Biketour: Schilthorn – z biku na paraglide

Jungfrau region patří mezi oblíbené švýcarské destinace Čechů, protože na jednom místě je tu dost „sportovní muziky“. Ani bikování není samozřejmě výjimkou a šlapat můžete „za svý“, nebo si na Schilthornu pomoci lanovkou. Schilthorn je prima tip hlavně pro ty, kteří chtějí bikování proložit i jinými aktivitami, jako jsou například ferraty nebo paragliding.

Schilthorn najdete v údolí Lauterbrunnen, které je díky jeho kolmým horským stěnám a 72 vodopádům považováno za jedno z nejkrásnějších údolí Švýcarska i světa. Zážitkem už je tedy i samotná cesta do Stechelbergu, kde se nachází údolní stanice lanovky, pokud byste si do výšek chtěli pomoct kabinkou do vesničky Gimmelwald nebo Mürren.

Lanovka do Gimmmelwaldu a Mürrenu vyváží i bikery s kolem a výlet si tu můžete dát jak po zpevněných cestách, tak po turistických trasách v horách, které tu pro bikery nejsou zakázané, pouze u nich stojí upozornění, aby se bikeři s turisty vzájemně respektovali. My si okruh vyhledali na stránkách Jungfrau regionu a vybrali si trail kolem horské chaty Rotstockhütte .

Z Mürrenu jsme se na cyklovýlet vydali už časně z rána, abychom si na stezkách nepřekáželi s turisty, takže už po šesté hodině ranní jsme si to dupali do kopce na Alpwirtschaft Schilt a odměnou za vstávání nám byly tiché hory s ranní vůní trávy.

Za Schiltem následovala nejnáročnější část trasy, protože bylo potřeba vytlačit kolo po úzkém strmém trailu na hřeben a místy bylo nutné vzít si kolo i na rameno. O tom tedy na stránkách Jungfrau regionu nic nepsali. Po 40 minutách vyčerpávajícího stoupání ovšem přišla další odměna dne – ranním sluníčkem zalitý výhled z hřebene do údolí a na masív Bernských Alp.

Z hřebene už se jede výhradně z kopce po krásném přírodním singltrailu bezlesou plání s výhledem na majestátné švýcarské Alpy. Tady si užijete kilometry úzké horské pěšiny, jako vystřižené ze švýcarských reklamních plakátů. Trail není nijak technicky náročný, je příjemně pozvolný, nezahrnuje žádné prudké ani krkolomné úseky a pozvolným klesáním nás dovedl až k cíli výletu – Rotstockhütte.

Na Rotstockhütte mají naštěstí otevřeno už časně z rána, takže se dalo na prosluněné terásce posilnit kávou. Nevím sice, jestli to je pravidlem, kávu jsem tu každopádně nedostala do klasického hrníčku, ale do poměrně velké misky – takže jim buď došly hrnky, nebo je to tamní styl :-)

Od Rotstockhütte se pokračovalo po jezdivém trailu bez jakékoli vyšší technické náročnosti, takže pomineme-li tlačení úvodní výšlap, doporučila bych ho klidně i začátečníkům.

Krátce před Gimmelwaldem jsme se napojili na šotolinovou cestu, která nás asi 15 minutovým stoupáním dovedla přímo k lanovce Gimmelwald. Výhledy na hory tu tentokrát vystřídaly výhledy na skalní vodopády, takže v rámci jednoho okruhu tu spatříte ty nejkrásnější přírodní scenérie.

Jak už jsem psala, nejde o to, že by byl Schilthorn vyloženě bikovou arénou, ale pokud si chcete cyklistickou dovolenou zpestřit i jinými aktivitami, tak tady toho na jednom místě najdete opravdu hodně. Například prostření patro Schilthornu hora Birg je adrenalinem sama o sobě – najdete tu tzv. Skyline Walk, což je visutá vyhlídka, odkud máte jako na dlani vrcholy Jungfrau, Eiger a Mönch. Jedince trpící na závratě může ovšem trochu potrápit – „podlahu“ totiž tvoří železný rošt, skrz který je vidět přímo pod horu Birg (2 677) a za mě tedy tahle výška byla dost velká na to, aby se mi už na této vyhlídce rozklepaly nohy :-)

Ještě větší nálož adrenalinu si tu užijete na další atrakci „Thrill Walk“, tedy visutém chodníku obepínajícím horu Birg. Tady jsou kromě „děrované podlahy“ i adrenalinové atrakce, jako je přechod po laně, který je samozřejmě zespodu pletivem dobře zabezpečený, přesto jsem se k chůzi po laně chvilku odhodlávala. Další „výškovou atrakcí“ byla například skleněná podlaha nebo průchod drátěným tunelem.

