Černí koně ve filmu

O co šlo? Tomáš Pouch, známý to handicapovaný biker s podkolenní protézou založil tým pro handicapované cyklisty s názvem Černí koně a v rámci propagace týmu se rozhodli natočit filmový spot, který poběží v kinech. Na jednu stranu to sice zní jednoduše, ale na druhou se člověku hned vybaví, kolik takováhle "sranda" musí stát...



Na vltavské nábřeží u trojského kanálu dorážím vcelku na čas. Sem tam skrz šedivé mraky vysvitne sluníčko, ale i tak je u vody teplota jen několik málo stupňů nad nulou. Kromě Tomáše a jeho sestry tu jsou paraplegici Mirek Pitra a Jirka Kuchták, jeden "komparzista" a pak trojčlenný štáb filmařů. Ten tvořili režisér Pepa Krajbich, kameraman Honza Hubač a producent Honza Hejna.

Právě Honzu, pražského bikera a studenta produkce na FAMU Tomáš Pouch v lednu oslovil a představil mu svou vizi handicapovaných bikerů v temných sálech multikin.

"S Tomášem jsme se rychle domluvili. Ještě před natáčením je ale potřeba zařídit spousta věcí..." začíná vysvětlovat Honza Hejna. "Je vždy několik problémů. Například termín. Ten je důležitej, protože je to zapotřebí udělat co nejdřív, ale na druhou stranu zase ne moc brzo, protože musí být hezky. Vzhledem k tomu, že organizuješ vždy minimálně pět lidí a nemáš prachy, abys jim kompenzoval volno např. v práci, tak jim termín musíš říct měsíc dopředu. A to nikdy nevíš, jaký za měsíc bude počasí. Další věc, kterou musíš vyřešit je vlastní cíl. Tedy to, co má snímek vypovídat, zdali má být informativní, motivující, šokující, atd. 15 vteřin minus 4 na titulek není moc času na to, něco vypovědět. Proto musí být scénář více než precizní. Poslední a nejhlavnější věcí, která zbývá, jsou finance. Jednak na pronájem techniky (např. kameru jsme usmlouvali  na 3000 Kč za den, což je vzhledem k normálnímu pronájmu hodně málo a dále na štáb. Všichni na tom ale dělali za minimum peněz. Rozpočet podobně dlouhýho reklamního spotu do kin by byl v reálu min. 50x vyšší!" říká Honza.



Samotné natáčení probíhá z kufru auta. Kluci na handbikách to nemají už takhle od pohledu vůbec jednoduché a štáb je nešetří. "Druhej vyjede do leva a předjede prvního! Třetí zrychlí za ním! Dávej dávej! Poď poď!" ozývá se z auta jedoucího rychlostí okolo dvaceti kilometrů za hodinu. Kluci si fakt dávaj. To, co na plátně bude vypadat jako závod, bylo točeno opravdu se závodním nasazením. Na krev.

Na konci rovinky štáb musí kluky na handbikách otočit - sami to na nedokážou. Chvilku se odpočine, štáb vysvětlí, co se bude točit dál a jede se další kolo. "Třetí zabere a jde do špurtu na první místo. Druhý vyjede do leva a zase zajede zpátky. Znovu! První přepustí místo druhému! Jedem jedem!". A takhle několikrát.

Technika, která se na natáčení používá je zcela digitální, co se zvuku i obrazu týče. Konkrétně jde o FullHD kameru Sony XDCAM. Její cena se pohybuje okolo 6500 Euro.

"Točí v Mpeg formátu a má maximální bitrate 35 MB/sek. Tudíž její výstup můžeš pustit i na velký plátno multikina a kvalita je stále více než ucházející. Záznam jede na paměťový karty. Důvodem, proč se takovýhle spoty netočej na film, ať už 16 nebo 35 mm je to, že se natáčí neskutečný množství materiálu, ze kterýho se střihne 12 sekund. Točit to na film by tedy bylo hrozný plýtvání. My jsme natočili cca. 20 min materiálu, což znamená, že 99 % materiálu vyhodíš." zdůvodňuje Honza postup štábu.



Když jsou dotočeny záběry z auta, fotí se "fotofiniše" a dodělávají detailní záběry handbiků. Chvíli sice váhám, ale pak mě zvědavost nedá a soukám se do kokpitu stroje jednoho z kluků. Jde ve skratce o tříkolku poháněnou rukama. Každý ji má vyladěnou vzhledem ke svému postižení. Někdo má řazení a brzdy na řídítkách, a někdo může řadit a brzdit jen lokty pomocí bikových dualů připevněných ná rámu. Ceny handbiků se pohybují okolo 160ti tisíc Kč. Nejde tedy vůbec o nic levného a to hlavně díky patentům a licencím. A když ho ještě řádně potuníte vysokými karbonovými ráfky a dalšími špičkovými komponenty, není problém se dostat na čtvrt milionu. Váha takového speciálu se pohybuje okolo dvanácti kilo.

Dávám si úsek, který jezdili kluci. Ruční pohon máte poměrně rychle "v paži". Představuju si, jaké to asi musí být pohybovat se na handbiku normálné po silnici. De facto ležíte pár centimetrů nad zemí a metr vedle vás projede náklaďák s koly asi tak třikrát vyššími než jste vy.... brrr!

Cítíte každé drncnutí. Malá větvička, kterou jsem si vybral pro překonání mě dala přes zadní kola pěknou ránu do zad. Problém přichází na konci cyklostezky. Zkouším se otočit sám, ale nejde to. Musím vstát a otočit handbike rukama. Chvíli pokračuju v jízdě zpět, postupně řadím těžší a těžší převody a jdu do spurtu. To znamená v mém připadě rychlost asi 25 kilometrů za hodinu a to opravdu jen na několik vteřin.
Ještě dlouho po tomhle "testu" mě na hrudi bolely svaly, o kterých ani nevím, že tam kdy byly. O rukou nemluvě.

Materiál pro spot je tedy natočen. Co teď s ním?
"Po natáčení se natočenej materiál stáhne v plný kvalitě na harddisk. Z něj to v komprimované podobě natáhneš do Avidu (komprese je zde kvůli rychlosti) a střihneš to. Kromě střihu je rovněž většinou za účasti kameramana zapotřebí také srovnat barevnost jednotlivých obrazů, tak aby to neskákalo. Výsledkem střihu je soupiska s Timecodama, tedy přesný časovým označením začátku a konce každé sekvence. Podle timecodů se pak vybere materiál v plné kvalitě a předá se v našem případě zvukařce Míše Patríkové. Ta k němu připojí ve zvukové hale zvuk. Pak se vše vypálí na BlueRay a předá se produkci kina." popisuje postprodukční proces z filmového prostředí Honza Hejna.

V současné době už je spot, jemuž ve zvukové hale propůjčil hlas herec Pavel Nový, hotový a brzy bude předán produkci multikina Village Cinemas, kde ho diváci uvidí před každým filmem. Pokud se tedy chystáte v brzké budoucnosti do kina, přijďte v čas!


Foto: Jan Hejna, Michal Červený