Cape Epic 2024: Stošek s Vakočem dnes plnili svou úlohu a skočili do top ten

Druhý den čekala na startovní pole Cape Epic první řádná etapa, jenž měla parametry 88 km a 2 450 m převýšení. Celý cirkus se přesunul z místa prologu v Lourensfordu do nejvzdálenější lokace letošního závodu do Tulbaghu, do širokého údolí sevřeného tisícimetrovými hřebeny. Na jejích svazích dnes byla nejsilnější nizozemsko-belgická dvojice Hans Becking a Wout Alleman (Buff Megamo), kteří v cíli těsně porazili lídry v dresu World Bicycle Relief Nino Schurtera a Sebastiana Fini Carstensena. Toho v závěrečné zatáčce zradil řetěz a nemohl se tak do bojů o vítězství zapojit. Mezi ženami zvítězily vedoucí závodnice Anne Terpstra (NED) a Nicole Koller (SUI) z týmu Ghost Factory, o jedinou vteřinu porazily favorizovanou dvojici Cannondale Factory ve složení Candice Lill (RSA) a Mona Mitterwallner (AUT). Z českých jezdců se nejlépe vedlo Martinu Stoškovi a Petru Vakočovi (Canyon Sidi), kteří skončili na 9. místě a v celkovém pořadí skočili do top ten. 

Závod elitních mužů začal dramaticky s hromadným pádem hned několik set metrů po startu, na prašné cestě z vinařství Saronsberg. Byť na to doplatili všechny české dvojice, naštěstí se nikdo nezranil ani neutrpěl žádný technický problém. Největší potíže tam měl Jaroslav Kulhavý.

"Zvednul se tam prach od prvních, nebylo vůbec vidět, tak se začalo brzdit a padat... ti vzadu do nás najeli. Já jsem tam zůstal taky, spadli na mě dva kluci a začali jsme rozmotávat kola. Pak jsme to ještě na asfaltu dojeli do první skupiny," líčil Jára a podobě na tom byli i ostatní čeští závodníci.

"Start byl mimořádně hektickej, nám se ale nakonec povedl dobře. Sice to lehlo těsně přede mnou, ale naštěstí jsem se tomu vyhnul. Pak jsme byli vepředu, ale zjistili jsme, že nám chybí Andy (Seewald). Čekali jsme na něj, ale on zůstal hodně vzadu a navíc se to pak zaseklo. Několikrát jsme to dojížděli," vyprávěl zase Petr Vakoč, který s Martinem Stoškem byli k ruce svému jedničkovému týmu, tedy Seewaldovi a Stutzmanovi. 

"Povedlo se nám dobře najet do terénu, Marc (Stutzmann) byl kousek u mě, ale bohužel jsme po 5 kilometrech zjistili, že Andy je někde vzadu skoro minutu za námi. Téměř jsme zastavili, čekali jsme, nechali jsme přejet tři skupiny. Začala stíhací jízda, hodně jsem tahal a chtěl jsem co nejrychleji dostat kluky zpátky na čelo, aby ztráta nenarůstala. Na to, kolik jsem dneska vydal energie, to bylo dobrý. Vaky jel výborně, z kopce jel perfektně a ke konci měl dost sil," popsal dnešní etapu Martin. "Prostředek závodu se mi nejel dobře, ale poslední kopec mi sednul a jelo se mi dobře. Dojížděli jsme lidi a to se mi líbilo," upřesnil Vakoč.

Úřadující mistr republiky v maratonu Lubomír Petruš s Karlem Hníkem (D2 Mont Merida) se pochopitelně také nevyhnuli problémům po startu, ale pak si vedli celkem slušně a byli spokojení. "Dneska už to bylo výrazně lepší než včera při prologu. Jen škoda těch pádů a zacpaných míst," řekl Lubomír, který s Karlem dojel na 16. příčce. 

Tým Superior Lions ve složení Jaroslav Kulhavý a Filip Adel to má zatím k první desítce stále daleko, dnes dojeli jedenadvacátí. Kopce Járovi příliš nesedí, a že jich tady letos je. "Nebylo to ještě u mě ono, start je na mě rychlej, chybí tomu taková jiskra. Ve sjezdech supr, to je v pohodě, ale prudké výjezdy se mi zajídaly. Roviny tahám já, Adlík je na tom v kopcích výborně," doplnil Kulhavý.