Jen o stanici výš na Piz Gloria najdete kruhovou vyhlídkovou plošinu a unikátní 360° restauraci, která se s vámi otáčí a celá se odehrává v tematice Jamese Bonda, protože ten se tu v roce 1968 natáčel. My jsme až sem zašli na brunch, který se tu pořádá každý den do 14 hod. Za návštěvu tu stojí i Bond World, tedy interaktivní výstava, kde třeba můžete pilotovat vrtulník jako James Bond ve filmu.

Rodinkám s dětmi se bude líbit i v základní nejnižší stanici střediska na kopci Allmendhubel, na který vás z Mürrenu vyveze pozemní lanovka, je ovšem potřeba koupit si na ní extra lístek. Děti se tu budou moct vyřádit na pestrém dětském hřišti nebo mohou poznávat květiny na tzv. Flower Trailu, tedy krátkém pěším okruhu, jenž je naučí poznávat nejrůznější druhy květin.

Schilthorn je také rájem paraglidistů, takže jsme se i my odvážili vyzkoušet si tandem paragliding. Firem, které tu provozují paragliding, je tu několik, my si vybrali Airtime Paragliding, u nichž si můžete let rezervovat na e-mailu info@airtime-paragliding.ch nebo na tel. čísle +41 79 2478463 a místem na setkání je výstup z lanovky v Mürrenu (přímo u vlajky Airtime Paragliding). Vzlet probíhal na nedaleké louce a bylo potřeba jen pár kroků popoběhnout, a už jsme se vznášeli ve vzduchu. Pokud chcete, instruktor vás nechá chvíli i pilotovat, jinak se stačí jen usadit do vaku a užívat si výhledy do údolí Latuerbrunnen či na Jungfrau. Tenhle zážitek tu tedy pro mě patřil k těm nejintenzivnějším v životě! 

Podobně adrenalinovým zážitkem pro nás byla Via Ferrata, která vede z Mürrenu do Gimmelwaldu a dle námi vygooglených informací patří mezi nejkrásnější ferraty Švýcarska. Její úroveň je K3, má něco přes 2 kilometry a zabere tak 3 – 3,5 hodiny. Na tuhle ferratu potřebujete jistící set, úvazek, přilbu, hodí se i rukavice a samozřejmě lahev vody, protože na ferratě už není možnost. Ferrata se netradičně sestupuje, což vás nutí sem tam kouknout přímo pod sebe a pohled z 800 metrové výšky rozhodně není nic pro jedince trpící závratěmi. Osobně se mi tu nejvíc třásly ruce na kolmé skále, kde se sestupovalo po kramlích a pod vámi už zkrátka nebylo nic. Tady to pro mě snad byl ještě větší adrenalin, než na paraglidu, protože tam vlastně stačilo jen sedět a rozhlížet se :-)

Ferrata nás dále prozkoušela ještě dvěma přechody po laně přes vodopád a třešinkou na dortu byl Nepálský most, který je přes 100 metrů dlouhý a k tomu všemu se houpe. Aby tady adrenalinu nebylo málo, máte tu jistící lano jen na pravé straně a levá ruka tu marně sahá kamsi do vzduchu po rovnováze. Ferrata sice není nijak extra fyzicky náročná, ale je místy je hodně adrenalinová, takže rodinkám s dětmi bych ji nedoporučovala.

Ubytovaní jsme byli v hotelu Alpenruh, který se nachází přímo vedle lanovky v Mürrenu a jeho terasa patří k nekrásnějším ve vesnici. Výhled na Jungfrau máte jak z pokojíčku, tak na terase při snídani.

Videoprohlídka hotelu: