Biketour 2022: Rokytnice n.J. – za krásami Krkonoš po vlčí cestě i po flowtrailu  

Rokytnice nad Jizerou je pohodový bikepark, který nabídne lehké tratě i pro méně zkušené bikery, na druhou stranu hostí i závody Českého poháru v downhillu. Lanovka vás tu dostane nejen na bikeparkové trasy, ale pomůže vám přiblížit se k dalším cyklovýletům za nefalšovanými krkonošskými výhledy.

Sedačková lanovka v Rokytnici jezdí každou půl hodinu a na Horní Domky vyváží jak pěší turisty, tak i bikery s kolem, protože mimo jiné hostí i známý bikepark Rock.It.Nice. Už u výstupní stanice lanovky se krkonošská panoramata hlásí o slovo, takže většinou jsou Horní Domky pouze takovou mezistanicí za výletem dál do hor. My tu podnikli pohodový, zhruba 15 kilometrový cyklookruh doporučený přímo na stránkách areálu, kdy jsme se od horní stanice lanovky vydali do kopce směrem na Ručičky, což bylo zhruba půl kilometru ostřejšího stoupání. Od Ručiček jsme pokračovali dále na známé Dvoračky, kam nás vedla převážně zpevněná cesta, která je místy tvořená asfaltem a místy jde o příjemně jemnou šotolinu. Dva kilometry cesty tu převážně šlapete do kopce, částečně i po vrstevnici, cestu vám ale po většinu doby zpestřují malebné výhledy do krajiny.

Jedna z nejstarších bud v Krkonoších Horská bouda Dvoračky a horský hotel Štumpovka ležící na významné křižovatce krkonošských turistických cest nejde jen tak přehlédnout a stojí za to, si tu na rozlehlé terase s výhledem udělat pauzu. Toto místo je známé i díky své výborné domácí kuchyni, přičemž dlouhá léta jsou tu vyhlášené bavorské vdolečky. Ty sice v době naší návštěvy v nabídce nebyly, ale borůvkové lívance nám je hodně připomínaly :-)

Z Dvoraček jsme prudkým kilometrovým klesáním sjeli do Sedla pod Dvoračkami, odkud jsme dál po zpevněné „vlčí“ cestě pokračovali Pod vlčí hřeben, následně jsme kousek sjeli po hlavní silnici a po chvilce odbočili doleva na Vrata-Svatý Jan, odkud vede velmi hezká lesní cesta až do Háskova. Přes Sachrův hřeben jsme následně dostali zpátky do Rokytnice. Tipy na další cyklovýlety, například i přes vedlejší Harrachov, najdete přímo na stránkách Rokytnice zde.

Kdo by si chtěl okruh zkrátit a brousit spíš tratě v bikeparku, může ze Sedla pod Dvoračkami odbočit doprava na modrou, která vás přírodním technickým terénem zavede zpátky do rokytnického bikeparku. Ten nabízí 3 trati různých obtížností, přičemž tou nejjednodušší trasou je samozřejmě ta modrá, která představuje prakticky vyhlazený singltrek bez žádných technických překážek, pouze se hravými klopenkami vine křížem krážem po sjezdovce a následně i lesem až k lanovce.

O stupínek vyšší nároky klade na jezdce červená trasa, která je ale podobně jako modrá relativně vyhlazená, plynulá a bez prudkých či technických pasáží. Oproti modré je ale o něco víc „puštěnější“ a její klopené zatáčky jsou trochu více „naklopenější“, takže se do nich dá ještě víc opřít. Červená trať už zahrnuje malé až středně velké skoky, které jsou svou velikostí optimální na naučení se skákání a zároveň ideální přípravou na skoky na trati černé. Přesto ale doporučuji se na všechny skoky nejdřív podívat, protože většinou je mezi odrazem a dopadem mezera, takže se nedají jen tak přejet.

Na černé trati se v Rokytnici jezdí i Český pohár ve sjezdu, který tu mají v oblibě hlavně milovníci dlouhých skoků. Co pár metrů, to nějaký ten „odpalovák“ nebo „posílák“, respektive skok, na který vám víceméně stačí dostatečná rychlost a zbytek už zařizuje setrvačnost. Osobně jsem tu měla ze skoků ze začátku respekt a i trochu strach, jakmile jsem je ale skočila jednou, zjistila jsem, že nejsou nijak zákeřné a jsou opravdu pěkně postavené. Pasáže mezi skoky jsou také spíš vyhlazené, sem tam se přidá nějaká kamenitá nebo kořenovitá sekce, to jsou ale jen kraťoučké a nijak náročné úseky, takže by se dalo říct, že tu ani na černou trať nepotřebujete sjezdové kolo. Celkově bych černou trať v Rokytnici zařadila spíš k těm jednodušším černým tratím u nás.

Co se týká pěších výletů, vyhledávají tu často turisté stejně jako cyklisti výše zmíněné Dvoračky, přičemž značná část stoupání se tu dá ušetřit s pomocí sedačkové lanovky a na Dvoračky už to máte z Horních Domků jen 2,5 km pěšky. Komu se z Dvoraček zpátky do Rokytnice nechce po svých, může si na Dvoračkách zapůjčit koloběžku a až do Rokytnice pohodově sjet prakticky bez nutnosti se odrážet. Rokytnice proto nabízí i výhodný lístek, který zahrnuje výjezd lanovkou a zapůjčení koloběžky a vyjde na 490 Kč.

Kdo by chtěl v Rokytnici protáhnout i jiné svalové skupiny, může si v hlavním zázemí areálu zajít do lanového parku, který nabídne 2 okruhy – kratší žlutý okruh se 14 překážkami nebo delší modrý okruh, kde je pro vás připraveno 24 překážek. Součástí lanového parku je také zipline, která je dlouhá 75 metrů a absolvovat ji můžete v rámci modrého okruhu, koupit se dá ale i samostatně za 200 Kč/1 jízda, při třech a více jízdách vyjde jedna jízda na 160 Kč.

Mým osvědčeným gastrotipem Rokytnice je Big Food Garage, která je sice trochu schovaná v lese nějakých 650m od výstupu sedačkové lanovky směrem doprava (za horskou chatou Skácelka), rozhodně ale stojí za návštěvu. Místem jde sice skoro až o utajenou hospůdku, jakmile ale přijdete blíž, ihned vás zaujme originálním venkovním posezením ve starých křeslech a designovým interiérem. Pochutnat si tu můžete na dobrotách, jako jsou žebra, steaky nebo pstruh. Nám se tu už několikrát osvědčil Jack Daniels Burger.

V Rokytnici jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH, s tlumením FOX, řetězem KMC a vložkami do kol TANNUS od firmy CYKLOŠVEC.