Chtěli vyrazit přes půl světa, musí ale zůstat doma

Výroba? Prodej? Odpočinek u piva? Dovolená? Cestování? Práce? To vše a mnohem víc ovlivnila současná situace zapříčiněná nemocí CoVid-19. Veškeré veřejné akce byly zrušeny nebo odloženy, u olympiády se dokonce tápe, jestli bude vůbec příští rok. Více či méně to zasáhlo každého z nás. Za přímo poražené by v nadsázce šlo považovat Jakuba a Štefa, kteří se vydali na kole z Athén do Tokia s touhou převézt tam olympijský oheň ve svém srdci vlastní silou, ale byli nuceni se z cesty vrátit domů. Katku Jírovou, jež měla v plánu přejezd Jižní Ameriky ze severu na jih a v neposlední řadě také Jakuba Vlčka, horolezce a dálkového cyklistu, který měl letos v merku objet na kole Zemi v rámci závodu World by Bike Challenge. I on zůstal doma.

Jakub Dvorský a Stefan Vašaš vyrazili na konci ledna do Atén, aby se vydali na největší sportovní událost na světě – Olympijské hry v Tokiu. Z Atén, jako z kolébky olympionismu a také na počest starověkým antickým hrám, si vybrali trasu do Japonska dlouhou 16 tis. kilometrů. Jenže dosáhli jen Ázerbajdžánu. 

"Bohužel jsme to museli po 4.000 km zabalit a vrátit se do Česka. Bylo to hodně rychlý, volali nám z ambasády, že pokud druhý den neodletíme, zůstaneme v Ázerbajdžánu, protože se všude kolem zavírají hranice," oznámil Jakub Dvorský. "Je to samozřejmě velká škoda, ale zase máme čas vypilovat nedostatky na příští rok," naznačil tak, že svůj plán do Tokia na olympiádu dojet, chtějí pánové rozhodně dodržet. "Určitě. Věnovali jsme přípravě a plánování tolik, že to nemůžeme hodit za hlavu. Ještě nevíme, zda vyrazíme z Prahy nebo zase z Atén...."

V květnu měla v plánu absolvovat cestu napříč Jižní Amerikou osmadvacetiletá Katka Jírová. Cestovatelka a dobrodružná bytost se chtěla vydat na kole z Kolumbie do Patagonie. "Moje výprava měla být pro mě osobně unikátní především v tom, že bych dlouhodobě cestovala jako samotná žena. Samozřejmě je plno dalších Čechů, kteří podnikli podobný cyklovýlet, ale většinou se jedná o muže nebo o páry. Já bych ráda ukázala, že i samotná dívka či žena se může vydat na cestu, a že to může zvládnout, ačkoliv by to jistě nebylo jednoduché. Bohužel teď můj cyklistický plán nelze realizovat, tak uvdíme, jaká bude situace za rok," napsala nám Katka z Tábora.

Další Jihočech Jakub Vlček má na svém kontě několik vydařených cykloakcí, mezi které řadí Transcontinental race, 1000Miles adventure, cestu na Erasmus do severonorského Tromsø nebo projetí Islandu křížem krážem. Z lezeckých úspěchů stojí za to vybrat severní stěny Eigeru, Grandes Jorasses, Cimy Grande, či jižní stěnu Marmolady a zimní výstup na Matterhorn.

Poslední rok se připravoval na závod kolem světa – 28 000 km dlouhý World by Bike Challenge, který měl startovat 14.6.2020 pod Vítězným obloukem v Paříži. „Kdo se pod oblouk vrátí jako první z druhé strany, vyhrává. Musí teda mezitím objet zeměkouli,“ dodává. „Cílem je přežít, pokud možno ve zdraví, pak dojet, resp. dojet s rozumným výsledkem, ideálně pod 120 dní včetně transportů. Současný rekord je 124 dní,“ říká Jakub, „to vychází na 250-280 km na cykloden.“ Závod byl z pochopitelných důvodů zrušen.

Pivovarník Jakub Vlček...

„Natrénovat se na to asi moc nedá, člověk musí být přesvědčen, že to opravdu chce“ Odpovídá Jakub na otázky ohledně přípravy. „Jedna věc je fyzická příprava - kombinace cyklistiky s nějakým kompenzačním sportem (lezení), psychická příprava – chce si to srovnat priority a  dokázat si hledat stále nové dílčí motivace a neméně náročná je taktická a materiální příprava.

V průběhu tréninku Jakub mimo jiné v loňském roce nastoupal v rámci Everestingu 9000 výškových metrů na jihočeské Kleti. Tu zdolal podle názvu na Stravě za „20 hodin v rytmu swingu“ patnáctkrát a najel při tom 340 km. „Nejsem fanda repetitivních činností, je to celkem nuda, co si budeme povídat. Ale když si se setměním při rychlém pivku řekneš, že už jenom pětkrát, tak je to v pohodě “ říká s úsměvem ke zmínce o tomhle počinu a dodává: „Kleť byla jasná volba, koukám na ni ze střechy pivovaru.“ Jakub totiž pracuje ve výzkumu v budějovickém Budvaru. K pivu má blízko, předtím sládkoval v minipivovaru Němý medvěd na Mělníku a vařil pivo v kunratickém Muflonovi, díky kterému byl vyslán coby sládek do indického Bangalore. I proto má na svých stránkách uvedené heslo „Kolo, lezení a pivo mě inspirují celý můj život.“

Ke zrušení závodu se staví optimisticky a s pochopením: „Snad do příštího roku nezapomenu nastudovanou trasu – pořád na východ a u Bajkalu doprava . Letos by to nemělo se závodem nic společného, když chceš být co nejrychlejší, potřebuješ mít dostatek obchodů a hospod. O problémech na hranicích nemluvě. Holt budu muset ještě rok trénovat .“