Historie českého cyklokrosu

Cyklokros v českých zemích se objevil již po první světové válce. V dubnu roku 1922 se v Praze uskutečnil první oficiální cyklokrosový závod na našem území, pod názvem Erlebachův cross-country, pořádala ho Česká unie velocipedistů a zpětně je vydáván za jakési neoficiální mistrovství republiky. Tehdy zvítězil František Kundert. Tehdejší cyklokros měl podobu jízdy krajinou, první závod startoval v Košířích a končil v Šárce.Trať tehdy měřila 34 km. Jezdilo se na plombovaných kolech, galusky si byl nucen každý měnit sám a premiéru absolvovalo 25 odvážlivců.

První oficiální Mistrovství Československa v cyklokrosu se uskutečnilo 15. června 1952 v Jihlavě. Konalo se v Březinových sadech a mělo podobu časovky. Startovalo se ve 20sekundových intervalech, okruh měřil 6,2 km a bylo nutno ho zdolat čtyřikrát. Ze 49 účastníků jich dokončilo závod 39, ostatní po defektu vzdali. Vyhrál silničář Vlastimil Růžička, který ve své kariéře vyhrál dvanáct etap Závodu míru, kde navíc jednou skončil druhý a jednou třetí v celkové klasifikaci.

Po něm dvakrát triumfoval Jan Veselý. Jan byl přírodní talent, ve škole vyhrával všechny běhy, výborně hrál fotbal. O osudu jeho životní dráhy rozhodl pan Vlček z Prahy, majitel pekařství a cukrářství. Ten vzal mladíka k sobě. Honza vstával ve dvě v noci, od šesti do půl třetí rozvážel pečivo a cukrovinky po Praze, pak zase pomáhal v pekárně. Na pekařském kole v pumpkách a sáčku, s nůší na zádech (ta byla podmínkou) vyhrál v šestnácti první velký závod a vzápětí se přihlásil do Českého klubu malostranských cyklistů. Trénoval a závodil tehdy, když mu někdo půjčil kolo... během své kariéry se stal vítězem Závodu míru 1949, dokázal vyhrát 16 etap Závodu míru, je to 26násobný mistr republiky na silnici, dráze i v cyklokrosu. Když cyklisté vyhlašovali nejlepší desítku českých závodníků 20. století, mezi nimi nechyběl ani tento legendární závodník.

Nadvládu nad českým terénem potom převzal Karel Bouška, který je mistr sportu a desetinásobný mistr Československa v cyklistice, z toho pět titulů získal v cyklokrosu. Ještě více titulů má ve své sbírce Jaroslav Antoš, který na nejvyšší stupeň vystoupil šestkrát.

Po nich již přišli na scénu cyklokrosaři, kteří krom domácích titulů dokázali vybojovat medaile i na světových šampionátech. Pětkrát vyhrál domácí zlato Vojtěch Červínek, který se v současné době angažuje i jako úspěšný trenér, který je výrazně podepsán mimo jiné pod úspěchy nejlepšího českého jezdce současnosti Zdeňka Štybara. Také deset roků trénoval cyklokrosovou reprezentaci a to v dobách, kdy tituly mistrů světa postupně přiváželi Fišera, Šimůnek, Camrda, Glajza. Nyní je úspěšným podnikatelem ve stavebnictví a sport je jen koníček. Zdeňka Štybara nebo předtím také Petra Dlaska koučuje ve svém volném čase. Ve své kariéře byl jeho největším úspěchem bronz mezi amatéry v Hannoveru v roce 1977.

Stejný počet domácích triumfů jako Vojtěch Červínek má na svém kontě i Miloš Fišera. Miloš Fišera se z českých jezdců dokázal na mezinárodní scéně prosadit jako první. V Praze na okruhu Na Višňovce v roce 1972 jej mezi amatéry dokázal porazit pouze Belgičan Norbert de Deckere, ale stříbro už bylo jeho. Ještě jasněji se do historie zapsal dvěma amatérskými zlaty v letech 1981 ve španělské Tolose a o rok později v Lanarvilly ve Francii. V letech 1981-82 byl vyhlášen jako nejlepší československý cyklista. Kolo pověsil na hřebík až ve čtyřiceti, tedy v roce 1990. Stihl i dráhu reprezentačního trenéra v letech 1991-1993. Pod jeho taktovkou vyhrál Šimůnek profesionálního mistra světa, Lukeš byl juniorským mistrem světa a Pospíšil získal stříbro. Jeho synovcem je Radomír Šimůnek.

