-Unneres Tälli-Fiescheralp-Bettmeralp. Etapa začínala výšlapem do kopce po šotolinové cestě z Bettmeralpu přes Fiescheralp až ke Glestcherstube, cesta ale není nijak prudká a celý kopec se dá v pohodě vyjet. Respektive jsem to vyjela i já na endurovém kole.

Kousek před Gletscherstube se nelekejte, budete tu projíždět ne příliš osvětleným tunelem, ve kterém byla i v letním dni pěkná kosa, takže se hodí se do něj přiobléct. V tunelu se jede po rovině a po relativně rovné cestě, takže se není čeho bát.

Jen pár metrů za Gletscherstube, horskou chatou, kde se dá občerstvit, se nacházel cíl našeho okruhu jezero Vordersee, což byl zároveň nejvyšší bod výletu.

Od Vordersee jsme se po horském trailu vydali směrem na Unneres Tälli a jestli jsme si mysleli, že už nás co do přírodních krás nic nepřekvapí, tak tady nás působivá švýcarská krajina opět dostala do kolen. Zelená barva prokládala šedou barvu ve strmých skalách a v pozadí se vinul druhý ledovec Fieschergletscher, myslím, že právě kvůli těmhle scenériím jsem chtěla vždycky navštívit Nový Zéland, nevěděla jsem ale, že nemusím létat přes půl planety.

O trailu si troufnu říct, že je jeden z nejkrásnějších, co jsem kdy jela. Zpočátku se lehce vlnil a sem tam se muselo šlápnout do pedálu, pasáže z kopce ale splňovaly vše, co milovník trailového bikingu očekává – plynulou jezdivou pěšinku i technické pasáže v kamenech, mírné úseky i strmější sekce v zatáčkách. Po trailu tu jedete necelou hodinku, a to prakticky až k Fiescheralpu, odkud do Berrmeralpu sjedete po šotolinové „Herrenweg“.

Velmi hezký úsek Stonemana vede i z Moosfluh směrem do Riederalpu, kde brázdíte hřebenovku a zároveň se kocháte výhledem na ledovec. Do kabinky na Moosfluh vám kola v pohodě vezmou, takže ušetřené síly můžete investovat do hravého trailu vedoucího převážně z kopce.

Trailů i mimo trasu Stoneman je tu všude plno, jezdí se po klasických turistických pěšinách, kde je potřeba brát vzájemně ohled mezi turisty a cyklisty, nicméně trasy v současné „koronavirové“ době jsou bez davů turistů, takže se i na kole jelo plynule. Pro víc trailů si stáhněte do telefonu aplikaci Trailforks, kde jsou podrobně vyznačené. Koho nebaví šotolinové cesty a chce se projet po krásných trailech se spektakulárními výhledy, měla by být Aletsch arena rozhodně v hledáčku. 

Aletch arena je samozřejmě rájem i pro turisty, takže v rámci kompenzace jinou aktivitou si tu můžete dát třeba hřebenovku z Moosfluh, kam vás vyveze lanovka, na druhou lanovku na Bettmerhornu, která vás sveze zpátky do Bettmeralpu. Hřebenovka prakticky do poloviny cesty servíruje permanentní výhled na ledovec, který se nám skoro za celý náš pobyt ne a ne okoukat. Tenhle pěší výlet patří k těm pohodovým, nikterak náročným, protože zabere zhruba 2 hodinky.

Jedna z nejkrásnějších túr vede z Bettmerhornu přes Märjelensee zpátky do Bettmeralpu a sice trvá 5 hod 30 min, ale de facto toho nejvíc uvidíte právě na tomhle výletě a navíc se tu dostanete přímo k ledovci. Horská pěšina proložená tu a tam kameny vás dovede až k jezeru Mäjelensee, ještě před ním si ovšem udělejte malou (skoro povinnou) odbočku přímo k ledovci, která vás svede na turistickou trasu podél divokého horského potoka, a po nějakých 10 minutách už se můžete na vlastní kůži dotýkat ledovce. Tohle místo zařazuju mezi nejpůsobivější místa, která jsem dosud navštívila. Pokud se na Aletsch vrátíme i příští rok, určitě si tu zkusíme i túru s průvodcem přímo po ledovci.

Traily a pěší turistiku si tu můžete zpestřit lanovým centrem, koloběžkami nebo sjezdem na horských kárách, který jsme si vyzkoušeli my. Kabinkovou lanovkou jsme se nechali vyvézt na Moosfluh, vystoupili jsme ovšem už v mezistanici, kde se nachází start horských kár a přímo tady vám je i zapůjčí. Do Riederalpu se pak jede zhruba půl hodinky po široké, leč docela rozbité cestě, takže bych tuhle atrakci nedoporučila nikomu, kdo má třeba problémy s bolavými zády – nás to tady teda docela protřáslo!  Pomalejší jízda tu je určitě komfortnější a aspoň máte čas na panoramata s jezery.

Pokud se chcete v Aletsch Areně výhodněji ubytovat, doporučujeme apartmány Walliserhof v Bettmeralpu jen pár metrů od výstupu lanovky, takže vozík se zavazadly nemusíte tlačit zbytečně daleko. Apartmán disponuje kuchyňkou, přičemž potraviny můžete nakoupit přímo v Coopu v téže budově. Na večeři můžete využít vedlejší restauraci Lusa nebo si naservírovat vlastní přímo na prostorném balkonu s výhledem.