"Pocity nebyly úplně špatný. Začátek byl o pozicích, což mi sedělo. Bylo tam dost zúžení, kde se to dělilo a bylo znát, když byl člověk vepředu. Skupiny vepředu odjely díky tomu zadarmo, naopak ty za nimi to museli stahovat, což bolelo," uvedl Filip Adel.

V kategorii Masters se dalším podiovým místem blýsknul Pavel Gonda, jenž jede se Švýcarem Tobiasem Lüthim (CzechRocket & SwissDiesel). Po včerejším druhé příčce dnes skončili na 3. místě, stejná pozice patří česko-švýcarskému páru i v průběžném hodnocení.

"Celkově to není špatný, ale já se tedy necítím dobře. Kopce mi dělají problémy, Tobias v nich letí, ale já jsem brzda. Ale jsem každopádně rád, že stále držíme bednu," zhodnotil Pavel Gonda. 

 
Speed Company útočí, Nino s Finim slaví 

Startovní pole se hned po nájezdu do terénu snažili roztrhat Němci Georg Egger a Lukas Baum (Orbea Leatt Speed Company) a i díky předchozímu pádu s nimi příliš týmů nevydrželo. Ale favorizované dvojice tam byly. Egger s Baumem útočili na každém možném místě, ale marně. Nakonec sami odpadli, když v závěrečném kopci zaútočil tým Buff Megamo. Tempo s nimi vydržel jen tým Nino Schurtera a tyto dvě formace si to rozdaly v cílové rovince. Tam ale vinou přetrženého řetězu z bojů vypadl Carstensen a první letošní triumf tak zaznamenali Becking s Allemanem. 

"Jsem nadšený z etapového vítězství," řekl Becking, jenž mimochodem před 11 roky absolvoval Cape Epic s Jiřím Novákem! "Včera jsme začali na vysoké úrovni a dnes,  asi po 30 kilometrech, jsem cítil, že je to dobré. Řekl jsem Woutovi, že to bude dobrý den a my jsme to nakonec zvládli.  Nino a Sebastian byli ale příliš silní na to, aby ztratili celkové vedení. Přesto máme ještě šest dní před sebou a jsem nadšený, že máme už dvě pódia v kapse."

V celkovém pořadí se na prvních třech místech tedy nic nezměnilo, World Bicycle Relief (Nino Schurter (SUI) / Sebastian Fini (DEN) dál vede průběžné pořadí, minutu a deset sekund před Toyota Specialized 91 (Matt Beers (RSA) / Howard Grotts (USA). Dnešní vítězové jsou třetí a ztrácí dalších 20 sekund.
 

Ghost bez ztráty kytičky

V závodě žen to bylo těsné až do samého konce, kde vyhrála dvojice v oranžových dresech lídryň Anne Terpstra a Nicole Koller. A dál vedou i v celkovém hodnocení o více než minutu před Candice Lill a Monou Mitterwallner. Třetí je pár týmu Toyota Specialized 91 (Sofia Gomez Villafane (ARG) / Samara Sheppard (NZL), který ztrácí už více než pět minut.

"Nebyly jsme si úplně jisté, co dnes očekávat," uvedla Anne Terpstra. "Bylo to úplně jiné jet v oranžovém, ale myslím, že jsme celkově odvedly skvělou práci. Byly jsme na velmi podobné úrovni jako Cannondale - na začátku jsme odpracovaly víc a oni pak na konci. Na začátku jsme jely vlastním tempem, potom byly holky z Cannondalu docela silné, ale na konci jsme si dokázaly udělat malou mezeru a vyhrát vzrušující finiš."

Zítra je na programu druhá řádná etapa, jež se také jede v okolí města Tulbagh, tentokrát se ale bude startovní pole škrábat po Wagon Trailu na horský hřeben, na němž stráví téměř celý den. Ve 2. etapě čeká na závodníky nejen nejdelší etapa - 97 km / 2 200m - ale také nejvyšší místo 20. ročníku Cape Epic - 1 150 m n.m.