Cyklokrosová rodina Kopeckých se pomalu stěhuje na silnici

Tomáš, Matyáš a Julia - sourozenci Kopečtí. Dříve ryzí cyklokrosaři, dnes převážně silničáři. Ani Tomáš, ani Matyáš už se cyklokrosových závodů neúčastní, na start se v zimě staví už pouze Julia.

Jejich příběh je známý hlavně díky Tomášovi, o kterém se mluvilo jako o největším českém cyklokrosovém talentovi. V roce 2018 získal na světovém šampionátu v nizozemském Valkenburgu stříbrnou medaili, 2. byl i na mistrovství Evropy v Táboře a celkově ovládl Světový pohár, všech těchto úspěchů dosáhl v kategorii juniorů.

Tomáš Kopecký s juniorským stříbrem z MS 2018 ve Valkenburgu...

Všichni tři pocházejí z nizozemského Leidenu (Tomáš se ovšem narodil ve Velké Británii), jejich matka je Nizozemka, otec Čech, který je vedl nejen ke sportu, především cyklistice, ale i k učení českého jazyka. Všichni tři tak skvěle ovládají vedle nizozemštiny, jež je jejich rodným jazykem, i jazyk český a skvěle mluví i anglicky. Pro angažmá v zahraničních týmech jsou to skvělé předpoklady.

Po úspěšných juniorských letech Tomáše přišel na řadu výsledkový útlum. Zbrzdily ho problémy se zády, neustálá bolest mu nepovolovala nejen maximální intenzity v závodech, ale i v tréninku. Na svůj první světový šampionát v kategorii U23 se dokázal vzchopit a připravit neuvěřitelným způsobem - o bronzovou medaili tehdy sváděl souboj s dnes hvězdným Elim Iserbytem a nakonec dojel 4. Pak ho ale problémy se zády zastavily definitivně.

O rok později na MS v dánském Bogense dojel Tomáš v kateogrii U23 čtvrtý...

Dnes jedenadvacetiletý Tomáš musel s cyklokrosem skončit, ale na cyklistiku nezanevřel, okamžitě se zaměřil na silnici, kterou vždy pokládal za nejlepší přípravu na cyklokros. Nyní je ale jeho hlavní disciplínou. Vybral si ji i proto, že na silničním kole nedochází k takovým otřesům, které mu způsobovaly v cyklokrose nesnesitelnou bolest. I tak ale musí trávit hodiny v posilovně, kde se zaměřuje především na kompenzační cviky.

Od Nového roku je členem týmu Abloc CT, nizozemského kontinentálního celku: "Hlavní důvodem mého přestupu na silnici jsou problémy se zády, bylo to nutné, v cyklokrosu jsem chtěl pokračovat, hodně jsem cvičil, snažil jsem se dát dohromady, ale zkrátka mi nic nepomohlo. Na silnici mě to ale tolik nebolelo a neměl jsem ani špatné výsledky oproti těm v cyklokrosu, kde jsem se kvůli bolestem zád zhoršoval pořád. Musel jsem zkrátka učinit rozhodnutí, mrzelo mě to dost, cyklokros jsem měl hodně rád, ale jinak to nešlo. Mým cílem v kariéře je teď posunout se do nějakého World Tour či kontinentálního týmu," řekl nám Tomáš, který se právě nachází na týmovém soustředění před prvními závody v Turecku.

Matyas Kopecky v roce 2020 na SP v Táboře...

I jeho mladší bratr, devatenáctiletý Matyáš, je členem profesionálního silničního týmu a i jeho příběh je zpestřen několika zajímavostmi. V roce 2018 mu byla diagnostikována cukrovka 1. stupně. Tuto situaci ale dokázal zvrátit ve svůj prospěch. Matyáš se zásluhou svých výkonů dostal do týmu Novo Nordisk - amerického celku, jenž zaměstnává pouze cyklisty s diabetem. Otevřela se mu tak cesta do profesionální cyklistiky, která po diagnóze vypadala jako ztracená už v 18 letech.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený teamnovonordisk (@teamnovonordisk)

"S cyklokrosem jsem definitivně neskončil, to rozhodně ne. Tím, že jsem ale přešel do nového týmu, pro který je priorita silnice, nebyl na cyklokros takový prostor. Měl jsem sice v plánu nějaké závody objet, ale nakonec jsem se s týmem domluvil, že věnuju stoprocentní čas přípravě na silniční závody. Mathieu van der Poel a Wout van Aert jezdí cyklokros hlavně jako přípravu na silniční klasiky a jednorázovky, ale já bych začínal hned etapovými závody, na které potřebuje člověk hodně najetých kilometrů, zvlášť v mém věku, když přecházím z juniorů do U23 a závody už se nebudou jezdit na 130 kilometrů maximálně, ale i na 200. Rozhodně jsem ale s cyklokrosem definitivně neskončila velice rád bych se v budoucnu na start nějakého krosového závodu postavil," uvedl prostřední ze sourozenců Kopeckých Matyáš. 

A nakonec Julia, jež jako jediná zůstala cyklokrosu věrná. Od sezóny 2022 se sice přesunula na soupisku dámského silničního celku NXTG Racing, nadále se ale bude cyklokrosu věnovat. V sezóně 2021/22 se účastnila kompletního Světového poháru, na mistrovství České republiky získala stříbrnou medaili. Sezonu a působení v kategorii juniorek pak zakončila 10. místem na světovém šampionátu v americkém Fayetteville. 

Julia Kopecky po tréninku na trati MS ve Fayetteville s Michaelem Borošem...

Julia Kopecky na MS 2022 v americkém Fayetteville...

"Kombinovat chci obě disciplíny. Letošní cyklokrosová sezona se mi sice nepodařila dle představ, ale rozhodně s cyklokrosem nekončím. Budu ho kombinovat se silnicí, na které mám ale taky velké cíle. Budu jezdit závody Nations Cupu a ráda bych se opět nominovala na světový a evropský šampionát. Když se mi to povede, tak budu mít po silniční sezoně pauzu a s cyklokrosem začnu později, když se na mistrovství světa, které se jede ke konci září, nenominuju, začala bych s cyklokrosem už dříve. Cíle mám ale v obou disciplínách a rozhodně je budu v budoucnosti nadále kombinovat," uvedla Julia.

Ať už se sourozenci Kopečtí budou cyklokrosových závodů účastnit, nebo ne, do další kariéry jim přejeme hodně štěstí!