Biketour: Slovinsko – za panenskou přírodou

Slovinsko je v létě českými turisty stále častěji navštěvovanou zemí, a to zejména díky krásným horám a průzračně čistým jezerům. My si slovinské hory zkusili na kole a prozkoumali 5 tamních bikeparků, které jsou častými nástupními místy různých cyklovýletů.

Na pětidenním programu jsme měli destinace jako Rogla, Vogel, Krvavec, Cerkno a Pohorje u Mariboru a všechna místa v zimě představují lyžařská střediska. Prvním navštíveným střediskem byla Rogla, která ležela zhruba hodinu od slovinských hranic. Rogla je nástupním místem mnoha cyklistických výletů a současně nabídne 7 přírodních singltrailů všech obtížností, na které tu o víkendech vyváží sedačková lanovka.

Tratě jsou na Rogle jsou vesměs přírodního charakteru, takže jde spíše o lesní pěšiny, kde dle stupně obtížnosti přibývá na kořenech. Nejjednodušší zelená trať č.1 je tedy naprosto nenáročná a zvládne ji i rekreační cyklista. Trať č.1 představuje vyhlazenou pěšinu bez jakékoli techniky a není problém ji sjet ani na pevném kole.

Čím vyšší číslo, tím obtížnější trasa, maximálně se tu však budete potýkat se spletitými kořeny, jinak se nemusíte bát žádných bikeparkových překážek nebo skoků. My jsme si nakonec nejvíc oblíbili modrou trať číslo 2, která byla z velké části vyhlazená, nebyla nikterak prudká, zahrnovala ale i dřevěnou lávku a ocenili jsme hlavně její příjemnou plynulost. Rovněž tento trail zvládnou klidně i začátečníci.

V okolí jsme navštívili Črno jezero, kam vede z Rogly cyklotrasa a jde o nějakých 20 km. K jezeru se ovšem dokážete značně přiblížit i autem, kdy dojedete po zhruba 16 km k Domu na Osankarici, odkud lze jít už jen pěšky pěšky, což platí rovněž pro cyklisty. Dom na Osankarici je horská restaurace s občerstvením a parkovištěm, takže není problém tu nechat auto či zamčené kolo a dále se vydat po dřevěném naučném chodníku na dvoukilometrovou procházku. Cesta k jezeru je zpestřená nejen netradičními dřevěnými schody, ale také interaktivními zastávkami v rámci naučného chodníku.

Druhou slovinskou zastávkou byl Vogel v Triglavském národním parku přímo u průzračně modrého Bohinjského jezera. Jde tedy o oblíbenou slovinskou kombinaci hor a jezer, takže sportovní aktivity tu jdou příjemně spojit s koupáním v jezeře. Ve slunečných dnech ovšem počítejte s jezerem v obležení turistů, takže náš tým si dal koupačku v jezeře hned po snídani.

Od Bohinjského jezera nás velkokapacitní kabina vynesla do horských výšin, odkud byl nejen hezký výhled na jezero samotné, ale i na nejvyšší horu Slovinska Triglav. Jakmile nás kabina vyhoupla přes hřeben, rázem jsme se ocitli ve zcela jiné krajinné sféře a zelené stromy byly vystřídané skalistým povrchem, převážně vápence. Jak v zimě, tak v létě se tedy centrum dění koncentruje právě na této náhorní plošině, a turisti i bikeři tu mohou využívat další návaznou lanovku.

Vogel sice nabídne jen jednu sjezdovou trať, nicméně díky různým odbočkám a větvení si tu můžete vyzkoušet různé stopy. Trať je využitá po celé délce, takže začíná dřevěným wallridem, pokračuje po vyštěrkované pěšince několika zatáčkami, následuje i pár seskoků, ale všechny se dají pohodlně objíždět a v jedné části je k mání i krátký technický úsek po skalce.

Výhodou vogelské trati byl ovšem výhled na slovinské velehory, který trval téměř po celou jízdu. Šlo tak o jeden z nejfotogeničtějších parků Slovinska. Trať navíc patří mezi jednodušší, kde lze všechny překážky objíždět, takže si ji může vyzkoušet i méně zkušený biker.

Na Vogelu jsme volili občerstvení u horní stanice sedačkové lanovky, kde nám byl doporučen tzv. Eagls dezert, tedy místní sladký zákusek s lesními plody a rovněž jsme se seznámili s tradičním slovinským pokrmem „žganci“, který se údajně jí k polévce nebo k snídani s mlékem. Náš šálek kávy to nebyl, ale místní kuchyně by se podle nás měla vždy vyzkoušet!

Třetím o poznání větším střediskem byl Krvavec, který jsme již z loňského roku trochu znali. Rovněž hlavní dění Krvavce je situované do mezistanice, respektive u horní stanice kabinkové lanovky, odkud se na kopec vytahuje ještě čtyřsedačková lanovka. Kromě bikeparku představuje Krvavec i letní centrum aktivit, takže se můžete projet po pohodové široké cestě na koloběžkách, kárách nebo se pro děti nabízí jízda na tubingové dráze. Náročnější mohou své choutky uspokojit v lanovém parku s několika trasami různých obtížností nebo na lezecké stěně u nástupu sedačkové lanovky.