První zlato pro české barvy však má na svém kontě právě zmiňovaný Radomír Šimůnek, přemožitele nenašel v závodě juniorů v roce 1980 ve švýcarském Wetzikonu. Právě on je jasně nejúspěšnějším českým cyklokrosařem historie. Na domácích okruzích vybojoval celkem jedenáct medailí a se sedmi zlatými vévodí historickým tabulkám. Další úspěch, ještě výraznější, přidal na světových šampionátech. Amatérským mistrem světa se stal v roce 1983 v Birminghamu, o rok později v nizozemském Ossu své zlato obhájil a když v roce 1991 v nizozemském Gietenu vyhrál i mezi profesionály, tak se stal prvním cyklokrosařem světa, který dokázal zvítězit ve všech kategoriích. A vyrovnat se mu dokázal až letos Lars Boom z Nizozemí, navíc byl Šimůnek ještě dvakrát vícemistrem světa mezi amatéry.

Čeští a slovenští krosaři se dlouho prosazovali především mezi juniory a v amatérském pelotonu. Po Fišerovi a Šimůnkovi dokázali vystoupit na nejvyšší stupe v závodech amatérů Karel Camrda (1988 v Hägendorfu) a o rok později Ondřej Glajza. (Pontchateau). Medaile z MS mají i Miroslav Kvasnička, František Klouček, Petr Klouček či Roman Kreuziger. Juniorskými mistry světa se stali krom Šimůnka a Glajzy také Ondřej Lukeš, Kamil Ausbuher, Zdeněk Mlynář, Martin Bína, do české medailové sbírky přispěli i Jiří Pospíšil, Vojtech Bachleda, Jaromír Friede, Roman Kreuziger mladší, Radovan Fořt, Peter Hric, Robert Koberna, Tomáš Port, Daniel Rech, Jan Faltýnek, David Kášek, Jan Kunta, Radomír Šimůnek mladší, Jiří Polnický a naposledy v letošním roce Lubomír Petruš.
Na Šimůnka staršího a Camrdu dokázal medailově navázat mezi jezdci elite až při prvním světovém šampionátu v Táboře Petr Dlask, když podlehl pouze Erwinu Verveckenovi z Belgie. Krom toho má bronz z roku 1998 z dánského Middelfartu ze závodu jezdců do 23 let. Na domácích okruzích si tento závodník vede také skvěle, v historickém pořadí je druhý, když dokázal vybojovat šest titulů mistra České republiky, navíc přidal Ještě jedno stříbro.

Současnou jedničkou je však bezesporu Zdeněk Štybar. Dvaadvacetiletý jezdec hájící barvy belgické stáje Fidea se již v sedmi letech stal světovým šampiónem, když vyhrál zlato na MS v bikrosu. V letech 2002 a 2003 skončil třetí na MS mezi juniory. Na první titul dosáhl mezi jezdci do 23 let v rove 2005 ve St. Wendelu v Německu a o rok později si triumf zopakoval v nizozemském Zeddamu a letos po sedmi letech získal medaili pro Českou republiku i v nejprestižnější kategorii elite, když v italském Trevisu nestačil jen na Booma. Krom toho má ve své sbírce Ještě jedno stříbro a jeden bronz z ME jezdců do 23 let a domácí tituly z let 2005 a 2008.
Spolu s ním nejvíce reprezentační kouč Petr Klouček, ale i celá cyklistická veřejnost, před šampionátem v roce 2010 v Táboře vkládá naděje do pokračovatele dynastie Šimůnků, Radomíra mladšího. Ten v Táboře při mistrovství světa již jednou na stupních vítězů stál, v roce 2001 skončil mezi juniory druhý, když lepší byl pouze Martin Bína, na domácích tratích po čtyřech bronzech letos získal stříbro a v roce 2005 ve St. Wendelu byl druhý za Štybarem mezi jezdci do 23 let.


Zdroj: www.mstabor2010.cz
Foto: Martin Bali-Jenčík /cyklokros.cz/, Michal Červený