Bike Tour: Kouty – bikepark, technický div i zázračná studánka

Bikepark v Koutech nad Desnou už dávno není jen pro otrlé bikery v integrálách, ale stále častěji ho vyhledávají i nadšení enduristé a kvůli jesenickým dominantám, jako je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, také rodiny s dětmi. My zkusili kromě Dlouhých Strání vyjet i na poutní místo Vřesovou studánku a následně turisticky méně profláklou Červenou horu.

Náročnost tratí kouteckého bikeparku spočívá zejména v jejich délce, protože co do technické obtížnosti se dá vybrat od té nejjednodušší až po závodní sjezdovou trať. Nejjednodušší trasou zůstává po léta Uhlířská stopa, která příliš změn za posledních pár let nezaznamenala, a tak stále platí, že ji můžete sjet i na pevném kole a užijete si tak zhruba pětikilometrový pozvolný sjezd. Trasa představuje za začátku přírodní pěšinu, místy zpestřenou kořeny, v prostřední části se změní na širokou šotolinu, kde je potřeba chvíli šlapat a ke konci se trať stočí do bikeparku na poměrně vyhlazený trail, jehož hlavními prvky jsou klopené zatáčky a terénní vlny, které zvládne mírně pokročilý nebo i šikovný začátečník.

Oproti tomu se vylepšení a změn dostalo na červené trati Medvědice, která v Koutech patří k oblíbeným. Jde o ryze přírodní trasu, která začne lehkým kořínkovitým trailem a dále se promění v jezdivý „flow trail“, který je takřka vyhlazený bez kořenů a kamenů, takže se jen necháte vézt v rytmu klopenek a terénních vln. Od druhé poloviny už sice trail není až tak vyhlazený, takže náročnost se zvýší občasnými terénními nerovnostmi, nicméně tato trasa je pro běžného bikera jetelná a endurista či sjezdař si ji možná užije ze všech kouteckých tras nejvíc.

Hravou trasou pro zkušenější jezdce je Hřebenovka, jejímž poznávacím znamením jsou klopené zatáčky pod lanovkou, navázané jedna na druhou v pravidelném rytmu. Vylepšený a vyhlazený je spíš jen úvod trasy, v dalších částech už je trať místy za ta léta trochu „vydrncaná“, nejde však o nic, co by celoodpružené kolo nezvládlo.

Nejtěžší černá trasa Koutíkův sen je i nadále tratí Czech Downhill Tour, tedy je určená zejména profesionálním jezdcům. Její pověstný „mordor“, tedy obzvlášť technický úsek zhruba v polovině trati, je vhodný opravdu jen pro velmi zkušené jezdce a ideálně na sjezdovém kole.

Komu terénní cyklistika není pochuti, může v okolí Koutů vyrazit na nespočet výletů ať už na kole celoodpruženém, pevném, trekkingovém či e-biku. My jsme na doporučení zkusili ne tolik turisticky „profláklou“ Červenou horu, kam z Červenohorského sedla vede relativně zpevněná široká cesta. Červená hora není zpočátku značená, takže je potřeba držet se značení na Bílý sloup.

Kousek pod vrcholem se skví malebná kaplička, která uvnitř skrývá Vřesovou studánku. Podle pověsti tu lovec pronásledoval zraněného jelena, který když se napil vody ze studánky, zázračně se uzdravil a lovci zmizel z očí. Později se zázračnou vodou z nemoci vyléčil i sám lovec. Protože nás aktuálně žádná nemoc ani zranění netrápily, vodu jsme pít nezkoušeli :-)

Jen několik set metrů dál už se nad Vřesovou studánkou tyčí Červená hora, jejíž vrchol představuje skalnatý útvar, který vám umožní 360stupňový výhled, který si tu pravděpodobně budete užívat zcela sami. Na Červenou horu můžete vyjet z Koutů nad Desnou po žluté přes Sedlo pod Vřesovkou (8 km převážně do kopce, pak už ale přes Červenohorské sedlo do Koutů jen z kopce) nebo nechte auto na Červenohorském sedle a dojděte přes Bílý sloup necelé 4 km pěšky nebo na kole.

Tradičním tipem je v okolí Koutů samozřejmě výjezd po fialově značené cyklotrase (viz mapka areálu) na technický div České republiky, přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Jde zhruba o hodinový výjezd po asfaltové cestě, takže na místě je jak silnička, tak e-bike.

Vyžití i pro necyklisty

Rozhledna
Šestisedačková lanovka v Koutech je dva kilometry dlouhá a bikery i turisty vyváží na vrchol Medvědí hory, přímo k dřevěné rozhledně vysoké 20 metrů. Vstup na rozhlednu je samozřejmě zdarma a jen pár metrů opodál je i v létě v provozu malé zázemíčko v podobě toalet a kulatého stánku s občerstvením včetně prostorné terasy s posezením.

Naučná stezka Rysí skála
Nejméně náročným výletem, vhodným zejména pro děti, je výšlap po naučné stezce od výstupu lanovky na Rysí skálu. Stezka je celkem 2 km dlouhá a začíná už na náměstíčku v kouteckém areálu malým dětským hřištěm. Po cestě se děti dále setkají například s Pradědovou chýší, doupětem Rysice a dalšími interaktivními prvky. Odměnou je pak výhled z Rysí skály nejen na Praděd.

Dlouhé Stráně
Také na Dlouhé Stráně se můžete dostat buď po svých, nebo tzv. Koutybusem, který od horní stanice lanovky jezdí po půl hodinách. Pěšky od rozhledny jde zhruba o vzdálenost 4,5 km. 

Pěší výlet
Chcete-li si pěší výlet prodloužit, můžete se z Dlouhých Strání zpět k lanovce dostat po červené značce přes vrchol Mravenečník (1343 m). Cesta vede po horské pěšině terénního charakteru, takže není vhodná pro kočáry, jako tomu je po asfaltové cestě od rozhledny. My se po cestě kochali nejen výhledy, ale i porosty – ne nadarmo je tato část Jeseníků označovaná jako floristický ráj střední Evropy.

Nejdelší sjezd na koloběžkách v ČR
Kouty si také stále ponechávají prvenství v délce sjezdu na koloběžkách, které zapůjčíte přímo v areálu na kouteckém náměstíčku nebo u horní stanice Dlouhých Strání. Výhodnější je druhá varianta, protože u té první je potřeba nejprve s koloběžkou ujít kus do kopce. Sjezd po asfaltové cestě měří 17 km a vzhledem k cyklistům a turistům na cestě je důležité držet se pravé strany. Ceník koloběžek zde.

Koloběžkový sjezd nabídne nejen pohled na nejvyšší horu Jeseníků Praděd, ale také na dolní nádrž Dlouhé Stráně, která nemá o nic menší kouzlo, než ta horní.

Areál v Koutech nabídne i v létě komplexní zázemí zahrnující pokladny, půjčovnu kol a koloběžek, toalety, restauraci a také ubytování buď v Penzionu Kouty, nebo v Apartmánech Kouty. Více info o ubytování zde.

 Zde videoprohlídka Apartmány Kouty a tady si zase můžete prohlédnout Penzion Kouty 

V Koutech nad Desnou jsme sedlali kola Ghost Pathriot 8 a Lapierre Overvolt Carbon AM Team, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chrániči a helmami Poc. Videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a v batůžku nechyběla svačina v podobě tyčinek Bombus.