Co a proč je "gravelbike"?

Ještě před několika lety, když gravelbiky neexistovaly, se čas od času objevovali jedinci, kteří si stavěli stroje podobné tomuto (TEST: Niner Air 9 Carbon "Fatroad" , aby se do lesa a na všechny běžně používané cesty mohli vydat s rádoby silničním kolem, vybaveným ale širokými plášti, berany a kotoučovými brzdami.

Roubaix = začátek

Ve stejné době, možná o pár let dřív, renomovaní výrobci přicházeli stále častěji i se specifickými silničními modely, které byly navrženy tak, aby maximálním možným způsobem mohly eliminovat terénní nerovnosti a současně poskytovaly svým majitelům vzpřímenější a pohodlnější posed. Nezřídka tento typ kol obsahoval i o něco širší typ plášťů, nicméně nešlo většinou o nic širšího než 700x25.

Jak šel čas, přišli výrobci na to, že je potřeba tento typ komfortních silniček upravit také pro závodníky, kteří je masově začali používat jak na jarních klasikách, tak na vybraných etapách velkých etapových závodů, během kterých se tato kola starala o lepší komfort jezdců především na vybraných úsecích vedených po dlažebních kostkách. Ve výsledku to vedlo k úpravě těchto rámů na výrazně závodnější geometrie a tím i méně komfortní posedy a to ve výsledku poněkud oddálilo tento typ kol jedincům, hledajícím pohodlí v kombinaci s rádoby silničním kolem.

Tehdy v silničkách pomalu startovala doba kotoučová a to byl jedinečný důvod k tomu, rozjet kotoučovky v několika kategoriích, ve kterých bylo a dodnes je nejméně jejich odpůrců.

Doba cyklokrosově-gravelová

Jedny z prvních kotoučových silniček, které se objevily v nabídkách firem a na kterých se velice rychle začalo také závodit i na nejvyšší světové úrovni, byly cyklokrosky. Tady šlo odjakživa v podstatě o závodní silniční rámy upravené pro širší kola s hrubým vzorkem, ke kterým se tak vlastně jen přidaly kotoučové brzdy.

Ačkoliv diskové cyklokrosky mají na první pohled již velice blízko k dnes populárním gravelbikům, ve skutečnosti se od nich liší poměrně zásadně, a to zcela odlišnou geometrií.

Nicméně příchod kotoučových brzd a jejich specifické silniční konstrukce, týkající se zejména speciálního uchycení na zadní stavbě i vidlici spolu s rozšířením nabídky širších silničních plášťů, odstartoval opravdový boom nové kategorie kol zovoucí se gravelbiky.

Specifika gravelbiku

Popsat dnes nějak univerzálně gravelbike je poměrně jednoduché. Jde o kolo vypadající na první pohled stále jako silniční, ovšem od běžné silničky ho odlišuje několik základních věcí:

- výrazně širší pláště (zpravidla široké minimálně 30 mm)
- vyšší hlavová trubka
- celkově kratší rám pro pohodlnější posez
- mnohdy kratší představce
- prakticky vždy osazené kotoučové brzdy mechanické nebo hydraulické
- obvykle rám vybavený úchyty pro blatníky a případně i nosiče
- většinou zcela nesilničářské barvy a celkový design kola

Nezřídka se výrobci u těchto typů kol pouští také do výroby ocelových rámů, které nenabízejí sice nízkou hmotnost, ale naopak větší komfort, minimální cenu a především jsou téměř nezničitelné, a jsou tak vhodné například pro expediční ježdění, kde jsou právě nezničitelnost a snadná údržba preferovanými vlastnostmi na rozdíl od hmotnosti, která zde nehraje příliš roli.

Naopak u dražších gravelbiků se výrobci občas uchylují k méně či více nekonformním řešením předního či zadního odpružení, které občas využívá technologií používaných u výše zmíněných závodních "roubaix" silniček. Přední odpružení tak disponuje většinou jen několika centimetry zdvihu, ovšem i tak to mohou být centimetry velice potřebné, které vám dokáží opravdu hodně zpříjemnit jízdu v terénu na takovéto silničce.

Pohled jednotlivých výrobců na kategorii kol zvaných gravelbiky je i dnes odlišný. Někteří preferují závodnější pojetí gravelbiků, a osazují je tak na rámech s téměř závodní geometrií. Jiní naopak více naslouchají potřebám běžných cyklistů a připravují pro ně opravdu pohodlné rámy s naprosto jinou geometrií.

Výběr je dnes opravdu veliký, a to jak co se týká cen, tak materiálů, tvarů rámů i technologií, kterými tato kola disponují. Díky širším plášťům a kotoučovkám budou gravelbiky vždy o něco těžší než běžná silniční kola, nicméně neznamená to, že by nešlo postavit karbonový gravelbike pod 8 kg. Stejně tak ale musíte počítat s tím, že tento typ kola může vážit klidně i přes 12 kg, ačkoliv se většina těch cenově přijatelných bude pohybovat mezi 9-11 kg.

Rada na závěr

Gravelbiky vznikly primárně kvůli bikerům, kteří měli a mnohdy mají odpor vůči silničním kolům. Mají za úkol jim nabídnout zajímavou alternativu silničního kola, která je může oslovit a poskytnout jim něco jiného. Jiného než je jejich bike, ale i jiného, než nabízí běžná silnička.

Ne, gravelbike určite není kolem, které chce mít doma každý jako druhé nebo třetí kolo, ale může to být klidně bike, který vám dokáže dobře posloužit jako dopravní prostředek nejenom po městě, ale i mimo něj a můžete na něm zažít i slušnou porci zábavy.

Před tím, než se rozhodnete pro nějaký model, měli byste si jasně určit, co je pro vás prioritou a proč si tento typ kola pořizujete. Někdo ho bere jako můstek k silničkám a chce ho využívat primárně jako silničku. Někdo si ho pořizuje jako alternativu ke svému enduro fullu a očekává od něj nerozbitnost, a přitom univerzálnost a ovladatelnost v terénu, kde mu bude nakládat nejvíc. Jiní ho plánují pořídít kvůli prázdninám a svým cestovatelským plánům, kterak objet za dva měsíce kontinent na kole. Všechny tyto požadavky umí dnes gravelbike splnit. Některý lépe, jiný hůř, ale právě proto je dnes nabídka tak široká, abyste mohli najít optimální model právě pro vás. Dejte si při výběru chvilku času a nastudujte více modelů od více výrobců. Možná pak sami zjistíte, že gravelbike je opravdu široký, ale přitom specifický pojem...

Pokud vás zajímá tenhle nový fenomén, mrkněte na seznam gravelbiků o kterých jsme již na MTBS psali.