Český double na Evropě. Hynek zlatý, Boudný stříbrný!

Jen týden po zlaté evropské medaili Ondřeje Cinka z Moskvy vybojoval český biker titul mistra Evropy v marotonu na horských kolech. Kristián Hynek zvítězil v závodě na 105 kilometrů v neuvěřitelném čase 3:57:00 hod.

Čeští bikeři zcela zastínili evropskou maratonskou špičku na domácím mistrovství Evropy, když na Malevilu získali zlatou a stříbrnou medaili, Kristiánův týmový kolega z celku Česká spořitelna Specialized a novopečený vicemistr Evropy Pavel Boudný na něj ztratil minutu a čtyři vteřiny. 

Bronzovou medaili vybojovala rakouská jednička Alban Lakata. Jeden z největších favoritů se dnes musel sklonit před českým duem. "Jsem rád za třetí místo, i když jsem samozřejmě doufal v lepší umístění. Ale zase pořád lepší být bronzový než bramborový, takže musím být spokojený," řekl nám v cíli člen stáje Ergon Topeak, který má na svém kontě už maratonský titul mistra světa z roku 2009 a evropský titul z roku 2008.

Čelo závodu bylo kompaktní až pod šestikilometrové stoupání na nejvyšší bod tratě na Hvozd. Kristián Hynek byl aktivní od samého začátku a na čele byl téměř pořád. Na rychlostní prémii do německého Oybinu ale dovedl jedenáctičlennou skupinu Jan Jobánek. Pak definitivně zařadil vyšší rychlostní stupeň Kristián a ujel. Krok s ním chvíli držel řecký šampion Periklis Ilias .

"Říkal jsem si, jestli to nebylo malinko unáhlený, nepředstavoval jsem si totiž, že tam vyjedu sám. Protože pak to bylo už celý jen za svý," líčil unavený, ale šťastný Kristián v cíli. "Posledních 15 kiláků mi začalo docházet a já musel bojovat opravdu do posledních sil, abych ten náskok vůbec udržel do cíle."

Kristián postupně navyšoval svůj náskok, v jedné chvíli činil už téměř 3 minuty. Obavy byly jen z defektu, jinak titul byl opravdu nadosah. Cílem potom projel v rekordním čase tři hodiny a sedmapadesát minut. "Je to fantastickej pocit, naplno si to asi uvědomím až zase naberu síly."

Radost znovu propukla, když se do cíle přiřítil Pavel Boudný, Kristiánův týmový kolega. "Ty vole, to je neskutečný, paráda!" hlásil Kristián. "Dvě medaile pro náš tým, to je bomba!"

I Pavel si prošel několika krizemi a musel se vypořádat s vedrem, které mnohým způsobovalo křeče. "Křečí bylo celkem dost, dostával jsem je do rukou, do zad, do lýtek. Vzal jsem si hodně magnézia na občerstvovačce a pak to bylo dobrý, myslím, že bych tak dalších deset kiláků dal v tomhle tempu," konstatoval Bouda, který musel zpočátku svého kolegu krotit. "Devadesát procent závodu dělal tempo Kristián, já mu musel několikrát říkat, že závod je dlouhej. On si pak zvolnil, ale nikomu se nechtělo jet. Potom za to vzal ve výjezdu na Hvozd a bylo rozhodnuto," ocenil Kristiánův vítězný atak.

Pavel Boudný si potom sjel řeckého bikera Iliase a druhé místo udržel až do cíle. Na Kristiána ztratil minutu a čtyři vteřiny. "Druhý místo - vicemistr Evropy je nádherný, takže maximální spokojenost. Líp to vlastně ani dopadnout nemohlo, s tímhle jsme teda nepočítali," dodal Bouda.

Rakušan Lakata byl ještě na Hvozdu pátý a necítil se dobře. "Chytil jsem druhý dech na předposlední občerstvovačce, ale asi už to bylo pozdě. Kristián s Pavlem byli dnes opravdu hodně silní a já jsem nakonec rád, že jsem se vůbec dostal z pátého místa na třetí," řekl za týden třiatřicetiletý Alban.

Vynikající úspěch českých reprezentantů podtrhnul čtvrtým místem Jan Jobánek a desátým Marek Rauchfuss. V hodnocení kategorie U23 skončil Marek těsně druhý za Němcem Simonem Stiebjahnem.

"Jsem strašně spokojenej. Je to nepopulární čtvrtý místo, ale kdyby mi někdo ráno řekl, že pojedu celý závod s Lakatou, tak se mu budu smát," radoval se v cíli Jan Jobánek, loňský vítěz Malevil Cupu. "Ujel mi na Hvozd, tam jsem si musel zvolnit, začaly mě brát křeče a Kristián tam jel strašně rychle. Albana jsem si pak dojel, jel dobrý tempo. Věděl jsem, že je tam vepředu Kristus a Bouda, tak jsem se za ním vezl a nehýřil aktivitou. Potom jsme ještě střihli Periklise."

Titul mezi ženami na 95 kilometrové trati obhájila finská specialistka na maratony Pia Sundstedt, v cílovém sprintu porazila Britku Sally Bigham. Tedy stejně jako vloni. Třetí s odstupem tří a půl minuty skončila Silke Schmidt z Německa.

Dvojnásobná mistryně Evropy z let 2005 a 2011 si na Malevilu věřila. Od úterka najížděla okruh, který se jí hodně zamlouval. "Byla jsem tu už od úterý, každý den jsem si projela část tratě. Trať je tady opravdu neuvěřitelná, strašně se mi líbila, jedna z nejhezčích, na kterých jsem kdy závodila," vysekla dnes již trojnásobná mistryně Evropy pochvalu trati Malevil Cupu v Lužických horách.

O tom třetím maratonském titulu rozhodla až v samém závěru, ale sama to tak plánovala. "Bylo to stejně těžký jako ty dva předchozí tituly. Ale jediný rozdíl byl v tom, že se rozhodlo až v posledních sto metrech. Dost nezvyklý finiš na maraton... I když vím, že Sally je hodně silná závodnice, tak jsem si na ní ve sprintu věřila," řekla sedmatřicetiletá Pia, která je členkou olympijského výběru do Londýna, ale na silnici! "Nemohly jsme se od sebe odtrhnout celý závod, pravda je, že já jsem se moc nesnažila. Sally to zkoušela párkrát, ale nevyšlo jí to. Myslím, že jsme na tom byly dnes stejně dobře, ale ve sprintech si věřím, byla jsem si celkem jistá, že pokud by k němu mělo dojít, tak vyhraju," svěřila se v cíli modrooká Finka.

Pavlína Šulcová si stejně jako její týmový kolega Džobr dojela pro bramborovou medaili.

"Čtvrtý místo nemám ráda, ale dneska jsem za něj strašně ráda. Myslím, že to večer trochu oslavím. Naštěstí jsem žádný křeče neměla, když mi holky odjely, tak mi nezbejvalo než jet sama a šetřit se, aby křeče nepřišly. Ze začátku mi to moc netáhlo, na čtyřicátým kilometru za to holky vzaly a byly pryč. To bylo na mě moc rychlý."

Vyplnila se tak slova Vladimíra Holečka při slavnostním zahájení, když říkal, že třináctý ročník Malevil Cupu přinese Čechům štěstí...