Krvavec rovněž představuje oficiální bikepark celkem o 4 různě náročných trasách a my tu vyzkoušeli všechny. Trať, kterou si tu může vyzkoušet klidně úplný začátečník nebo rodiče s dětmi se jmenuje Bambini trail, který je zcela vyhlazený a jen se vine z kopce v zatáčkách a terénních vlnách. Žádný kámen, žádný kořen a opět sem můžete vytáhnout i „pevnáka“, na kterém si sem z údolí můžete klidně po svých po šotolinové cestě vyšlápnout.

Podobným trailem se stejným startem od horní stanice sedačkové lanovky je od letoška nový Panorama trail, který je zaseknutý do vrstevnic, takže neobsahuje žádné prudké ani nijak technické úseky a rovněž se po nich může spustit „taťka se synem“. Co i název trailu napovídá je skutečnost, že se při jízdě na této trase můžete kochat výhledem z Krvavce.

O poznání náročnější trasy jsou červený Mucci trail a černý Rock´n´Flow trail, které jsou díky řadě kořenů a kamenů velmi technické a svou délkou 9 a 6 km si vyžadují i kondici jezdce. Tyto trasy tedy doporučujeme spíše zkušenějším bikerům, kteří preferují přírodní traily a nebojí se zdrncat kamenité pasáže. Loni jsme se tu v mokru potýkali s obtížemi na černém trailu Rock´n´Flow, letos za sucha se z trailu pro nás stal jeden z nejzábavnějších, co jsme kdy jeli, přestože si svou náročnost i tak zachoval.

Čtvrtým navštíveným místem bylo středisko Cerkno, které v létě kombinuje bikepark a funpark pro děti. Co se týká bikeparku nabídne pestré trasy od rodinného flowtrailu, přes přírodní kořenovité traily až po sjezdovou trať s velkými skoky. Family flowtrail sice v době naší návštěvy ještě nebyl úplně dokončený, dalo se na něm ovšem už svézt a jeho nenáročný profil jde skutečně doporučit i výletníkům s batůžky. 

Všechny tratě začínají sice u výstupu sedačkové lanovky, v průběhu se pak různě větví a prolínají, takže lze během jedné jízdy zabrousit i na jiné trasy. Trochu mi tu jen chybělo nějaké přesnější značení, takže jediná poučka byla, že náročnost tratí rostla zprava doleva, díváte-li se směrem dolů. Na druhou stranu tu oceňuji i možnost projet se i po jiných než bikeparkových trasách, takže jedním zajímavým tipem je trail začínající u nástupu sedačkové lanovky, nijak neoznačený, zkrátka jen pěšina padající dolů od příjezdové asfaltové cesty. Trail je tak středně náročný a v jedné fázi se tu dobrodružně projíždíte pravou slovinskou divočinou kapradinami.

V rámci fun parku se tu mohou děti vyřádit na dětském hřišti u horní stanice lanovky, dále na trampolínách, při lukostřelbě, na špikách či slackline. Na oběd zajděte do resturace Alpska Perla v nadmořské výšce 1300 m hned vedle dětského hřiště, kde si můžete vychutnat místní pokrmy, protože Cerkno a okolí je známé svou rozmanitou kuchyní. Typické slovinské jídlo si tu můžete vychutnat na terase s výhledem na nejvyšší horu Slovinska Triglav.

Po výletech můžete v Cerknu využít pro relaxaci termální lázně v hotelu Cerkno. Kromě bazénu s whirpoolem a masážními lavicemi si můžete odpočinout i v sauně nebo solné jeskyni. Termální lázně můžete ve středu až pátek navštívit od 16 do 21:30 hod, o víkendu pak od 15 do 22 hod.

Posledním navštíveným místem bylo Pohorje přímo nad Mariborem, se kterým je spojené kabinkovou lanovkou. Pohorje nabídlo dvě oficiální tratě, zbytek sjezdíků byly neoficiální pěšiny, které ovšem v našich očích soutěž slovinským trailů možná vyhráli.

Hlavní tratí byl v Pohorje Flow trail o délce 7 km, který nejčastěji nabízel velké klopené zatáčky a v horní pasáži i řadu terénních vln po sobě bezprostředně jdoucích. V prostřední části jsme navzdory názvu trati projeli i v technické pasáži v kořenech, která ovšem nebyla nikterak náročná a trail byl tedy vhodný pro širokou škálu jezdců.

Pohorje je známé i díky své pavučině turistických i cyklistických tras a díky blízkosti druhého největšího města Slovinska se můžete obohatit i na kultuře. Maribor v tomto směru totiž nabízí nespočet pamětihodností a za zhlédnutí stojí například františkánský kostel, hrad nebo morový sloup a na výlet se tu vydejte určitě i na kopec zvaný Pyramida, odkud budete mít Maribor jak na dlani. Nevynechejte ani mariborské restaurace, my si jednu vybrali přímo u nástupu na kabinkovou lanovku a s porcemi se tady rozhodně nešetřilo!

Výhled na město nabídne i hotel Bellevue přímo u výstupu kabinkové lanovky, takže posnídat můžete v prosklené místnosti, abyste o město v dáli nebyli ochuzeni. Hotel nabízí rovněž wellness s hlavním soustředěním na ozdravné kúry těla i duše v saunovém světě, takže tu můžete vyzkoušet tureckou, finskou nebo chromoterapeutickou saunu.

Ve slovinských bikeparcích jsme sedlali kola Ghost Pathriot 8 a Lapierre Overvolt SX 800, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. Videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a v batůžku Evoc nechyběla svačina v podobě tyčinek Bombus.